Modernizace armády ČR? Vyvstal problém. Plány se musí změnit, říká Metnar

Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel a někdejší český ministr obrany Alexandr Vondra se v pořadu shodli, že dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2024 je velmi nereálné.

Lubomír Metnar tento týden vyjednával s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) o rozpočtu ministerstva obrany na příští rok. Oproti původnímu návrhu státního rozpočtu se domluvili na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy na 75,5 miliardy korun. Je to o téměř devět miliard korun více než letos, rozpočtový výhled na příští rok ale původně obraně přiznával ještě o 800 milionů víc.

Ministerstvo se podle Metnara s nižšími příjmy popere, bude muset ale učinit některé kroky "v přeplánování v akvizičním plánu". "Nebudeme škrtat, ale u víceletých projektů budeme posouvat v čase," řekl. Konkrétní projekty se podle něj teprve budou posuzovat. Změny se mohou podle něj dotknout i největší armádní zakázky v historii, tedy nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun nebo pořízení protiletadlových raketových systémů. "Ale neříkám, že zrovna u těchto dojde k nějakým restrikcím," dodal.

Vondra nepochybuje o tom, že si ministerstvo s nižším růstem poradí. Nižší výdaje ale podle něj vážně ohrožují závazek, že do roku 2021 bude Česko dávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. Dvouprocentní cíl do roku 2024 označil za velmi nereálný. Nyní rozpočet ministerstva obrany představuje asi 1,2 procenta HDP.

Podobný názor vyslovil i Pavel. "S největší pravděpodobností nebudeme schopni dodržet náš závazek," řekl. Chybí mu realistický plán, jak toho dosáhnout. Poznamenal, že se nedá očekávat, že když ekonomika zpomaluje svůj růst, budou se výrazně zvyšovat obranné výdaje. Reálné schopnosti české armády podle něj rostou, ale ne tak rychle, jak se Česko zavázalo.

Metnar "pevně věří", že své závazky Česká republika splní a v roce 2024 bude dvě procenta na obranu vydávat. Zdůraznil, že se k tomu zavázali nejvyšší ústavní činitelé. Nepodporuje ale návrh opozice na uzákonění dvouprocentních výdajů. Stát se tak podle něj mělo už v době, kdy byly výdaje nejnižší, a ne nyní, kdy rozpočet roste. Dodal, že od roku 2014 se rozpočet obrany zvýšil o více než 60 procent.

Vondra i Pavel podpořili nákup amerických vrtulníků pro českou armádu. "Je to špičková technika. Myslím si, že to je dobré rozhodnutí," řekl Vondra. Rozhodnutí z tohoto týdne, podle kterého armáda dostane čtyři bojové a osm víceúčelových vrtulníků od firmy Bell, označil Pavel za nejlepší kompromis, který nejvíce naplní požadavky armády. Stroje jsou podle něj několikrát prověřeny v boji, což není případ italských helikoptér AgustaWestland AW139M od firmy Leonardo, které označil za militarizovanou verzi civilních vrtulníků.

Ministerstvo za 12 helikoptér zaplatí 14,5 miliardy korun. Obrana podle Metnara nyní bude jednat o tom, jak bude zapojen do dodávky český průmysl.