Vojenské vysoké školství prošlo od vstupu ČR do NATO v roce 1999 zásadní proměnou, míní rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Důraz se nyní klade na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v alianci.
Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil.
Zásadní proměnou prošlo vojenské vysoké školství podle Přikryla nejen v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999, ale také vzhledem k dalším mezinárodním i vnitrostátním událostem na přelomu tisíciletí. Šlo především o vstup ČR do Evropské unie v roce 2004, přechod na systém plně profesionálních ozbrojených sil v roce 2005 a také o výraznou změnu vnějšího bezpečnostního prostředí.
Do studijních programů univerzity i rozvoje vědy a výzkumu se podle rektora začaly promítat zkušenosti i ostatních členských států NATO. "Z hlediska specializace Armády ČR v rámci NATO na zdravotnictví a ochranu proti zbraním hromadného ničení se Univerzita obrany významně orientovala právě na tyto oblasti," uvedl Přikryl.
Univerzita podle něj klade velký důraz na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v rámci aliance. Studenti se tak například účastní vojenských cvičení, odborných stáží, studentských a vědeckých projektů v ostatních aliančních armádách.
"Získávají jak velmi důležité odborné zkušenosti a jazykové dovednosti, tak návyky spolupráce s příslušníky aliančních armád, které v praxi využívají po absolvování školy během zahraničních vojenských misí či společných cvičeních či práci v aliančních strukturách," uvedl rektor.
Vzájemná spolupráce s ostatními členskými státy NATO se podle něj odehrává na mnoha úrovních. U vysokých škol jde podle něj především o aktivní účast na jednáních rektorů vojenských vysokých škol NATO a dalších odborných orgánů Aliance. Z těchto jednání podle rektora vyplývají zkušenosti, které se týkají jak vývoje vojenského vysokého školství, tak požadavků na obsahové a strukturální změny výuky.
Důležitým bodem pro alianční spolupráci je podle Přikryla schopnost komunikace s ostatními příslušníky aliančních armád. "Zde chci poukázat na schopnost našich absolventů komunikovat s příslušníky armád NATO, především v anglickém jazyce. Výuka angličtiny na Univerzitě obrany probíhá po celou dobu studia vojenských studijních programů a její znalost na pokročilém stupni je součástí podmínek studia," uvedl Přikryl.
Kromě angličtiny se studenti univerzity učí od druhého ročníku do konce svého studia i druhý cizí jazyk. "Vytváříme tak schopnost našich absolventů podílet se plnohodnotně na práci v NATO na mnoha různých úrovních," řekl rektor.
Univerzita obrany má kolem 1600 studentů, každý rok ji dokončí asi 200 z nich. V Brně jsou dvě fakulty, a to vojenského leadershipu (velení) a vojenských technologií. V Hradci Králové je pak fakulta vojenského zdravotnictví.
Související
Hackeři naplnili varování. Zveřejnili první část ukradených dat z Univerzity obrany
Vyplatí se Ukrajincům bojovat o Donbas? Výhodnější bude pokusit se prorazit k moři, míní expert
Univerzita obrany , Brno , Armáda České Republiky , Školství
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 1 hodinou
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 2 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 3 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 5 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 6 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
5. června 2026 22:00
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
5. června 2026 21:11
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.
Zdroj: David Holub