ČR bude platit migrantům za jejich návrat domů. Žadatel má nárok až na 100 000 korun

"Projekt by se měl zaměřovat na všechny kategorie cizinců, ať už jsou na území českého státu v nelegálním postavení, nebo například v postavení žadatele o azyl," sdělila Tiscali mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Tři čtvrtiny z vyčleněných 60 milionů korun uhradí Azylový, migrační a integrační fond EU, zbytek dodá vnitro. Realizace dobrovolného návratu se skládá ze dvou základních procesů. Prvním je poskytnutí asistence a faktická realizace návratu. Navracejícímu se migrantovi bude poskytnuto informační poradenství, úhrada cestovních poplatků včetně letenky a využití místní dopravy při přesunu jedince v zemi návratu a zajištění lékařská práce.

Druhým procesem je zajištění reintegrační podpory, tj. podpora takových podmínek v zemi návratu, které budou osobu motivovat k setrvání mimo území Evropské unie a umožní jeho integraci do místní společnosti.  Jednotlivec zařazený do programu má nárok na podporu 1 500 eur (okolo 38 000 korun), v případech zdravotních potřeb je limit posunut na 2 000 eur (okolo 51 000 korun).

V případech zvláštního zřetele může požádat až o 4 000 eur (okolo 100 000 korun) – jedná se o případy, kdy „stanovená maximální výše reintegrační podpory neumožňuje její udržitelné provedení např. na základě zvláštních potřeb, zdravotních důvodů, případně je ve specifickém zájmu ČR, aby daná osoba opustila její území“.

Žadateli o peníze nicméně nejsou migranti, ale neziskové organizace, které je budou rozdělovat. Ministerstvo vnitra je vyzývá, aby se zapojili do programu. Jednu z nich vybere, aby měla celý projekt na starost.

Tiscali upozorňuje, že zatím není jisté, kolik migrantů program využije. Suma šesti milionů by mohla stačit zhruba na tři až čtyři tisíce lidí. Fyzická realizace projektu je možná od 1. dubna tohoto roku. Vnitro předpokládá, že dobrovolné návraty by měli využít zejména Afghánci, Indové, Iráčané, Íránci, Mongolové, Nigerijci, Pákistánci, Rusové, Uzbekové a Vietnamci.

ČR má s projektem dobrovolných návratů už zkušenosti. V roce 2009, v reakci na ekonomickou krizi, ustanovila program dobrovolných návratů pro ty zahraniční pracovníky, kteří neměli dostatek prostředků, aby se navrátili domů. Úspěšnému žadateli byla zaplacena zpáteční letenka a dán příspěvek 500 eur.

Dobrovolné návraty v EU

Podpora dobrovolných návratů uprchlíků je poměrně rozšířená mezi řadou členských zemí EU. Server Quartz uvádí, že nejštědřejší je Švédsko, které nabízí jednotlivci za dobrovolný návrat 3 050 eur (okolo 78 000 korun), rodina má nárok až 7 620 eur (až 200 000). Následuje Španělsko a Velká Británie s 2000 eur pro jednotlivce (okolo 51 000 korun).

Dobrovolné návraty podporují i vůči migrace skeptické země Visegrádu. Quartz jmenuje Polsko (950 eur), Maďarsko (500 eur) a Slovensko 140 eur). ČR je zmiňována jako země, která neposkytuje migrantům žádné finanční prostředky za dobrovolný návrat.

Nicméně, ani poskytnutí finančních prostředků nezaručuje, že se migranti budou chtít vrátit. List Rheinische Post s odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zjistil,, že zatímco v roce v roce 2017 vládní programy pro dobrovolné návraty využilo 29.522 běženců, od ledna do konce listopadu loňského roku už jen 15.089.

Úřad to vysvětluje tím, že do Německa přichází stále méně migrantů. Jednotlivec, který využije programu dobrovolného návratu, má nárok na 1000 eur (okolo 25 000 korun).

Tiscali upozorňuje, že jakkoliv se zdají dobrovolné návraty drahé, jsou stále výrazně levnější než deportace uprchlíků. Podle Malé jsou s deportacemi spojeny další značné náklady za zadržení nelegálního cizince, správní řízení za úhrady za zdravotní péči. Podle statistik Evropské komise je z evropských zemí deportováno pouze 40% odmítnutých žadatelů o azyl.