Vnitro zpackalo posudek. Známý vědec ho rozcupoval a policisté mají radost

Posudek profesora Kellera na práci Kubiceho ministerstva „Mezinárodní komparativní studie o policejních sborech“ zveřejnila na svých stránkách Policie ČR. A jeden z nejvýznamnějších tuzemských sociologů si nebral servítky: „Text s názvem „Mezinárodní komparativní studie o policejních sborech“ vykazuje řadu metodologických nedostatků. Většina z nich se týká porovnávání tzv. hustoty policie v jednotlivých zemích Evropské Unie.“Autoři totiž pouze mechanicky dosadili počty obyvatel a policistů a podle toho spočítali počet obyvatel na jednoho policistu. Výsledkem tak je, že policejní hustota je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě (240 obyvatel na policistu). Nejnižší hustotu pak mají severské země a z bývalého východního bloku Rumunsko a Polsko. Autoři se pak už dlouho nerozmýšlejí a konstatují, že jednoduše máme policistů mnoho, takže redukce neuškodí.Keller však tvrdě kritizuje nezohlednění sociologických aspektů: „Zmíněná komparace nezohledňuje klíčové faktory, které umožňují některým zemím držet relativně nižší stavy policie než Česká republika“. Pro ukázku zmínil dva faktory. Prvním je míra generalizované důvěry. „Jedná se o míru vzájemné důvěry, kterou vykazují obyvatelé různých zemí. Právě v severských zemích je důvěra občanů v konkrétní druhé lidi i v lidi obecně z celé Evropy nejvyšší. Tento fakt je dán kulturně a historicky a šetří daných zemím, řadu transakčních nákladů včetně nutnosti vydržovat vysoké stavy policie,“ vysvětluje Keller a dodává, že snižování počtu policistů v ČR rozhodně nepomůže ve zvýšení této důvěry.Druhým faktorem, na který autoři ministerské studie úplně zapomněli, je struktura a typ osídlení: „Je známým faktem, že země rurální, tedy země s usedlým venkovským osídlením vyžadují nižší stavy policie než země s vyšší hustotou obyvatelstva a s vyšší koncentrací osídlení. V zásadě platí, že čím vyšší hustota osídlení, tím vyšší míra kriminality. Tato vazba je ještě posílena v průmyslových městech a aglomeracích vyznačujících se vysokou mírou migrace obyvatelstva a s nízkým podílem obyvatelstva usedlého. Tím lze z velké části vysvětlit, proč právě Polsko a Rumunsko mohou patřit k zemím s relativně nižší policejní hustotou“.Keller pak dochází k úplně opačnému závěru než pracovníci ministerstva vnitra. Policistů je v ČR málo! „Česká republika patří k zemím s nízkou mírou generalizované důvěry a s vysokým podílem dříve průmyslových, nyní de-industrializovaných měst a aglomerací. Už to samo o sobě umožňuje tvrdit, že vzhledem k těmto podmínkám mohou být stavy policie u nás hodnoceny už dnes jako příliš nízké. Další jejich snižování rozhodně nepovede ke zvyšování bezpečnosti obyvatel. Naopak, jak lze ukázat na regionech a lokalitách, ve kterých probíhá v důsledku hospodářského propadu výrazná sociální polarizace, stavy policie jsou u nás poddimenzované,“ vysvětluje profesor a dále dodává, že dva uvedené faktory jsou jen zlomkem toho, na co se v práci ministerstva úplně zapomnělo.Závěr posudku profesora Kellera je pak jasný. Počty policistů se u nás nesnižují kvůli jejich nadbytku, ale kvůli nedostatku peněz. Propad policejního rozpočtu označil v rámci EU za unikátní: „V této souvislosti jsou poněkud nedomyšlené úvahy o tom, že bychom měli budovat policii početně slabou, avšak prudce modernizovanou. Zcela totiž chybějí studie o tom, kolik by stála modernizace policie, pokud by měla vskutku kompenzovat úbytek policistů. Je pravděpodobné, že tato operace by byla dražší než udržování dnešního stavu. Jak ostatně vyplývá ze samotné studie, podílem policejního rozpočtu na hrubém domácím produktu (HDP) už nyní patříme v evropském srovnání k zemím se spíše skromnou policií“.Snižování počtu policistů tak paradoxně navýší výdaje státu na bezpečnost. „Argumenty typu „na zachování dnešních postů policistů nemáme dostatek prostředků“ zcela přehlížejí, že snižování početních stavů policie se může ve svých důsledcích velice prodražit, ba může vést ke ztrátám nevratným,“ tvrdí Keller na stránkách Policie ČR.

br /