Modernizace české armády? Zeman oroduje za drony z Izraele, Metnar ho usměrnil

Česká armáda musí modernizovat, zvýšit rychlost reakce nebo zavést nové technologie. Na každoročním velitelském shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Armáda se podle něj nachází v přelomovém období. V příštím roce očekává podpis smluv na dodání pásových bojových vozidel pěchoty, nových děl, protiletadlového kompletu SHORAD nebo systému řízení palby.

Prezident Miloš Zeman přivítal, že armáda plánuje zřízení nového praporu bezpilotních prostředků a že pravděpodobně budou tyto drony nakoupeny z Izraele. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je projekt v počátcích a dodavatel jasný není.

Armáda se podle Opaty nachází v přelomovém období, kdy pracuje na svém největším přezbrojení. "Mnohé už jsme udělali, mnohem víc ale máme ještě před sebou," řekl. Připomněl řadu modernizačních projektů, které jsou v nejbližší době v plánu, i výstavbu nových jednotek včetně budování kybernetických sil, výsadkového pluku, praporu podpory a praporu bezpilotních systémů.

Pan prezident zavítal na velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Při příchodu se přivítal s premiérem Andrejem Babišem a ministrem obrany Lubomírem Metnarem. pic.twitter.com/6ecyPYijrP

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) November 20, 2019

Právě jeho zřízení ocenil Zeman, který využívání dronů českou armádou dlouhodobě podporuje. Význam dronů podle něj roste, zdůraznil, že vedou k minimalizaci vlastních ztrát. "Uvítal jsem i to, že velmi pravděpodobně tyto drony budou nakoupeny z Izraele, protože to je technologická velmoc, která je na špičce této konkrétní techniky," řekl Zeman.

Akvizice dronů zatím nebyla podle Metnara zahájena. "Nemůžu tedy říct, z jaké destinace a případně od jaké společnosti se to bude nakupovat," řekl Metnar na tiskové konferenci. Nevyloučil to, že výrobce bude z Izraele. Opata doplnil, že armáda zatím připravuje nábor členů praporu bezpilotních prostředků a o dodavateli dronů se ještě nerozhodlo. Připustil však, že Izrael společně se Spojenými státy představuje špičku v oboru bezpilotních letounů. Velení armády už dříve oznámilo, že v příštích letech pořídí bojové drony.

Opata v projevu například připomněl schválení koncepce výstavby armády do roku 2030, který stanovuje cíle do budoucna. Pokud je podle něj chce armáda splnit, nemůže používat stejné metody jako před deseti lety. Zavést se proto podle něj musí systémové změny a zjednodušit procesy, odbourat byrokracii a motivovat personál.

Zdůraznil, že se v bezpečnostní oblasti objevily nové výzvy, a je proto potřeba posilovat schopnosti k vedení konvenční války, ale i v řešení například asymetrických hrozeb. Zmínil také potřebu budování kybernetických sil, zvýšení rychlosti reakce a zavedení nových technologií. "K tomu však musíme bezodkladně modernizovat, doplnit bojové útvary a navýšit počet aktivních záloh," řekl. Za pilíř modernizace označil přezbrojení 7. mechanizované brigády. Jako negativní trend Opata vidí stárnutí populace a zhoršování fyzické kondice mladých lidí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvítal, že se podařilo rozjet důležité modernizační projekty, například nákup nových vrtulníků a mobilních radiolokátorů. Připomněl, že armáda má velký dluh z minulosti kvůli škrtům. Desítky miliard korun, které si modernizace vyžádá, by podle něj našly uplatnění i v jiné oblasti. Babiš je ale přesvědčen o tom, že obranyschopnost země takové investice vyžaduje.

Metnar zdůraznil, že příští rok bude na investice určeno asi 18 miliard z rozpočtu na obranu. Vojáci podle něj mohou díky navyšování rozpočtu cvičit a doplňovat zásoby. Letos podle něj bylo uzavřeno téměř 300 vojenských smluv za 17 miliard korun. Do konce roku má v plánu podepsat další smlouvy v hodnotě 24 miliard korun, a to na nákup nových vrtulníků, dvou letounů CASA, osmi mobilních radiolokátorů MADR a na pořízení malého dopravního letounu pro přepravu politiků.

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Miloš Zeman Lubomír Metnar Aleš Opata (generální štáb) prezident čr Andrej Babiš Drony

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy