Načasování stažení aliančních vojsk z Afghánistánu podle Metnara není šťastné

Aliance je podle něj připravena zajistit pokračování politické a praktické pomoci, aby afghánská vláda byla schopna udržet stabilitu, bezpečnost a pokrok posledních 20 let. Odchod z Afghánistánu kritizoval na summitu prezident Miloš Zeman.

Lídři členských zemí NATO dnes jednali v Bruselu mimo jiné za účasti amerického prezidenta Joea Bidena. Českou delegaci vedl prezident Miloš Zeman, kromě Metnara v ní byl také například ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Podle Fajnora bylo jádrem diskusí na summitu agenda NATO 2030, tedy devítibodová formulace hlavních strategických doporučení generálního tajemníka Jense Stoltenberga. "Hlavy států se v návaznosti na ni dohodly, že nastal čas hlavní politické priority aliance aktualizovat v rámci Strategické koncepce, která by měla být vypracována do summitu v Madridu příští rok," uvedl Fajnor.

Lídři jednali také o vztazích s Ruskem a Čínou a vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Podle Fajnora se shodli také na nutnosti konstruktivního dialogu. "Chtěl bych našim partnerům opakovaně poděkovat za vyjádření solidarity v otázce Vrbětic a hybridního působení," uvedl Metnar.

Účastníci summitu dále jednali o Afghánistánu, ze kterého se chtějí asi do poloviny září stáhnout. Fajnor poznamenal, že politická podpora spojenců afghánské vládě bude pokračovat formou výcviku nebo finanční a rozvojové pomoci.

"Chceme zajistit pokračování politické i praktické pomoci, aby byla afghánská vláda schopna udržet stabilitu, bezpečnost a pokrok posledních 20 let," uvedl český ministr obrany. Dodal, že načasování stažení není šťastné, ale vojenská přítomnost v zemi byla dlouhodobě neudržitelná a šlo o kolektivní alianční rozhodnutí.

Odchod z NATO kritizoval na summitu Zeman, uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. "Připomněl, že v boji s terorismem položili v Afghánistánu své životy čeští vojáci. Varoval před tím, že Tálibán po ovládnutí země může vytvořit z Afghánistánu nové teroristické centrum," napsal na twitteru.

Tématem byly i výdaje na obranu. Česko v minulosti opakovaně slíbilo, že do roku 2024 bude na obranu dávat dvě procenta svého HDP, návrh státního rozpočtu ministerstva financí s tím ale nepočítá. "Ke dvěma avizovaným procentům se neblížíme tak rychle, jak jsme očekávali. O rozpočtu ale budeme ještě jednat a já budu nadále akcentovat náš závazek," uvedl ministr. Česko podle něj v modernizaci a budování armády výrazně pokročilo.