Vojenské vysoké školství prošlo od vstupu ČR do NATO v roce 1999 zásadní proměnou, míní rektor Univerzity obrany Bohuslav Přikryl. Důraz se nyní klade na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v alianci.
Univerzita obrany primárně připravuje budoucí vysokoškolské profesionály pro Armádu ČR. Vznikla v roce 2004 splynutím tří institucí, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové jako výsledek reformy vojenského vysokého školství po restrukturalizaci ozbrojených sil.
Zásadní proměnou prošlo vojenské vysoké školství podle Přikryla nejen v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999, ale také vzhledem k dalším mezinárodním i vnitrostátním událostem na přelomu tisíciletí. Šlo především o vstup ČR do Evropské unie v roce 2004, přechod na systém plně profesionálních ozbrojených sil v roce 2005 a také o výraznou změnu vnějšího bezpečnostního prostředí.
Do studijních programů univerzity i rozvoje vědy a výzkumu se podle rektora začaly promítat zkušenosti i ostatních členských států NATO. "Z hlediska specializace Armády ČR v rámci NATO na zdravotnictví a ochranu proti zbraním hromadného ničení se Univerzita obrany významně orientovala právě na tyto oblasti," uvedl Přikryl.
Univerzita podle něj klade velký důraz na internacionalizaci vzdělávání a vědy, na výměnu zkušeností s ostatními armádami NATO i vzájemnou kooperaci v rámci aliance. Studenti se tak například účastní vojenských cvičení, odborných stáží, studentských a vědeckých projektů v ostatních aliančních armádách.
"Získávají jak velmi důležité odborné zkušenosti a jazykové dovednosti, tak návyky spolupráce s příslušníky aliančních armád, které v praxi využívají po absolvování školy během zahraničních vojenských misí či společných cvičeních či práci v aliančních strukturách," uvedl rektor.
Vzájemná spolupráce s ostatními členskými státy NATO se podle něj odehrává na mnoha úrovních. U vysokých škol jde podle něj především o aktivní účast na jednáních rektorů vojenských vysokých škol NATO a dalších odborných orgánů Aliance. Z těchto jednání podle rektora vyplývají zkušenosti, které se týkají jak vývoje vojenského vysokého školství, tak požadavků na obsahové a strukturální změny výuky.
Důležitým bodem pro alianční spolupráci je podle Přikryla schopnost komunikace s ostatními příslušníky aliančních armád. "Zde chci poukázat na schopnost našich absolventů komunikovat s příslušníky armád NATO, především v anglickém jazyce. Výuka angličtiny na Univerzitě obrany probíhá po celou dobu studia vojenských studijních programů a její znalost na pokročilém stupni je součástí podmínek studia," uvedl Přikryl.
Kromě angličtiny se studenti univerzity učí od druhého ročníku do konce svého studia i druhý cizí jazyk. "Vytváříme tak schopnost našich absolventů podílet se plnohodnotně na práci v NATO na mnoha různých úrovních," řekl rektor.
Univerzita obrany má kolem 1600 studentů, každý rok ji dokončí asi 200 z nich. V Brně jsou dvě fakulty, a to vojenského leadershipu (velení) a vojenských technologií. V Hradci Králové je pak fakulta vojenského zdravotnictví.
Související
Hackeři naplnili varování. Zveřejnili první část ukradených dat z Univerzity obrany
Vyplatí se Ukrajincům bojovat o Donbas? Výhodnější bude pokusit se prorazit k moři, míní expert
Univerzita obrany , Brno , Armáda České Republiky , Školství
Aktuálně se děje
před 44 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák