Vstup Česka do NATO ovlivnil i školství. Univerzita obrany prošla zásadní proměnou

Vojenské vysoké školství prošlo od vstupu ČR do NATO v roce 1999 zásadní proměnou, míní rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Důraz se nyní klade na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v alianci.

Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil.

Zásadní proměnou prošlo vojenské vysoké školství podle Přikryla nejen v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999, ale také vzhledem k dalším mezinárodním i vnitrostátním událostem na přelomu tisíciletí. Šlo především o vstup ČR do Evropské unie v roce 2004, přechod na systém plně profesionálních ozbrojených sil v roce 2005 a také o výraznou změnu vnějšího bezpečnostního prostředí.

Do studijních programů univerzity i rozvoje vědy a výzkumu se podle rektora začaly promítat zkušenosti i ostatních členských států NATO. "Z hlediska specializace Armády ČR v rámci NATO na zdravotnictví a ochranu proti zbraním hromadného ničení se Univerzita obrany významně orientovala právě na tyto oblasti," uvedl Přikryl.

Univerzita podle něj klade velký důraz na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v rámci aliance. Studenti se tak například účastní vojenských cvičení, odborných stáží, studentských a vědeckých projektů v ostatních aliančních armádách.

"Získávají jak velmi důležité odborné zkušenosti a jazykové dovednosti, tak návyky spolupráce s příslušníky aliančních armád, které v praxi využívají po absolvování školy během zahraničních vojenských misí či společných cvičeních či práci v aliančních strukturách," uvedl rektor.

Vzájemná spolupráce s ostatními členskými státy NATO se podle něj odehrává na mnoha úrovních. U vysokých škol jde podle něj především o aktivní účast na jednáních rektorů vojenských vysokých škol NATO a dalších odborných orgánů Aliance. Z těchto jednání podle rektora vyplývají zkušenosti, které se týkají jak vývoje vojenského vysokého školství, tak požadavků na obsahové a strukturální změny výuky.

Důležitým bodem pro alianční spolupráci je podle Přikryla schopnost komunikace s ostatními příslušníky aliančních armád. "Zde chci poukázat na schopnost našich absolventů komunikovat s příslušníky armád NATO, především v anglickém jazyce. Výuka angličtiny na Univerzitě obrany probíhá po celou dobu studia vojenských studijních programů a její znalost na pokročilém stupni je součástí podmínek studia," uvedl Přikryl.

Kromě angličtiny se studenti univerzity učí od druhého ročníku do konce svého studia i druhý cizí jazyk. "Vytváříme tak schopnost našich absolventů podílet se plnohodnotně na práci v NATO na mnoha různých úrovních," řekl rektor.

Univerzita obrany má kolem 1600 studentů, každý rok ji dokončí asi 200 z nich. V Brně jsou dvě fakulty, a to vojenského leadershipu (velení) a vojenských technologií. V Hradci Králové je pak fakulta vojenského zdravotnictví.

Související

Více souvisejících

Univerzita obrany Brno Armáda České Republiky Školství

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy