Armáda ČR si připomíná 15 let provozu gripenů, piloti nalétali 28 500 hodin

Před 15 lety přistálo na vojenské základně v Čáslavi prvních šest gripenů, v srpnu následovalo zbývajících osm. Zapojení švédských stíhaček do českých vzdušných sil znamenalo nutnost kompletně změnit práci stíhačů i pozemního personálu.

Patnáct let na stroji čtvrté generace. Za tu dobu jsme nalétali téměř 30 tisíc hodin, nepřetržitě střežili vzdušný prostor České republiky a šestkrát působili v zahraničí. Jsme armáda. Jsme připraveni.#JsmeArmada #VimeCoUmime pic.twitter.com/4x04vDgDwq

"Tehdy to nebylo jen o zavedení nového typu letounu. Bylo to zavedení celého systému - létání, zbraňového systému, úplně nové filozofie práce pilotů a technického personálu," uvedl v tiskové zprávě národní vojenský představitel ČR na Velitelství sil NATO v Evropě Petr Mikulenka, který v roce 2005 přiletěl do Čáslavi s jedním z prvních českých gripenů.

Kontrakt na pronájem gripenů podepsala vláda v roce 2004 na deset let, náklady byly zhruba 20 miliard korun. Později byl prodloužen do roku 2027 s opcí na další dva roky. V letech 2015 až 2027 dá stát na financování nadzvukového letectva 21,4 miliardy korun.

V současnosti armáda řeší budoucnost českého nadzvukového letectva po konci pronájmu gripenů. Rozhodnutí musí podle koncepce výstavby armády padnout nejpozději v roce 2025. Armáda zvažuje další pronájem nebo nákup stíhaček, mluví se i o zvýšení jejich počtu, protože podle některých expertů je současný počet i ve srovnání s podobně velkými armádami nedostatečný. Kromě gripenů se mluví i o možnosti nákupu amerických stíhaček F-16 nebo F-35.