Změna schvalování vojenských misí? Babišův návrh popudil Filipa, Hamáčka i opozici

Návrh, aby vojenské mise mohly být vyslány do ciziny bez souhlasu Parlamentu, nepodporují předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček, šéf komunistů Vojtěch Filip ani předsedové opozičních lidovců a TOP 09 Marek Výborný a Jiří Pospíšil. Debatě o tomto tématu je naopak nakloněna ODS. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by v některých případech mohl stačit souhlas vlády. Novinářům dnes při návštěvě skupiny speciálních sil generála Moravce řekl, že bude chtít přijmout změnu legislativy, která by umožnila urychlené vyslání speciální vojenské jednotky do ciziny bez souhlasu Parlamentu.

Deník Shopaholičky

S odkazem na dřívější poslaneckou iniciativu ODS by debatu o změně podpořil předseda opozičních občanských demokratů Petr Fiala. "ODS v tomto zastává dlouhodobě jasné stanovisko, že vláda má mít možnost v akutních případech vojáky do zahraničí na omezenou dobu (60 dnů) vyslat, pokud jsou v ohrožení například čeští občané," napsal ČTK.

Změnu podle něj armáda potřebuje k udržení akceschopnosti. "Měla by být přitom zachována ale i nadále kontrolní role Parlamentu, který by takové vyslání mohl zpětně zrušit nesouhlasem jedné z komor. U dlouhodobě plánovaných misí by procedura jejich schvalování měla i nadále zůstat stejná," dodal.

"Takový návrh je v zásadním rozporu s ústavou a považuji to za hrubé narušení principu parlamentní demokracie, které nelze podpořit," napsal k Babišově výroku Filip ČTK. 

Co říkáte na návrh premiéra, aby vojenské mise schvalovala vláda, potažmo bezpečnostní rada státu, nikoli parlament.Vojtěch Filip: Takový návrh je v zásadním rozporu s ústavou a považuji to za hrubé narušení principu parlamentní demokracie, které nelze podpořit.

— KSČM (@czKSCM) 3. května 2019

I podle Hamáčka by to bylo zásadním zásahem do kompetencí Parlamentu. "Současná úprava mi přijde adekvátní, vláda má možnost vyslat jednotky na dobu do 60 dnů za ústavou daných podmínek," uvedl na dotaz Hamáček. Za potřebné nicméně považuje uvést tyto podmínky v článku 43 ústavy do souladu se spojeneckými závazky země.

"Byť jsme si vědomi výjimečné potřeby rychlé akceschopnosti, neměly by tyto pravomoci přecházet z rukou Parlamentu na vládu," napsal ČTK předseda opoziční KDU-ČSL Výborný. Jednalo by se podle něj o "poměrně zásadní vychýlení kompetencí v ústavním systému". Porušením parlamentní demokracie by změna byla i podle předsedy TOP 09 Pospíšila. Není podle něj důvod ke změně.

Babiš novinářům řekl, že problémy s legislativou se týkají případného rychlého vyslání speciální jednotky do zahraničí. Možnost schválení takové mise by Babiš přesunul na Bezpečnostní radu státu. "Z hlediska operativnosti si myslím, že Bezpečnostní rada státu je na to dobré místo, jsou tam zastoupeny všechny zpravodajské služby, bezpečnostní struktury státu, vláda," podotkl. Dodal, že návrh bude nutné probrat v Parlamentu.

O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv, o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.

Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se možností rozšíření práva kabinetu rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí bez souhlasu obou parlamentních komor zabývala v lednu 2016. K předloze, kterou tehdy podepsali vedle hlavní navrhovatelky Jany Černochové (ODS) i ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a tehdejší předseda Sněmovny Hamáček, se kabinet postavil neutrálně.

"Této záležitosti ovšem nepřikládala prioritu, a nedošlo proto na projednání. Uvítáme, pokud tomu v tomto období bude jinak, jedná se o změnu, kterou armáda potřebuje k udržení akceschopnosti," komentoval současný návrh Fiala.

Deník Shopaholičky

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Vojtěch Filip (KSČM) Andrej Babiš Armáda České Republiky Petr Fiala (ODS) Marek Výborný (KDU-ČSL) Jiří Pospíšil

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy