Praha - V Česku začíná fungovat tzv. Kobra, jejímž cílem je účinnější boj proti velkým daňovým únikům a daňové kriminalitě. Ve speciálním týmu bude pracovat až 100 lidí. Ambicí je, aby se tým později rozšířil i do krajů. Uvedl to dnes ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) při podpisu prováděcího protokolu, který umožní oficiální spuštění Kobry od 15. června. První výsledky práce chce ministr znát na konci letošního roku.
Český tým specialistů proti daňové kriminalitě vznikl na základě zkušeností ze Slovenska, kde tým Kobra už pracuje. "Česká Kobra" se bude zabývat podvody se škodou přes 150 milionů korun.
Ministr zdůraznil, že se i v minulosti proti daňové kriminalitě zasahovalo. Orgány policie, celní a finanční správy ale dříve pracovaly samostatně. "Myslíme si, že nebylo dostatečné prostředí pro to, abychom byli schopni efektivně zasahovat," doplnil Chovanec. Nový tým podle něj má jasnou strukturu, funkci a bude efektivnější.
Na spolupráci uvnitř Kobry se budou podílet finanční správa, policie a celní správa. Dohoda o vzniku týmu zahrnuje třeba výměnu informací mezi jednotlivými odbory, výběr kauz, které budou řešit, včetně způsobu jejich zveřejňování do médií, a také stanovuje pravidelné schůzky mezi zástupci jednotlivých úřadů.
Tuzemská Kobra spadá pod útvar protikorupční policie. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého jsou v něm speciálně vycvičení policisté. Jde třeba o právníky a ekonomy. Členové týmu Kobra dostali zvláštní vybavení, třeba šifrovací telefony. Tyto prostředky umožní všem složkám vzájemně komunikovat, koordinovat a analyzovat práci. "Musíme si uvědomit, že bojujeme s protivníkem, který má téměř neomezené finanční zdroje," upozornil Chovanec.
Podle Tuhého Kobra funguje uvnitř každého resortu jako doposud a nepotřebuje tedy třeba vlastní sídlo. Vzájemná komunikace a prostředky, ale podle něj umožní lépe analyzovat jednotlivé případy a rychleji zasahovat. "Kobra už se plazí a tento tým je připraven vstoupit do konkrétních procesů," uvedl Tuhý k dotazu ČTK, zda již tým pracuje na nějakých kauzách.
Snížit ztráty z nedostatečného výběru daní - takový cíl snad měla každá vláda. Skutečnost je ale u nás stále horší a horší. Součet všech nedoplatků od roku 1990 je totiž ohromující. Na konci loňského roku jejich objem dělal 149 miliard korun. Jen v loňském roce přišel státní rozpočet o 14,2 miliardy korun.
Varující je, že za posledních pět let vzrostl počet případů daňové kriminality téměř na dvojnásobek. Kde mimo jiné hledat příčinu? Strmý nárůst nedoplatků nastal po té, co z trestního zákoníku zmizela věta, že příprava při krácení daně je trestná. V praxi to znamená, že vyšetřovatelé nemohou například nasadit odposlechy na lidi, které podezřívají z tohoto trestného činu. „Stali jsme se závislí na podáních z daňové správy ministerstva financí", říká šéf protikorupční policie Milan Komárek. Finanční úřad má ale na vyměření daně až tři roky a než se policisté k informacím o krácení daně dostanou, tak místo pravých majitelů chytají jen bílé koně, na které jsou často firmy následně převedeny.
Trestní zákoník s touto úpravou byl schválen před pěti roky za vlády premiéra Mirka Topolánka. Od té doby začal dramaticky růst počet případů krácení daně. Bylo by jistě zajímavé zjistit už „nezjistitelné", kdo s návrhem vypustit onu větu ze zákona přišel.
Je to, bohužel, mlácení prázdné slámy. Smutné je, že tato změna připravila státní kasu cca o 36 miliard korun. Převážná část připadá právě na účelově založené společnosti, uvedl server ekonomika.cz.
Proto by chtělo Ministerstvo vnitra zákoník změnit, tak aby krácení daně s nejvyšší sazbou bylo opět trestné i ve stádiu přípravy. Legislativní úpravu navrženou vnitrem podporují například i poslanci hnutí ANO, naopak opoziční ODS je proti. Argumenty mají různé. Například poslankyně ODS a členka bezpečnostního výboru Jana Černochová říká, že každý by tak mohl být automaticky podezřelý z toho, že podvádí a to by likvidovalo podnikatelské prostředí.
Související
Chovance nepomluvil. Zprošťující verdikt v kauze novináře Přibila je pravomocný
Novinář Přibil nepomluvil exministra Chovance, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák