Vstup Česka do NATO ovlivnil i školství. Univerzita obrany prošla zásadní proměnou

Vojenské vysoké školství prošlo od vstupu ČR do NATO v roce 1999 zásadní proměnou, míní rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Důraz se nyní klade na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v alianci.

Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil.

Zásadní proměnou prošlo vojenské vysoké školství podle Přikryla nejen v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999, ale také vzhledem k dalším mezinárodním i vnitrostátním událostem na přelomu tisíciletí. Šlo především o vstup ČR do Evropské unie v roce 2004, přechod na systém plně profesionálních ozbrojených sil v roce 2005 a také o výraznou změnu vnějšího bezpečnostního prostředí.

Do studijních programů univerzity i rozvoje vědy a výzkumu se podle rektora začaly promítat zkušenosti i ostatních členských států NATO. "Z hlediska specializace Armády ČR v rámci NATO na zdravotnictví a ochranu proti zbraním hromadného ničení se Univerzita obrany významně orientovala právě na tyto oblasti," uvedl Přikryl.

Univerzita podle něj klade velký důraz na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v rámci aliance. Studenti se tak například účastní vojenských cvičení, odborných stáží, studentských a vědeckých projektů v ostatních aliančních armádách.

"Získávají jak velmi důležité odborné zkušenosti a jazykové dovednosti, tak návyky spolupráce s příslušníky aliančních armád, které v praxi využívají po absolvování školy během zahraničních vojenských misí či společných cvičeních či práci v aliančních strukturách," uvedl rektor.

Vzájemná spolupráce s ostatními členskými státy NATO se podle něj odehrává na mnoha úrovních. U vysokých škol jde podle něj především o aktivní účast na jednáních rektorů vojenských vysokých škol NATO a dalších odborných orgánů Aliance. Z těchto jednání podle rektora vyplývají zkušenosti, které se týkají jak vývoje vojenského vysokého školství, tak požadavků na obsahové a strukturální změny výuky.

Důležitým bodem pro alianční spolupráci je podle Přikryla schopnost komunikace s ostatními příslušníky aliančních armád. "Zde chci poukázat na schopnost našich absolventů komunikovat s příslušníky armád NATO, především v anglickém jazyce. Výuka angličtiny na Univerzitě obrany probíhá po celou dobu studia vojenských studijních programů a její znalost na pokročilém stupni je součástí podmínek studia," uvedl Přikryl.

Kromě angličtiny se studenti univerzity učí od druhého ročníku do konce svého studia i druhý cizí jazyk. "Vytváříme tak schopnost našich absolventů podílet se plnohodnotně na práci v NATO na mnoha různých úrovních," řekl rektor.

Univerzita obrany má kolem 1600 studentů, každý rok ji dokončí asi 200 z nich. V Brně jsou dvě fakulty, a to vojenského leadershipu (velení) a vojenských technologií. V Hradci Králové je pak fakulta vojenského zdravotnictví.

Související

Více souvisejících

Univerzita obrany Brno Armáda České Republiky Školství

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 6 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

včera

5. června 2026 22:00

5. června 2026 21:11

Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti

Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy