Osm zemí Evropské unie dnes zaslalo do Bruselu společný dokument, ve kterém silně kritizují připravovanou emisní normu Euro 7. Ve skupině signatářů jsou mimo jiné Česko, Slovensko, Francie či Itálie. Dokument, který má ČTK k dispozici, označuje připravovaná pravidla za nerealistická.
Text, který byl zaslán Evropské komisi (EK) i dalším členským státům, tvrdí, že cíle stanovené novou normou "se nejeví jako realistická". Skupina osmi zemí dodává, že se staví proti novým a přísnějším emisním pravidlům pro osobní a dodávkové automobily, protože "nová pravidla by odčerpala investice v (automobilovém) průmyslu" nutné pro dosažení cílů stanovených pro rok 2035 a rozvoj elektrických aut. Země také nesouhlasí s chystaným měřením emisí z brzd a pneumatik.
Dokument podepsaly Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Česko a Slovensko. Pokud by se všechny tyto země při hlasování o nové normě postavily proti, neprošla by.
Země EU a evropští poslanci mají letos v úmyslu jednat o zpřísnění emisních pravidel, které s cílem snížit škodlivé zplodiny vypouštěné automobily navrhla loni v listopadu Evropská komise. Norma by se měla od července 2025 vztahovat na osobní a dodávkové automobily a o dva roky později na autobusy a nákladní auta.
Česká vláda návrh kritizuje a premiér Petr Fiala prohlásil, že doufá v jeho realističtější podobu. Podle italského ministra dopravy Mattea Salviniho je navrhovaná emisní norma "jednoznačně špatná" a nepomáhá ani z hlediska ochrany životního prostředí.
Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze, které by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová
emise , Martin Kupka (ODS) , EU (Evropská unie) , auto
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 2 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 7 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák