Vnitro porušuje zákon? Nordic Telecom se ohradil proti postupu ve věci vysílaček IZS

Společnost Nordic Telecom se ohradila proti úmyslu ministerstva vnitra zadat bez výběrového řízení zakázku za 4,4 miliardy korun na další provoz komunikační sítě záchranných složek stávajícím dodavatelům, tedy firmě Pramacom Prague a Národní agentuře pro komunikační a informační technologie. Podle operátora je to v rozporu se zákonem a ministerstvu dnes firma poslala námitky proti postupu ve věci zakázky.

"Po detailním seznámení jsme se rozhodli podat námitky na postup ministerstva vnitra, který podle nás není v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek," uvedl ředitel pro vnější vztahy v Nordic Telecomu David Voska.

Společnost v námitkách mimo jiné odmítá argument ministerstva, že otevřený tendr na nového dodavatele telekomunikační sítě pro Integrovaný záchranný systém (IZS) nelze vypsat kvůli utajení. Podle ní podkladové materiály pro ministerstvo navíc odporují tvrzení, které uvádí vnitro v dokumentu pro vládu, že neexistuje alternativa ke stávající síti pro IZS.

Vláda měla návrh ministerstva ohledně uvedené zakázky projednat v polovině července. Jednání se ale neúčastnil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), proto kabinet jeho projednávání odložil.

Vysílačková síť pro policii, hasiče a další záchranné složky nyní využívá technologie Tetrapol, jejíž podpora ale končí. Vnitro se už dříve rozhodovalo mezi modernizací Tetrapolu a vybudováním nové zabezpečené mobilní sítě LTE/5G. V aktuálním materiálu pro vládu vnitro píše, že na trhu nyní neexistuje mobilní komunikační technologie vhodná pro bezpečnostní a záchranné složky. "Vhodná technologie bude existovat a bude komerčně dostupná až koncem 20. let 21. století, a to i na sítích veřejných mobilních operátorů," uvedl úřad s odvoláním na znalecký a odborný posudek.

Aktuální zakázka má být "přechodovým řešením" mezi technologiemi Tetrapol a 3GPP a její zadání bez veřejné soutěže vnitro odůvodnilo tím, že je nutné zabránit vyzrazení utajovaných informací. Smluvní vztah vnitra s dodavateli má trvat do konce roku 2027 s následným přechodem smluv na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou na dva roky. Nezadání zakázky by podle ministerstva mohlo vyústit ve zhroucení systému.

Proti zadání zakázky bez soutěže protestuje také operátor O2, který byl loni stejně jako Nordic Telecom mezi zájemci o vybudování modernější digitální sítě.

Mluvčí Lucie Jungmannové nedávno ČTK sdělila, že O2 na fakt, že životnost stávající sítě Pegas končí, upozorňuje politiky dva roky, kdy se z pohledu přípravy nástupnického řešení ale mnoho neudělalo. "Zároveň jsme na základě informací od našich dodavatelů deklarovali, že řešení postavené na moderní technologii 3GPP LTE budeme připraveni provozovat pro potřeby IZS nejpozději od roku 2022. Nerozumíme tedy tomu, proč by se měla modernizovat a provozovat za miliardy korun stávající vysílačková síť do roku 2027. S tímto postupem nesouhlasíme a jsme připraveni hájit svá práva adekvátními prostředky," řekla ČTK mluvčí.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo vnitra Nordic Telecom veřejné zakázky

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy