Samotné státy na ochranu hranic EU nestačí, ukázala analýza

Bez celoevropského řešení nelze očekávat, že státy na hranicích Evropské unie zvládnou případnou další vlnu migrace. Shodla se na tom většina bezpečnostních expertů, které oslovil projekt České zájmy v EU. Posílení evropské pohraniční stráže Frontex podle nich samo o sobě stačit nebude, pokud členské státy nesjednotí svá migrační a azylová pravidla.

Výsledky analýzy projekt České zájmy v EU zveřejnil na svém webu. O reformě azylové politiky či o policejní spolupráci dnes formou videokonference diskutují ministři vnitra členských zemí unie.

Odborníci, mezi nimiž byl například bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo diplomat a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar, se shodli, že bezpečnost v Evropě je na vysoké úrovni, ale ochranu vnějších hranic je zapotřebí posílit. Většina expertů v této souvislosti vítá posílení uniformovaného sboru Frontexu, na kterém se loni shodly členské země EU.

"Posílení ochrany vnějších hranic EU a obecně vnitřní bezpečnosti je možné pouze při dostatečné vůli členských zemí delegovat nezbytné pravomoci na centrální úroveň," uvedl Pavel. Naproti tomu bývalý velvyslanec Pojar zastává názor, že jakákoliv forma přenesené či sdílené ochrany hranic nebude fungovat. "Státy, které nemají vnější hranici, mají přispívat těm s vnější hranicí schengenského prostoru za předpokladu, že projeví jasnou vůli k ochraně vlastní schengenské hranice," řekl. Frontex by podle Pojara měl především podporovat národní pohraniční sbory, ne vytvářet sbor vlastní.

Podle brněnského politologa Miroslava Mareše je pro posílení vnější hranice EU klíčový rychlý přesun lidí, materiálu a financí. "Posílení ochrany hranic by mělo mít podobu flexibilních přesunů pomoci na ohroženou evropskou hranici, vytváření fondů na financování takové pomoci a podpory ze strany EU národním státům v ohrožení," uvedl. S posilovaním vnější ochrany hranic je podle Mareše třeba pomoct hlavně Řecku a Itálii.

Někteří experti upozornili, že unie musí intervenovat i před svými hranicemi, a to humanitárně, diplomaticky i za pomocí ozbrojených složek. Není podle nich správné čekat, až další migrační vlna dorazí do bezprostřední blízkosti Evropy. "Problém ovšem spočívá v tom, že velké členské státy EU nejsou schopny se dohodnout na společném postupu a jejich zájmy v Africe se často rozcházejí," upozornil bezpečnostní expert Radko Hokovský, který přednáší na Fakultě sociálních vět Univerzity Karlovy.

Projekt České zájmy v EU, který analýzu s názory expertů vypracoval, je společným projektem Ústavu empirických výzkumů - STEM, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Institutu pro evropskou politiku Europeum a portálu Evropa v datech. Chce více vtáhnout českou veřejnost do diskuse o tom, jak ČR ovlivňuje politiku v Evropě.

Související

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

hranice EU (Evropská unie) Frontex CEVRO Institut Tomáš Pojar Petr Pavel migrace uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy