O kybernetickou obranu Česka se zřejmě budou starat armádní zpravodajci

O kybernetickou obranu Česka se zřejmě bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vojenští zpravodajci také získají právo ke kybernetickému protiútoku. Počítá s tím vládní novela, kterou Senát pravděpodobně schválí příští týden beze změn. Doporučily mu to jeho výbory pro obranu a ústavně-právní.

Firmám a úřadům v USA a v Evropě včetně ČR i dalších zemích nyní hrozí hackerské útoky, které využívají zranitelnosti produktu Microsoft Exchange Server. Firma sice vydala opravy svého softwaru, které mají zranitelnosti jejích programů napravit, ne všichni uživatelé si je ale navzdory naléhání instalují. Neaktualizované systémy tak zůstávají nadále napadnutelné.

Vojenské zpravodajství by mělo podle uvedené novely vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady. Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit by mohlo i samo. V krajním případě by mohlo zvolit i aktivní zásah.

K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách ale zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.

Vojenskému zpravodajství novela umožní předávat jeho poznatky soukromým subjektům a vydávat varování o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu by armádní tajná služba mohla přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady či podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.

Dolní komora upravila také pozici inspektora pro kybernetickou obranu a ustanovování orgánu nezávislé kontroly tajných služeb, který dosud neexistuje. Částečně by se mohly zmírnit požadavky na zájemce i podmínky procesu jejich volby.

Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu bylo schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly. Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení.

Kvůli hrozícím hackerským útokům, které využívají zranitelnosti produktu Microsoft Exchange Server, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v pátek nařídil firmám a organizacím podléhajícím zákonu o kybernetické bezpečnosti, aby bezodkladně Exchange Server aktualizovaly. Na minimalizaci rizik se podílí i Bezpečnostní informační služba a Národní centrála proti organizovanému zločinu, řekl v pátek ČTK mluvčí BIS Ladislav Šticha. Záležitostí se podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška zabývá i Vojenské zpravodajství.

Odbor kybernetické bezpečnosti a koordinace informačních a komunikačních technologií ministerstva vnitra společně s Dohledovým centrem eGovernmentu nechalo zkontrolovat Exchange servery po 3. březnu. Instalovány měly být podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky i bezpečnostní záplaty.

Související

Více souvisejících

Kybernetická bezpečnost Hackeři Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy