Albrightová, Kavan, Schwarzenberg nebo Vondra. Rozdávaly se medaile za zásluhy o NATO

Přehled osobností, které byly během slavnostního večera k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) vyznamenány ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem resortním oceněním za zásluhy o diplomacii.

 Madeleine Albrightová (81) - bývalá ministryně zahraničních věcí USA (1997 až 2001) a velvyslankyně USA při OSN (1993 a 1997). Má zásadní zásluhu na vstupu České republiky do NATO, bez ní by nedošlo k prvnímu rozšíření NATO po rozpadu Sovětského svazu tak rychle. Narodila se v Praze, její otec Josef Korbel byl československý diplomat. V roce 1948 její rodina požádala o politický azyl v USA.

 Luboš Dobrovský (87) - český politik a diplomat, v letech 1996 až 2000 byl velvyslancem ČR v Rusku. Po listopadu 1989 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí, v letech 1990 až 1992 byl čs. ministrem obrany a významně se podílel na odsunu sovětských vojsk i na naplnění dalších předpokladů záměru vstupu ČR do NATO. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky stál v letech 1992 až 1996 u jednání s partnery směřujícími do NATO.

 Jan Kavan (72) - český politik a diplomat. V letech 1998 až 2002 byl ministrem zahraničních věcí ČR. Zastupoval zemi při jejím vstupu do NATO a 12. března 1999 předal své americké kolegyni Madeleine Albrightové ratifikační listiny.

 Karel Kovanda (74) - český diplomat, v letech 1998 až 2005 vedl jako první stálý představitel ČR v Severoatlantické radě stálou delegaci ČR při NATO, za jeho působení ČR do NATO vstoupila. Jako náměstek ministra zahraničních věcí vedl v letech 1997 a 1998 přístupová jednání s NATO.

 Jiří Nekvasil (70) - náčelník generálního štábu Armády ČR v letech 1993 až 1998 a poradce ministra obrany v letech 1998 až 1999. Stál v čele příprav české armády na vstup do NATO.

 Otto Pick (1925 - 2016) - český politolog a diplomat. Koncem 90. let byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí Jana Kavana se zaměřením na začlenění ČR do NATO.

 George Robertson (72) - generální tajemník NATO v letech 1999 až 2004. V letech 1997 až 1999 byl ministrem obrany Velké Británie. V obou funkcích se výrazně angažoval v procesu východního rozšiřování NATO.

 Karel Schwarzenberg (81) - český ministr zahraničních věcí v letech 2007 až 2009 a 2010 až 2013, kancléř prezidenta republiky 1990 až 1992. Ve svých funkcích se zasadil o atlantický rozměr české zahraniční politiky, věnuje se podpoře transatlantické vazby a rolím NATO i mimo oblast společné obrany.

 Javier Solana (76) - generální tajemník NATO v letech 1995 až 1999, tedy v době, kdy byly do aliance přijaty ČR, Polsko a Maďarsko. V letech 1992 až 1995 byl ministrem zahraničních věcí Španělska. Po ukončení svého působení v NATO byl vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a generálním tajemníkem Rady EU (do roku 2009).

 Jaroslav Šedivý (89) - český politik a diplomat. V letech 1995 až 1997 byl velvyslancem ČR v Belgii a Lucembursku a byl pověřen zastupováním zájmů ČR v NATO. V letech 1997 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí ČR. V roce 1997 podepsal protokol o přistoupení ČR k NATO, zasadil se i o rychlou parlamentní ratifikaci smlouvy o přistoupení ČR do NATO.

 Jiří Šedivý (66) - náčelník generálního štábu Armády ČR v letech 1998 až 2002. V rámci vstupu ČR do NATO se podílel na modernizaci armády a jejímu celkovému uzpůsobení tak, aby byla v souladu s aliančními potřebami.

 Vladimír Vetchý (69) - český ministr obrany v letech 1998 až 2002. Jako ministr obrany se podílel na přípravách vstupu ČR do NATO.

 Alexandr Vondra (57) - český politik a diplomat. V letech 1992 až 1997 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí. Vedl český tým, který rozděloval československou zahraniční službu, byl českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO. V letech 1997 až 2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech.

 Michael Žantovský (70) - český diplomat a politik. Jako velvyslanec ČR v USA (v letech 1992 až 1997) přispěl k formování pozic klíčového spojence k rozšíření NATO. Jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu (1996 až 2002) se v kontaktech se zákonodárci členských států zasadil o vstup ČR do NATO a jeho rozšíření vůbec.

Související

Joe Biden

Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl dnes na pohřbu bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, nikdo ve 20. a 21. století podle Bidena nebránil svobodu tak jako ona.
Jan Lipavský

Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem

Pohřbu bývalé americké ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightové se příští týden ve Washingtonu zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Za vládu pojede šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který se při cestě do Spojených států setká také se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a s kongresmany. Pohřeb Albrightové se bude 27. dubna konat v Národní katedrále ve Washingtonu.

Více souvisejících

Madeleine Albrightová ,  Jan Kavan ,  Alexandr Vondra ,  Karel Schwarzenberg ,  NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy