Vojenské vysoké školství prošlo od vstupu ČR do NATO v roce 1999 zásadní proměnou, míní rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Důraz se nyní klade na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v alianci.
Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil.
Zásadní proměnou prošlo vojenské vysoké školství podle Přikryla nejen v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999, ale také vzhledem k dalším mezinárodním i vnitrostátním událostem na přelomu tisíciletí. Šlo především o vstup ČR do Evropské unie v roce 2004, přechod na systém plně profesionálních ozbrojených sil v roce 2005 a také o výraznou změnu vnějšího bezpečnostního prostředí.
Do studijních programů univerzity i rozvoje vědy a výzkumu se podle rektora začaly promítat zkušenosti i ostatních členských států NATO. "Z hlediska specializace Armády ČR v rámci NATO na zdravotnictví a ochranu proti zbraním hromadného ničení se Univerzita obrany významně orientovala právě na tyto oblasti," uvedl Přikryl.
Univerzita podle něj klade velký důraz na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v rámci aliance. Studenti se tak například účastní vojenských cvičení, odborných stáží, studentských a vědeckých projektů v ostatních aliančních armádách.
"Získávají jak velmi důležité odborné zkušenosti a jazykové dovednosti, tak návyky spolupráce s příslušníky aliančních armád, které v praxi využívají po absolvování školy během zahraničních vojenských misí či společných cvičeních či práci v aliančních strukturách," uvedl rektor.
Vzájemná spolupráce s ostatními členskými státy NATO se podle něj odehrává na mnoha úrovních. U vysokých škol jde podle něj především o aktivní účast na jednáních rektorů vojenských vysokých škol NATO a dalších odborných orgánů Aliance. Z těchto jednání podle rektora vyplývají zkušenosti, které se týkají jak vývoje vojenského vysokého školství, tak požadavků na obsahové a strukturální změny výuky.
Důležitým bodem pro alianční spolupráci je podle Přikryla schopnost komunikace s ostatními příslušníky aliančních armád. "Zde chci poukázat na schopnost našich absolventů komunikovat s příslušníky armád NATO, především v anglickém jazyce. Výuka angličtiny na Univerzitě obrany probíhá po celou dobu studia vojenských studijních programů a její znalost na pokročilém stupni je součástí podmínek studia," uvedl Přikryl.
Kromě angličtiny se studenti univerzity učí od druhého ročníku do konce svého studia i druhý cizí jazyk. "Vytváříme tak schopnost našich absolventů podílet se plnohodnotně na práci v NATO na mnoha různých úrovních," řekl rektor.
Univerzita obrany má kolem 1600 studentů, každý rok ji dokončí asi 200 z nich. V Brně jsou dvě fakulty, a to vojenského leadershipu (velení) a vojenských technologií. V Hradci Králové je pak fakulta vojenského zdravotnictví.
Související
Hackeři naplnili varování. Zveřejnili první část ukradených dat z Univerzity obrany
Vyplatí se Ukrajincům bojovat o Donbas? Výhodnější bude pokusit se prorazit k moři, míní expert
Univerzita obrany , Brno , Armáda České Republiky , Školství
Aktuálně se děje
před 25 minutami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, dohání hnutí ANO. SPD se propadá, Motoristé by se do Sněmovny nedostali
před 1 hodinou
Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček
před 2 hodinami
Zneškodnil střelce, sám teď bojuje o život. Polsko po teroristickém útoku oslavuje nové hrdiny
před 4 hodinami
Střelec před útokem v Krakově zavraždil své rodiče a sestru. Polsko se vzpamatovává z teroristického útoku
před 5 hodinami
Německo varuje před rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních
před 6 hodinami
Definitivní prohra Netanjahua: Izraelskou vládu sestaví Eisenkot, rozhodl prezident
před 8 hodinami
Polská policie objevila v domě útočníka z Krakova tři oběti, zřejmě jeho příbuzné
před 9 hodinami
Počasí bude příští týden chladné, během dne naměříme i tři stupně
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.
Zdroj: Libor Novák