České policii kvůli škrtům hrozí nová kauza Stodolových, varují soudní lékaři

Soustavný pokles počtu nařízených soudních pitev, který soudní lékaři pozorují v posledních letech, nabyl podle expertů dramatických rozměrů v letošním roce. Na tom se shodují představitelé tří pražských Ústavů soudního lékařství, ale i vedení České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie. „Konkrétně u nás letos počet provedených soudních pitev klesl zhruba o dvě třetiny ve srovnání s loňským rokem,“ řekl Mediafaxu zástupce ředitele Vojenského ústavu soudního lékařství v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Zdeněk Šňupárek. Že se nejedná o ojedinělý výkyv, potvrzují i primáři ústavů v nemocnicích Na Bulovce i Královských Vinohradech, kde končí většina těl z Prahy a středních Čech.„Nejenže jsme zaznamenali výrazný pokles, ale především nezájem policie soudní pitvy vůbec nařizovat,“ prohlásil primář Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Jiří Hladík. Stejně aktuální situaci vidí také šéf soudních lékařů z nemocnice Na Bulovce Michal Beran. „Často musíme policisty složitě přesvědčovat, že by soudní pitva měla být nařízena,“ poznamenal Beran.Stejnou zkušenost má také Ústav soudního lékařství v Českých Budějovicích. „V současnosti se stává, že policii oznámíme na základě zdravotní pitvy podezření, že smrt byla způsobena trestným činem, a policie nás přesvědčuje, že to tak není, jen aby nemuseli nařídit soudní pitvu. Někdy jsme nuceni věc řešit prostřednictvím státního zastupitelství. Někdy ale i státní zástupce v případech, kdy neprovedení pitvy je v rozporu s trestním řádem (smrt je velmi pravděpodobně způsobena trestným činem), s postupem policie souhlasí a pitva není nařízena,“ potvrzuje současnou běžnou praxi místopředseda České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie František Vorel.Úbytek soudních pitev potvrdil i policejní odborář Zdeněk Buřič. "Mám ty informace, že se omezují soudní pitvy, a omezují se i různé znalecké posudky," uvedl odborář.Právě soudní pitva je přitom jediný způsob, jak může policie objasnit skrytý trestný čin, podezřelé úmrtí nebo např. vraždu maskovanou jako sebevraždu. Kromě toho, že soudní pitva poskytne vyšetřovatelům celou řadu důležitých informací o mrtvole, ale i způsobu a okolnostech její smrti, zajistí i nepostradatelné důkazy pro případné soudní líčení. Na rozdíl od pitvy zdravotní, která má cíl pouze jediný – určit příčinu smrti.„Navíc na výsledek zdravotní pitvy nemá policie ze zákona nárok,“ podotkl primář Beran s tím, že policie se proto snaží lékaře různě obejít, například nařízením soudu. Náklady na provedení zdravotní pitvy jdou totiž na vrub příslušné nemocnice a hradí se z rozpočtu zdravotnictví, zatímco soudní pitvu musí policie uhradit ze svého rozpočtu. Právě zde vidí lékaři příčiny problému. „Je to jednoznačně důsledek finančních škrtů, ale takovýto přístup ohrožuje bezpečnost samotného státu,“ je přesvědčen vinohradský primář Hladík.Na vině je podle něj současné vedení policie, které tyto úspory nařídilo. „Písemně samozřejmě nikdo nic nedostal, ale potvrzuje nám to každodenní praxe i slova policejních operativců a vyšetřovatelů. Oni by ji i nařídili, ale vědí, že narazí u nadřízených,“ tvrdí Hladík. A jako příklad dává dva středočeské kriminalisty, kteří v případě nedávného podezřelého úmrtí v rozporu s pokyny svých nadřízených trvali na provedení soudní pitvy. „Pitva nakonec cizí zavinění neprokázala, ale oba dostali náklady pitvy k úhradě,“ popsal poměry u policie.Jak se soudní lékaři shodují, za desetiletí své praxe se s tak liknavým přístupem policie k vyšetřování podezřelých úmrtí nebo nálezů těl bez totožnosti nesetkali. „Tohle je skutečně extrém,“ poznamenal soudní lékař a znalec Beran. Podle lékařů tak policisté porušují základní kriminalistickou zásadu a také dodnes platný pokyn policejního prezidenta, který nařizuje každou sebevraždu nebo jiné podezřelé úmrtí vyšetřovat v první řadě jako vraždu a snažit se vyloučit cizí zavinění.Toto nařízení je důsledkem série vražd spáchaných manželi Stodolovými před 10 lety, kteří postupně zavraždili a okradli osm seniorů. Policie však sedm jejich skutků vyšetřila a uzavřela jako sebevraždy, až zpětně se právě na základě soudní pitvy osmé oběti podařilo sérii vražd objasnit a Stodolovi skončili ve vězení na doživotí. Kauza Stodolových je označována za největší selhání policie v porevoluční době.Důležitost soudních pitev potvrdila i bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která ještě jako řadová státní zástupkyně na případ Stodolových upozornila. "Právě na základě soudních pitev lze objasnit vraždy, původně kamuflované jako sebevraždy," uvedla Vesecká.Zopakování stejného průšvihu nyní podle soudních lékařů policii hrozí, tím spíš, že po vlně odchodů zkušených policistů kriminalisty ve výjezdových skupinách nahradili policisté z jiných odborů, na které zrovna vyšla služba. Přitom právě špatná práce kriminalistického výjezdu a chyby při ohledání místa činu umožnily Stodolovým tak dlouho nerušeně vraždit.Současný přístup policie podobnému excesu podle lékařů nahrává. „Někdy s nadsázkou říkám: Chcete-li se zbavit nepohodlné manželky, věřitele, …, teď je nejlepší doba. Jestli ale nepřichází doba z tohoto hlediska ještě lepší,“ doplnil obavy svých kolegů českobudějovický primář Vorel.Vedení policie oficiálně pokles soudních pitev potvrdit nemůže, neboť policejní prezidium celkovou statistiku provedených soudních zkoumání mrtvol neeviduje a agenturu Mediafax odkázalo na jednotlivá krajská ředitelství, která jsou samostatnými účetními jednotkami. Ani ty však statistiky nařízených pitev nevedou.