Obrana loni nevyčerpala 1,8 miliardy korun, nejméně za pět let

Ministerstvo obrany loni hospodařilo se 76,1 miliardy korun, nevyčerpalo z toho 1,8 miliardy korun. Nezužitkované peníze využije letos. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Jde podle něj o nejlepší výsledek hospodaření za posledních pět let. Vliv na čerpání rozpočtu měla koronavirová krize, uvedl resort.

Předloni ministerstvo nevyčerpalo z nižšího rozpočtu 2,8 miliardy, v předchozích letech ještě více. Za nevyčerpané peníze ministerstvo v minulosti opakovaně kritizovala opozice.

Rozpočet ministerstva obrany na loňský rok byl schválen ve výši 75,5 miliardy korun, po vypuknutí pandemie koronaviru obrana souhlasila kvůli ekonomickým dopadům krize na státní rozpočet s jeho snížením o 2,9 miliardy korun. Po započtení všech finančních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 tak mělo ministerstvo loni k dispozici celkem 76,1 miliardy.

Z toho podle Pejška vyčerpalo 74,3 miliardy korun, tedy 97,5 procenta. "I přes pandemii koronaviru a neustále rostoucí rozpočet jde v oblasti čerpání o nejlepší výsledek za posledních pět let," uvedl mluvčí.

Předloni obrana neutratila 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy korun. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila čtyři miliardy korun při rozpočtu 49,7 miliardy, resp. 57,3 miliardy Kč. Většina peněz byla následně přesunuta do následujícího roku, resort byl ale ze neschopnost peníze využít opakovaně kritizován.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) loni způsobila pandemie omezení ve všech oblastech včetně ministerstva obrany. "Složitá situace komplikovala i realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů," uvedl. "Přesto se nám podařilo dosáhnout v oblasti čerpání přiděleného rozpočtu nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu," dodal.

Opoziční předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) ČTK řekla, že ministerstvo má sice pravdu, že proti hospodářským výsledkům z minulých let bylo loňské hospodaření úřadu úspěchem. "Výbor pro obranu ale určitě bude zajímat, co z akvizičních projektů v rozpočtu zbylo a proč se ministerstvo nedostalo ještě na lepší čísla," uvedla. Za ideální by považovala, kdyby nevyčerpaná část rozpočtu byla menší než miliarda korun.

Pejšek uvedl, že v oblasti investic nebylo dočerpáno 782 milionů korun, netýkalo se to podle něj významných investičních akcí. V oblasti nemovitostí nebyly dokončeny akce za 289 milionů korun, například ekologičtější vytápění kasáren Prostějov za 123 milionů. Splnit se dále nepodařilo 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů korun, například nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž, a 44 zakázek s hodnotou pod deset milionů korun.

Na investice podle mluvčího šlo celkem 17,5 miliardy korun, obrana například zaplatila 1,3 miliardy korun na nákup víceúčelových vrtulníků, 1,2 miliardy na pořízení kolových obrněných vozidel Titus, miliardu na velitelsko-štábní a spojovací pandury nebo 582 milionů na nové letouny CASA.

Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních a provozních výdajů, důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatých proti šíření covid-19. Vysláno bylo například méně vojáků na zahraniční mise, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.

Pejšek uvedl, že nespotřebované výdaje ve výši 1,8 miliardy korun budou převedeny do letošního rozpočtu ministerstva obrany. "Primárním cílem je použít nespotřebované akviziční prostředky na dofinancování původních věcných záměrů, k dokončení investičních projektů a akvizičních akcí v oblasti běžných výdajů k zajištění provozuschopnosti vojenské techniky," poznamenal.

Související

Ministerstvo obrany

Česká armáda oznámila další důležitou investici. Získá dva speciální letouny

Ministerstvo obrany pořídí dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Armáda ČR díky nim získá nové schopnosti při přepravě lidí nebo materiálu, při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci zraněných nebo při tankování paliva. O zakázce dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Smlouva s brazilským výrobcem by měla být uzavřena do několika týdnů a první stroj budou mít vojáci k dispozici už příští rok.
Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

ministerstvo obrany Armáda České Republiky rozpočet Lubomír Metnar Jana Černochová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy