PŮVODNÍ ZPRÁVA | Bydlení, práce, daně i klima. Co nabízejí politici pro budoucnost Česka?

Bydlení a nejistá budoucnost

Na otázku, co nabídnout mladým lidem čelícím drahému bydlení či nejistým pracovním podmínkám, reagoval Jiří Mašek (ANO). „Zvýhodněnou výstavbu dotovanou státem a municipalitami (nájemní bydlení), zvýhodněné, dotované úvěry (vlastnické bydlení), nový stavební zákon co nejdříve (odblokování nezahájených a nových staveb),“ vyjmenoval.

Podle Martina Exnera (STAN) je problém složitější. „Nedostupnost bydlení má řadu příčin. Není to problém, který se dá vyřešit lusknutím prstů. Rychlejší stavební řízení, podpora obcí při stavbě komunálních nájemních bytů nebo vyšší zdanění neobydlených bytů jsou opatření, která zlepší situaci na trhu s byty,“ uvedl.

Exner zároveň upozornil, že trh práce dnes spíše trpí nedostatkem pracovníků. „Je potřeba ale znevýhodnit švarcsystém a hlídat plnění pracovních podmínek podle zákoníku práce. Obavy z budoucnosti máme dnes všichni,“ připomněl.

Podle něj je nutné, aby se mladí aktivně zapojili. „Je potřeba budovat společnou silnou a integrovanou Evropu jako světovou mocnost a současně řešit zelenou tranzici, abychom zachovali svět obyvatelný. Mladí lidé se musí zapojit do politiky a do občanské společnosti a minimálně chodit k volbám.“

Místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek připomněl, že ne všechny ukazatele jsou negativní. „Situace je v mnoha parametrech nejlepší v EU. Nezaměstnanost, ohrožení chudobou atd. Je slušná inflace, ceny pohonných hmot klesají, je hospodářský růst. Tudíž rozhodně se ve všem situace nezhoršila, ba naopak,“ poznamenal.

Za hlavní prioritu považuje dostupné bydlení: „Prioritou pro mladé lidi je bydlení, a to chceme podporovat.“

Daně a škrty ve výdajích

K otázce možného škrtání výdajů a zavádění nových daní se vyjádřil Mašek. „Pokud daně, tak jen tabák, alkohol a hazard. Jinak škrty ve státní správě – cca 15 % úřednických míst, vyvážených 5% nárůstem stavů v bezpečnostních sborech a armádě, systematické změny v jednotlivých rezortech na základě principu nákladové efektivity. Ve školství zrušení inkluze, znovuzavedení praktických škol, osmiletá školní docházka, změny ve zdravotnictví i systému adresných sociálních podpor (účast obcí, které mají ke klientům blíže).“

Exner reagoval spíše skepticky. „Kdyby šlo zázračně seškrtat výdaje, aby to nikoho nebolelo, tak to někdo dávno udělal. Je třeba šetřit po malých částkách v efektivitě systému na mnoha místech,“ upřesnil.

Podle něj ale hlavní problém leží v daňovém systému. „Náš daňový systém je zastaralý, složitý, košatý výjimkami a hlavně nespravedlivý. Potřeboval by zahodit a postavit nový.“ Dodal, že se mu líbí návrh PAQ Research, který počítá s „nižším zdaněním práce, revizí degresivního zdanění OSVČ a nemovitostí, zvýšením daně na alkohol a další neřesti, rychlejšími odpisy firem do inovací, progresivním zdaněním a zdaněním velmi vysokých dědictví‘,“ vysvětlil.

K otázce státních financí Bělobrádek uvedl, že rezervy vidí především v úřednickém aparátu. „Chceme pokračovat v rušení úřednických míst díky digitalizaci. Jen MPSV tak ušetřilo 2000 míst.“ Pokud jde o daně, navrhuje cílit na oblast spekulací s nemovitostmi: „Větší daně by měly být ze spekulativních nemovitostí,“ shrnul.

Ekonomika nad klima?

Otázka, zda strany upřednostní ekonomický růst před ochranou klimatu, rozdělila politiky jen částečně. Mašek tvrdí, že „ekonomický růst, který nám umožní důstojný život, perspektivu ke zlepšení a do budoucna také potřebné investice do ochrany klimatu – zachraňme sebe, a to nám umožní v budoucnu zachraňovat, opačně to nejde!“ varoval.

Exner naopak říká, že takto problém nestojí. „Musíme investovat rychle a mnohem víc do obrany, abychom uchránili náš způsob života, demokracii a prosperitu. Současně musíme zabránit dalšímu ohřívání planety, aby zůstala obyvatelná, abychom nemuseli nést obrovské náklady na změnu klimatu,“ popsal.

Podle něj je Evropská zelená dohoda příležitostí. „Je to šance k posunu průmyslu, k vývoji nových technologií a odvětví a příležitost k růstu. Musíme zvládnout najednou posílení obrany, ochranu klimatu, energetickou a digitální revoluci a současně udržet sociální smír,“ podotkl.

Bělobrádek na dilema mezi ekonomickým růstem a ochranou klimatu reagoval velice stručně. „Oboje jsou veřejné zájmy a musejí být v rozumném poměru,“ uzavřel.