Dnes před 15 lety narukoval do armády poslední branec. Vrátí se povinná vojna?

30. března 2004. Toho dne narukovali do výkonu základní vojenské služby v Armádě České republiky poslední branci. Od 1. ledna 2005 je pak česká armáda plně profesionální a platí, že branná povinnost bude vyžadována pouze v případě ohrožení státu nebo vyhlášení válečného stavu.

Základní vojenská služba přitom měla v České republice, respektive Československu, dlouhou tradici. V dobách první republiky byla zpočátku délka služby stanovena na 14 měsíců. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců, od roku 1933 s ohledem na tehdejší mezinárodní situaci, tehdy nastoupil k moci Adolf Hitler, dokonce dva roky.

24 měsíců odsloužili branci i v Československé lidové armádě za dob komunistického režimu. Poměry se opět začaly měnit až po sametové revoluci. Už během roku 1990 nařídil prezident Václav Havel zkrácení základní vojenské služby na 18 měsíců. Navíc byla zavedena možnost tzv. civilní služby, kterou branci vykonávali jako pomocná síla např. v nemocnicích nebo domovech důchodců.

1. ledna 1993 došlo k rozdělení Československa na dva státy, což vedlo ke vzniku Armády ČR. Tehdy byla rovněž opět zkrácena základní vojenská služba, a to na dobu jednoho roku. O deset let později, konkrétně 15. května 2003, předložil tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) vládě záměr základní vojenskou službu zrušit. Posledních 878 branců bylo odvedeno 30. března 2004.

Po patnácti letech se však čím dál častěji objevují hlasy, které volají po znovuzavedení základní vojenské služby. Mluví o tom dokonce i politici. Současný ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) krátce po jmenování do úřadu řekl, že by zavedení povinné vojenské služby klidně podpořil.

Vzápětí však dodal, že z logistického hlediska nejde o aktuální téma. Kabinet Andreje Babiše má v oblasti Armády ČR jinou prioritu. Důraz se klade spíš na navýšení počtu vojáků z povolání na 30 tisíc. Dnes má armáda k dispozici kolem 21 tisíc vojáků.