Původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili, připustil v rozhovoru pro Radiožurnál šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.
Vyšetřovatelé si podle něj v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu otravy Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.
Policisté, kteří na vyšetřování výbuchů pracovali v roce 2018, si dvě tváře s agenty nespojili. "Dá se říct, že pochybili. Ti , kdo byli vyšetřovatelé v roce 2018, odcházeli od policie a asi neměli úplně velkou motivaci," řekl Mazánek, který vede centrálu od srpna 2018.
"To, že tito dva důstojníci jsou spojeni s výbuchem ve Vrběticích a je to jediná vyšetřovací verze, tak to jsme stanovili v lednu 2020. Je jedna jediná vyšetřovací verze a my si za ní jednoznačně stojíme," řekl Mazánek Radiožurnálu.
V kauze dosud nepadlo obvinění. Podle Mazánka je to proto, že policie zatím nemá nashromážděn dostatek důkazů, aby mohla trestní stíhání zahájit. "Pracujeme na tom, aby tomu tak bylo," dodal. Za slušný termín by považoval konec roku, ale nevyloučil, že se to protáhne. "Jsme závislí na řadě mezinárodních právních spoluprací, takže se to těžko odhaduje," řekl.
Od doby, kdy se případ zveřejnil, má policie řadu nových stop a důkazů, včetně výstupu z mezinárodní spolupráce. Mazánek je ale nespecifikoval. Zdůraznil také, že na spojení agentů s výbuchy přišli policisté ve spolupráci s BIS sami a prověřili. "Chci, aby bylo jasné, že jsme to od nikoho nedostali - nedostali jsme to od Američanů ani od žádné jiné tajné služby," řekl.
Zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb, vyvolalo letos diplomatickou roztržku s Ruskem. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva zjištění odmítla a reagovala vyhoštěním 20 diplomatů a zaměstnanců ambasády v ruské metropoli. Poté rozhodla ČR o zastropování počtu diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle stavu na české ambasádě v Moskvě a vyhoštění dalších 63 pracovníků ambasády. Ti z Česka odcestovali do konce května. Moskva reagovala prohlášením, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".
Související

Více než polovina Čechů souhlasí se závěry vyšetřování Vrbětic. Někteří věří nebezpečným narativům

Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
výbuch ve Vrběticích na Zlínsku , Národní centrála proti organizovanému zločinu , Jiří Mazánek (policejní centrála)
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 1 hodinou

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 1 hodinou

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 2 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 2 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 3 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 3 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 4 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Aktualizováno před 4 hodinami

Česko se loučí s Jiřím Bartoškou. Lidé mohou přicházet až do odpoledních hodin
před 4 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 5 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 5 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
před 6 hodinami

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem
před 7 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael
před 7 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán
před 8 hodinami

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne
před 8 hodinami

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory
před 8 hodinami

USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek
před 9 hodinami

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. O víkendu hrozí další mrazíky
včera
Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Zdroj: Libor Novák