Albrightová, Kavan, Schwarzenberg nebo Vondra. Rozdávaly se medaile za zásluhy o NATO

Přehled osobností, které byly během slavnostního večera k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) vyznamenány ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem resortním oceněním za zásluhy o diplomacii.

 Madeleine Albrightová (81) - bývalá ministryně zahraničních věcí USA (1997 až 2001) a velvyslankyně USA při OSN (1993 a 1997). Má zásadní zásluhu na vstupu České republiky do NATO, bez ní by nedošlo k prvnímu rozšíření NATO po rozpadu Sovětského svazu tak rychle. Narodila se v Praze, její otec Josef Korbel byl československý diplomat. V roce 1948 její rodina požádala o politický azyl v USA.

 Luboš Dobrovský (87) - český politik a diplomat, v letech 1996 až 2000 byl velvyslancem ČR v Rusku. Po listopadu 1989 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí, v letech 1990 až 1992 byl čs. ministrem obrany a významně se podílel na odsunu sovětských vojsk i na naplnění dalších předpokladů záměru vstupu ČR do NATO. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky stál v letech 1992 až 1996 u jednání s partnery směřujícími do NATO.

 Jan Kavan (72) - český politik a diplomat. V letech 1998 až 2002 byl ministrem zahraničních věcí ČR. Zastupoval zemi při jejím vstupu do NATO a 12. března 1999 předal své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny.

 Karel Kovanda (74) - český diplomat, v letech 1998 až 2005 vedl jako první stálý představitel ČR v Severoatlantické radě stálou delegaci ČR při NATO, za jeho působení ČR do NATO vstoupila. Jako náměstek ministra zahraničních věcí vedl v letech 1997 a 1998 přístupová jednání s NATO.

 Jiří Nekvasil (70) - náčelník generálního štábu Armády ČR v letech 1993 až 1998 a poradce ministra obrany v letech 1998 až 1999. Stál v čele příprav české armády na vstup do NATO.

 Otto Pick (1925 - 2016) - český politolog a diplomat. Koncem 90. let byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Jana Kavana se zaměřením na začlenění ČR do NATO.

 George Robertson (72) - generální tajemník NATO v letech 1999 až 2004. V letech 1997 až 1999 byl ministrem obrany Velké Británie. V obou funkcích se výrazně angažoval v procesu východního rozšiřování NATO.

 Karel Schwarzenberg (81) - český ministr zahraničních věcí v letech 2007 až 2009 a 2010 až 2013, kancléř prezidenta republiky 1990 až 1992. Ve svých funkcích se zasadil o atlantický rozměr české zahraniční politiky, věnuje se podpoře transatlantické vazby a rolím NATO i mimo oblast společné obrany.

 Javier Solana (76) - generální tajemník NATO v letech 1995 až 1999, tedy v době, kdy byly do aliance přijaty ČR, Polsko a Maďarsko. V letech 1992 až 1995 byl ministrem zahraničních věcí Španělska. Po ukončení svého působení v NATO byl vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a generálním tajemníkem Rady EU (do roku 2009).

 Jaroslav Šedivý (89) - český politik a diplomat. V letech 1995 až 1997 byl velvyslancem ČR v Belgii a Lucembursku a byl pověřen zastupováním zájmů ČR v NATO. V letech 1997 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí ČR. V roce 1997 podepsal protokol o přistoupení ČR k NATO, zasadil se i o rychlou parlamentní ratifikaci smlouvy o přistoupení ČR do NATO.

 Jiří Šedivý (66) - náčelník generálního štábu Armády ČR v letech 1998 až 2002. V rámci vstupu ČR do NATO se podílel na modernizaci armády a jejímu celkovému uzpůsobení tak, aby byla v souladu s aliančními potřebami.

 Vladimír Vetchý (69) - český ministr obrany v letech 1998 až 2002. Jako ministr obrany se podílel na přípravách vstupu ČR do NATO.

 Alexandr Vondra (57) - český politik a diplomat. V letech 1992 až 1997 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí. Vedl český tým, který rozděloval československou zahraniční službu, byl českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO. V letech 1997 až 2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech.

 Michael Žantovský (70) - český diplomat a politik. Jako velvyslanec ČR v USA (v letech 1992 až 1997) přispěl k formování pozic klíčového spojence k rozšíření NATO. Jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu (1996 až 2002) se v kontaktech se zákonodárci členských států zasadil o vstup ČR do NATO a jeho rozšíření vůbec.

Související

Joe Biden

Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl dnes na pohřbu bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, nikdo ve 20. a 21. století podle Bidena nebránil svobodu tak jako ona.
Jan Lipavský

Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem

Pohřbu bývalé americké ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightové se příští týden ve Washingtonu zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Za vládu pojede šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který se při cestě do Spojených států setká také se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a s kongresmany. Pohřeb Albrightové se bude 27. dubna konat v Národní katedrále ve Washingtonu.

Více souvisejících

Madeleine Albrightová Jan Kavan Alexandr Vondra Karel Schwarzenberg NATO

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy