Praha - Armáda je s financemi pod hranicí udržitelnosti, snižování výdajů státu na obranu povede ke ztrátě některých schopností vojska. V projevu na konferenci k výročí vstupu do NATO to na Pražském hradě řekl náčelník generálního štábu Petr Pavel. Evropské státy budou muset zvyšovat výdaje na armádu vzhledem k tomu, že USA již nechtějí být nejvýznamnějším tahounem společné alianční obrany, dodal.
"Já chci s veškerou zodpovědností říct, že armáda je dnes pod hranicí udržitelnosti. Pokud s tím velice rychle něco neudělá, některé její schopnosti budou degradovat do míry, že prostě zaniknou," řekl Pavel. "Blížíme se k době, že se armáda v budování svých schopností nebo vůbec zabezpečení svých činností zadrhne," zdůraznil.
Ministerstvo obrany se v posledních letech vyrovnávalo s vládními rozpočtovými škrty. Úřad by měl letos hospodařit s výdaji ve výši téměř 43 miliardy korun. Armáda by přitom podle některých svých představitelů měla mít rozpočet zhruba o 12 miliard vyšší.
Podle Pavla se se škrty obranných výdajů vyrovnává velká část aliančních partnerů. "Tak jako jsme dlouho nedávali pozornost signálům, které se týkají dnešní situace na východě od našich hranic, tak jsme stejně nevěnovali pozornost signálům, které vysílali Američané k nám," uvedl Pavel.
Velkým tématem dnešní konference o NATO se stala kritika ze strany USA, že evropští spojenci včetně Česka vynakládají na svou obranu málo. "Dnes neplníme téměř žádný ze závazku, které jsme dali na summitu NATO v Praze," kritizoval generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu, neustále snižování výdajů. Česko bude muset podle něj brzy oznámit spojencům, že ze svých vlajkových projektů, jakými měly být například pasivní sledovací systémy, bude nutné slevit.
Hlavním politickým rozhodovacím orgánem Aliance je Severoatlantická rada (North Atlantic Council - NAC). Severoatlantická rada a soustava výborů poskytují spojencům rámec pro konzultace, spolupráci a plánování ohledně mnohonárodních politických a vojenských aktivit.
Rada zasedá každý týden na úrovni velvyslanců členských zemí, popřípadě častěji, pokud je to nutné. Pravidelná zasedání Rady probíhají také na úrovni ministrů zahraničních věcí nebo obrany. Každý rok nebo dva pořádá Aliance svůj summit, na kterém hlavy států a vlád rozhodují o strategických otázkách týkajících se NATO. Pravidelná zasedání se také konají se zástupci partnerských zemí NATO.
V hlavním sídle NATO v Bruselu má každá členská země svého stálého zástupce v hodnosti velvyslance. Velvyslance v jeho práci podporuje ještě národní delegace složená z diplomatů a obranných poradců, kteří se sami účastní zasedání výborů nebo zajišťují účast národních expertů.
V Alianci je respektována suverenita každého členského státu a konečné rozhodnutí musí mít podporu všech zemí. Kvůli tomu se v NATO rozhoduje jednomyslně (pravidlo konsenzu), z čehož vyplývá, že si přijetí důležitých rozhodnutí často vyžaduje předchozí rozsáhlé konzultace. Díky tomuto postupu je zajištěno, že když se NATO rozhodne k akci, všichni spojenci za tímto rozhodnutím stojí, informuje natoaktual.cz.
Související
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Hradba 2025. Armáda na největším cvičení prověří obranyschopnost
Armáda České Republiky , Jiří Šedivý , NATO
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák