Návrh, aby vojenské mise mohly být vyslány do ciziny bez souhlasu Parlamentu, nepodporují předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček, šéf komunistů Vojtěch Filip ani předsedové opozičních lidovců a TOP 09 Marek Výborný a Jiří Pospíšil. Debatě o tomto tématu je naopak nakloněna ODS. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by v některých případech mohl stačit souhlas vlády. Novinářům dnes při návštěvě skupiny speciálních sil generála Moravce řekl, že bude chtít přijmout změnu legislativy, která by umožnila urychlené vyslání speciální vojenské jednotky do ciziny bez souhlasu Parlamentu.
S odkazem na dřívější poslaneckou iniciativu ODS by debatu o změně podpořil předseda opozičních občanských demokratů Petr Fiala. "ODS v tomto zastává dlouhodobě jasné stanovisko, že vláda má mít možnost v akutních případech vojáky do zahraničí na omezenou dobu (60 dnů) vyslat, pokud jsou v ohrožení například čeští občané," napsal ČTK.
Změnu podle něj armáda potřebuje k udržení akceschopnosti. "Měla by být přitom zachována ale i nadále kontrolní role Parlamentu, který by takové vyslání mohl zpětně zrušit nesouhlasem jedné z komor. U dlouhodobě plánovaných misí by procedura jejich schvalování měla i nadále zůstat stejná," dodal.
"Takový návrh je v zásadním rozporu s ústavou a považuji to za hrubé narušení principu parlamentní demokracie, které nelze podpořit," napsal k Babišově výroku Filip ČTK.
Co říkáte na návrh premiéra, aby vojenské mise schvalovala vláda, potažmo bezpečnostní rada státu, nikoli parlament.Vojtěch Filip: Takový návrh je v zásadním rozporu s ústavou a považuji to za hrubé narušení principu parlamentní demokracie, které nelze podpořit.
— KSČM (@czKSCM) 3. května 2019
I podle Hamáčka by to bylo zásadním zásahem do kompetencí Parlamentu. "Současná úprava mi přijde adekvátní, vláda má možnost vyslat jednotky na dobu do 60 dnů za ústavou daných podmínek," uvedl na dotaz Hamáček. Za potřebné nicméně považuje uvést tyto podmínky v článku 43 ústavy do souladu se spojeneckými závazky země.
"Byť jsme si vědomi výjimečné potřeby rychlé akceschopnosti, neměly by tyto pravomoci přecházet z rukou Parlamentu na vládu," napsal ČTK předseda opoziční KDU-ČSL Výborný. Jednalo by se podle něj o "poměrně zásadní vychýlení kompetencí v ústavním systému". Porušením parlamentní demokracie by změna byla i podle předsedy TOP 09 Pospíšila. Není podle něj důvod ke změně.
Babiš novinářům řekl, že problémy s legislativou se týkají případného rychlého vyslání speciální jednotky do zahraničí. Možnost schválení takové mise by Babiš přesunul na Bezpečnostní radu státu. "Z hlediska operativnosti si myslím, že Bezpečnostní rada státu je na to dobré místo, jsou tam zastoupeny všechny zpravodajské služby, bezpečnostní struktury státu, vláda," podotkl. Dodal, že návrh bude nutné probrat v Parlamentu.
O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv, o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.
Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se možností rozšíření práva kabinetu rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí bez souhlasu obou parlamentních komor zabývala v lednu 2016. K předloze, kterou tehdy podepsali vedle hlavní navrhovatelky Jany Černochové (ODS) i ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a tehdejší předseda Sněmovny Hamáček, se kabinet postavil neutrálně.
"Této záležitosti ovšem nepřikládala prioritu, a nedošlo proto na projednání. Uvítáme, pokud tomu v tomto období bude jinak, jedná se o změnu, kterou armáda potřebuje k udržení akceschopnosti," komentoval současný návrh Fiala.
Související
Hamáček oznámil odchod ze sociální demokracie. Chybí mu reflexe eurovoleb
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Jan Hamáček , Vojtěch Filip (KSČM) , Andrej Babiš , Armáda České Republiky , Petr Fiala (ODS) , Marek Výborný (KDU-ČSL) , Jiří Pospíšil
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 1 hodinou
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 2 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 3 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 3 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 4 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 5 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 5 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 6 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 7 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 8 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 9 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 9 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zdroj: Libor Novák