Praha - V posledních třech měsících byly čeká armáda a český národ zaplaveni smutkem nad osudem českých vojáků, kteří čelili v Afghánistánu třem vážným útokům, při nichž čtyři vojáci zemřeli, a sedm bylo zraněno. Je správné, že máme v Afghánistánu, vyjma Američanů, největší počet ztrát na životech? A je vůbec účast našich vojáků v zahraničních misích nutná, anebo jde pouze o gesto spojencům a zbytečný hazard s mladými životy? O tom diskutovali ve čtvrtek, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, Pavel Růžička, poslanec ANO, člen Výboru pro obranu a bezpečnost a válečný veterán, Zdeněk Ondráček, poslanec KSČM a místopředseda Výboru pro bezpečnost, Pavel Štefka, armádní generál v záloze a bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, Hynek Blaško, generálmajor ve výslužbě a bývalý velitel Společných sil ČR, Ladislav Sornas, podplukovník ve výslužbě a místopředseda Sdružení válečných veteránů ČR a Marek Obrtel, lékař a podplukovník v záloze, který vrátil vyznamenání za účast v misích NATO.
Moderátorka Jílková se zeptala generálmajora Blaška, proč si myslí, že zahraniční mise českých vojáků naší bezpečnosti neprosívají, ba naopak jí ohrožují. Ten odpověděl, že otevřenou politikou německé kancléřky Merkelové se do Evropy dostaly nekontrolovatelné počty lidí, o nichž nic nevíme. Dalším problém spočívá v naší reakci na čin daného sebevražedného atentátníka, při němž zahynuli tři vojáci.
Okamžitě jsme podnikli odvetná opatření, načež se v novinách objevilo, že byl proveden zásah v místě činu, při kterém se podařilo jednoho z atentátníků zabít a zbylé dva zatknout. Češi si obecně mívají tendenci myslet, že se jim nemůže nic stát, protože žijí v jedné z nejbezpečnějších zemí, ale opak může být pravdou. V současné době se nacházíme ve fázi takzvaného klidu před bouří. Islámští radikálové si jistě najdou nějakou cestu k tomu, aby nám naší mstu patřičně oplatili.
Poslanec Růžička oponoval, že se na Výboru pro bezpečnost jednalo o tom, že není v pořádku, aby se takové důvěrné informace o činnosti české armády vůbec dostávaly do médií. Vojenská policie proto také zahájila úkony v trestním řízení. Pokud jde o bezpečnost a vliv zahraničních misí na ČR, tak je třeba zmínit, že své vojáky mají v Afghánistánu i země, které jsou bezpečné a nemají problém s terorismem - Rakousko, Portugalsko a dokonce i Nový Zéland. Růžička sice souhlasil, že se situace nesmí podceňovat, ale že nevidí důvod, proč nespoléhat na naše bezpečnostní složky.
Poslanec Ondráček souhlasil s Růžičkou, že by se některé zprávy neměly vůbec dostávat ven, ale na druhou stranu se mu nelíbí, když se česká armáda neumí vypořádat s tím, že o jejich činnostech veřejnost ví, a naopak se snaží všechny své chyby zamést pod koberec. Každopádně i kdyby se informace nedostala ven, nic by to nezměnilo na tom, že jsme ohroženi teroristickými útoky kvůli zmiňované české odvetě, o niž se veřejnost údajně neměla dozvědět.
Generál Štefka připomněl, že se mluví pouze o Afghánistánu, ale že misí je daleko víc. Do diskuze se dostaly také úspěšně mise, které už byly, a to například na Balkáně. Například do Kosova se dnes běžně jezdí na dovolenou, a to právě díky vojenským intervencím, ačkoliv se v určité době jednalo o rizikovou oblast. Když se podíváme na Irák a Afghánistán, tak se jedná o složitější akce, a to právě kvůli politické a geografické situaci. Štefka se také vymezil proti dezinformacím, že zrovna čeští vojáci mají tu největší úmrtnost.
Ondráček řekl, že mluvíme o našich lidech a našich vojácích, kteří umírají, a mají doma blízké příbuzné. Štefka řekl, že jak v Iráku, tak i v Afghánistánu bylo vytyčeno pět oblastí, jichž je třeba dosáhnout. Jednalo se například o zabezpečení demokratických voleb, což se povedlo, soudnictví, ekonomickou situaci, armádu a policii. To všechno se tam také dělá. Je třeba vytvořit dobré podmínky.
Do diskuze se dostal také argument, že jiné země stahují své vojáky, zatímco my jejich počet naopak zvyšujeme. Růžička řekl, že v současné době je v Afghánistánu šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí. Pokud jde o přítomnost českých vojáků na tomto území, tak ti tam jsou na základě mezinárodní dohody mezi ČR, Afghánskou islámskou republikou a NATO.
Podplukovník Obrtel si stěžoval, že se pořád bavíme o tom, jak zahraniční mise řešit teď, aniž bychom vzali v potaz, že neměly být nikdy vůbec realizovány. Dnes se zabýváme 3556 mrtvými vojáky, ale vůbec se neptáme, proč se vůbec do Afghánistánu šlo. Jílková požadovala ale jasnou odpověď na argument, že jde o dohodu s afghánskou vládou. Obrtel pořád zpochybňoval legitimitu toho, že se vůbec někdo začal do vnitřních záležitostí Afghánistánu vměšovat. Jílková připomněla, že se jednalo o reakci na 11. září. Obrtel stále trval na tom, že celá mise do Afghánistánu vykazovala prvky korporátního fašismu, a že důvody celé této akce jsou jiné, než ty oficiální. USA zde mají své mocenské zájmy vůči Rusku. Navíc je třeba vzít v úvahu také nerostné suroviny a výrobu opiátů.
Podplukovník Sornas řekl, že byli a jsme nejen v Afghánistánu, ale i jinde. Jako příklad uvedl Kuvajt. Už tehdy se zdůrazňovalo, jak jsme my sami byli v roce 1939 osamoceni, a že je tedy třeba, abychom pomohli slabším. Poté, co byl Kuvajt osvobozen, byly naše armády vítány, a to právě z řad obyčejných občanů, včetně žen a dětí. Sornas si tehdy uvědomil, že ti lidé potřebovali klid, a to nejen v Kuvajtu, ale i v bývalé Jugoslávii. Chceme-li se bavit o misích, berme v úvahu osud těch obyčejných lidí bez ohledu na to, zda má někdo své zájmy na daném území.
Poslanec Ondráček si postěžoval, že se pořád snažíme importovat své pojetí demokracie do celého světa. V Afghánistánu je velký počet negramotných lidí. Navíc je třeba zmínit, že tamní vláda je loutková, tedy dosazená někým jiným. Podle něj nikdo nemá zájem na ukončení války, protože to někomu vyhovuje, a to kvůli upevnění pozice vůči Rusku, přístupu k nerostným surovinám a dalším, jak už bylo zmíněno. Sornas tvrdil, že jediným důvodem přítomnosti vojsk v Afghánistánu je, aby tam byl klid. Toho se tam podle Ondráčka po celých 17 let nepodařilo docílit.
Ke slovu se dostávali lidé z publika. Pán, který dostal slovo, se zeptal Sornase na Irák v roce 2003, kde se neosvědčila americká invaze na základě "vylhaných" podnětů, a kde vznikl Islámský stát, který přinesl jenom zničení kulturních hodnot. O ztrátách na životě a vlivu na sousední Sýrii nemluvě. Sornas argumentoval, že tehdy byl v Iráku ještě pořád Husajn, a že přeci nebyla chyba jej sesadit. V debatě se projednávalo téma Iráku po odstranění Husajna.
Jílková předala mikrofon paní Šancové, jejíž syn zemřel během zahraniční mise. Ta řekla, že musí souhlasit spíše se stranou, která podporuje přítomnost českých vojáků v zahraničí, protože z doslechu od syna ví, že kdyby tam nebyli, tak kdo ví, jak by to vypadalo u nás. Sama za sebe je ráda za české vojáky v zahraničí.
Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude 17. listopad. Zvítězila před 29 lety pravda a láska, anebo vyhrávají ekonomické hodnoty? Oslavuje se u nás demokracie, nebo směřujeme k autoritářství? Vyrovnali jsme se s minulostí?
Související

Je Brabec pod tlakem agrobaronů? U Jílkové se řešilo sucho a moderátorka dostala kytici

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka
Máte slovo , Čeští vojáci , zahraničí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Babišovo ANO oslabuje. Spolu by volila pětina voličů, ukazuje průzkum
před 1 hodinou

Švýcaři si spravili chuť na domácích Dánech, Lotyši rozhodli o výhře nad Francouzi ve třetí třetině
před 1 hodinou

Nečas v sobotu poprvé trénoval a obnoví se útočná formace z „dvacítek“. Nastoupí i Lauko
před 1 hodinou

Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
před 2 hodinami

Zelenskyj návrh Putina na přímá jednání uvítal, Evropa je opatrná a varuje
před 4 hodinami

Reakce na návrh Kremlu? Evropa Putina nechápe, Trump hovoří o skvělém dni pro Rusko
před 5 hodinami

Papež Leo XIV. varuje před umělou inteligenci: Zásadní výzva pro důstojnost člověka
před 6 hodinami

Putin odmítl evropské ultimátum na příměří, přišel s vlastním návrhem
před 7 hodinami

Počasí příští týden: Z mrazů teploty vyskočí až na 20 stupňů
včera

OBRAZEM: V Česku vznikají pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky
včera

Experti: Výzva k příměří je brilantní tah Evropy. Trumpovi konečně ukáže, co je Putin zač
včera

Rakušané sahali po senzaci, nakonec ale Švédy neporazili. Němci deklasovali Maďary
včera

Příměří si strčte do zadku, vzkázal Západu Medveděv. Peskov jeho vyjádření krotí
včera

Proč má svět prvního amerického papeže? Do konkláve zasáhl i Trump, ale jinak, než by si přál
včera

Trump zvažuje historický krok: Chce změnit fungování soudů jako za útoku na Pearl Harbor
včera

Extrémně vyspělá umělá inteligence může ohrozit samotnou existenci lidstva, varuje vědec z MIT
včera

Kanaďané potvrdili proti Slovinsku roli favorita, Kazachstán se raduje po výhře nad Norskem
včera

Na post šéfa českého fotbalu budou kromě Fouska kandidovat Blažek a Tundra
včera

Finové překvapení z loňska nedopustili, Švédové a Američané si se svými soupeři poradili
včera
Příměří bude na Ukrajině od pondělí, shodl se Kyjev s Trumpem a koalicí ochotných. Pokud ne, Rusko za to zaplatí
Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.
Zdroj: Libor Novák