Česko bude kvůli předávání mandátu několik hodin bez prezidenta

Na postu ředitele hradního protokolu, který nyní vede Vladimír Kruliš, Sklenář zažil část funkčních období všech tří českých prezidentů. Nabídku pracovat na Pražském hradě i pod novým prezidentem zatím nedostal. Pavel se ale k jeho případnému angažmá nepostavil odmítavě, rádiu Frekvence 1 v úterý řekl, že Sklenář byl nepochybně dobrým protokolářem a že každý, kdo se chce podělit o svoji zkušenost, bude vítán. Sklenář ČTK řekl, že pro něj byla vždy veliká čest pracovat na Pražském hradě a že by to tak bylo i v případě prezidenta Pavla.

Mezi první úkoly protokolu nového prezidenta bude podílet se na inauguraci, při které Pavel složí prezidentský slib. Některé její prvky jsou dané zákonem, další vyplývají ze zvyklostí a některé může tým nového prezidenta naplánovat podle svého uvážení.

Slib nový prezident skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu a svolává ji předseda dolní komory. Pekarová Adamová již za termín určila 9. březen.

Na uspořádání slavnosti se podílí nejen Sněmovna, ale i zástupci Senátu, prezidentské kanceláře i týmu nového prezidenta. Podle Sklenáře by měl mít například nový prezident slovo v tom, kteří hosté budou do Vladislavského sálu pozváni. V jeho přední části budou sedět členové vlády, poslanci a senátoři, pozván bývá diplomatický sbor, rektoři, zástupci soudní moci nebo představitelé církve až do celkového počtu 1000 osob. Konání akce ve Vladislavském sále je dáno tradicí sahající k poslední inauguraci prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Předchozí sliby Masaryk skládal v Rudolfinu.

Program předcházejí složení slibu i ten následující může prezidentský tým uzpůsobit podle svého uvážení. Podle Sklenáře se například nabízí, aby nastupující prezident odjel do Lán poklonit se u hrobu Masaryka, položit také může věnec na Hradčanském náměstí u Masarykovy sochy. Navštívit může i svatovítskou katedrálu, kde se někteří prezidenti v minulosti zúčastnili slavnostní bohoslužby zakončené skladbou Te Deum. V areálu se také koná vojenská přehlídka. Sklenář poukázal na zajímavost, že Pavel před deseti lety jako náčelník generálního štábu doprovázel při této přehlídce nového prezidenta Miloše Zemana.

Prezident může pozvat na Hrad nebo na Hradčanské náměstí i veřejnost. Sklenář s odkazem na předvolební mítinky Pavla, kterých se účastnily tisíce lidí, předpokládá, že by podobná akce vzbudila velký zájem veřejnosti. Na Hradčanském náměstí již byla na 9. března svolána akce, která chce vyjádřit Pavlovi podporu. Pozdravit Pavla se na Pražský hrad chystají i desítky motorkářů.

Mandát Zemanovi vyprší o půlnoci z 8. na 9. března, Pavel slib složí až o několik hodin později. V mezidobí tak Česko nebude mít prezidenta a jeho pravomoci převezmou ostatní vysocí ústavní činitelé. Podobná situace nastala, když skončil na Pražském hradě Václav Havel a jeho nástupce Václav Klaus ještě nebyl zvolen, tehdy meziobdobí trvalo déle než měsíc. Několik hodin "prezidentského bezvládí" nastalo i před nástupem Zemana.

Podle Sklenáře byl termín inaugurace 9. března zvolen správně, pokud by byla naplánována již na 8. března, mandát Zemana by byl o několik hodin zkrácen. V případě opakované inaugurace stejného prezidenta je naopak volen den, kdy mu končí první mandát, aby nebyl výkon jeho funkce přerušen.

Sklenář očekává, že o půlnoci z 8. na 9. března bude stažena za přítomnosti Hradní stráže prezidentská standarta. Připomněl, že v současné době vlaje nad Hradem v době, kdy je prezident přítomen v Česku. V období Masaryka byla vyvěšována pouze ve chvíli, kdy prezident pobýval na území tzv. velké Prahy.