Obrana loni nevyčerpala 1,8 miliardy korun, nejméně za pět let

Ministerstvo obrany loni hospodařilo se 76,1 miliardy korun, nevyčerpalo z toho 1,8 miliardy korun. Nezužitkované peníze využije letos. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jde podle něj o nejlepší výsledek hospodaření za posledních pět let. Vliv na čerpání rozpočtu měla koronavirová krize, uvedl resort.

Předloni ministerstvo nevyčerpalo z nižšího rozpočtu 2,8 miliardy, v předchozích letech ještě více. Za nevyčerpané peníze ministerstvo v minulosti opakovaně kritizovala opozice.

Rozpočet ministerstva obrany na loňský rok byl schválen ve výši 75,5 miliardy korun, po vypuknutí pandemie koronaviru obrana souhlasila kvůli ekonomickým dopadům krize na státní rozpočet s jeho snížením o 2,9 miliardy korun. Po započtení všech finančních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 tak mělo ministerstvo loni k dispozici celkem 76,1 miliardy.

Z toho podle Pejška vyčerpalo 74,3 miliardy korun, tedy 97,5 procenta. "I přes pandemii koronaviru a neustále rostoucí rozpočet jde v oblasti čerpání o nejlepší výsledek za posledních pět let," uvedl mluvčí.

Předloni obrana neutratila 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy korun. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila čtyři miliardy korun při rozpočtu 49,7 miliardy, resp. 57,3 miliardy Kč. Většina peněz byla následně přesunuta do následujícího roku, resort byl ale ze neschopnost peníze využít opakovaně kritizován.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) loni způsobila pandemie omezení ve všech oblastech včetně ministerstva obrany. "Složitá situace komplikovala i realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů," uvedl. "Přesto se nám podařilo dosáhnout v oblasti čerpání přiděleného rozpočtu nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu," dodal.

Opoziční předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) ČTK řekla, že ministerstvo má sice pravdu, že proti hospodářským výsledkům z minulých let bylo loňské hospodaření úřadu úspěchem. "Výbor pro obranu ale určitě bude zajímat, co z akvizičních projektů v rozpočtu zbylo a proč se ministerstvo nedostalo ještě na lepší čísla," uvedla. Za ideální by považovala, kdyby nevyčerpaná část rozpočtu byla menší než miliarda korun.

Pejšek uvedl, že v oblasti investic nebylo dočerpáno 782 milionů korun, netýkalo se to podle něj významných investičních akcí. V oblasti nemovitostí nebyly dokončeny akce za 289 milionů korun, například ekologičtější vytápění kasáren Prostějov za 123 milionů. Splnit se dále nepodařilo 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů korun, například nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž, a 44 zakázek s hodnotou pod deset milionů korun.

Na investice podle mluvčího šlo celkem 17,5 miliardy korun, obrana například zaplatila 1,3 miliardy korun na nákup víceúčelových vrtulníků, 1,2 miliardy na pořízení kolových obrněných vozidel Titus, miliardu na velitelsko-štábní a spojovací pandury nebo 582 milionů na nové letouny CASA.

Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních a provozních výdajů, důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatých proti šíření covid-19. Vysláno bylo například méně vojáků na zahraniční mise, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.

Pejšek uvedl, že nespotřebované výdaje ve výši 1,8 miliardy korun budou převedeny do letošního rozpočtu ministerstva obrany. "Primárním cílem je použít nespotřebované akviziční prostředky na dofinancování původních věcných záměrů, k dokončení investičních projektů a akvizičních akcí v oblasti běžných výdajů k zajištění provozuschopnosti vojenské techniky," poznamenal.

Související

Leopard 2A4

Česko si pořídí další Leopardy. Armáda tak splní požadavky NATO

Česko si pořídí 14 bojových tanků Leopard 2A4, uvedlo ministerstvo obrany ve středu v tiskové zprávě. Vládu o záměru informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Úřad chce příslušnou smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH uzavřít do konce roku. 
Ministerstvo obrany

Česká armáda oznámila další důležitou investici. Získá dva speciální letouny

Ministerstvo obrany pořídí dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Armáda ČR díky nim získá nové schopnosti při přepravě lidí nebo materiálu, při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci zraněných nebo při tankování paliva. O zakázce dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Smlouva s brazilským výrobcem by měla být uzavřena do několika týdnů a první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok.

Více souvisejících

ministerstvo obrany Armáda České Republiky rozpočet Lubomír Metnar Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 22 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy