Česko musí hodně přidat, říkají analytici k cílům EU ohledně obnovitelných energií

Nový cíl EU na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkově spotřebě je velmi ambiciózní a bude vyžadovat vysoké náklady, míní oborové svazy a analytici, které ČTK oslovila. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu.

Státy EU se dnes shodly na tom, že EU by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Půjde o průměr EU, ne jednotlivých států. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Jako hodně ambiciózní cíl vnímá dohodu EU Hospodářská komora ČR. Tajemnice její Energetické sekce Lenka Janáková upozornila na to, že kvůli tomu bude muset být výrazně navýšen cíl podílu obnovitelných zdrojů v ČR na spotřebě, který podle dosavadních plánů měl v roce 2030 činit 22 procent. "Pro jeho splnění bude tedy pravděpodobně potřeba i nadále podporovat obnovitelné zdroje energie v energetice. To ale nemusí pro splnění cíle stačit, dalšími klíčovými sektory budou doprava, vytápění a v neposlední řadě průmysl," podotkla Janáková.

Jakého podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě bude muset dosahovat v roce 2030 Česko, zatím jasné není. Například Svaz moderní energetiky odhaduje cílový podíl kolem 28 až 30 procent. "Klíčový bude zejména rozvoj akumulace, agregace a flexibility, které teď čekají na vytvoření legislativních podmínek pro svůj rozvoj," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by Česko mělo ke splnění unijního cíle přispět podílem až 34 procent. Volá proto po navýšení výroby energie z větrných elektráren, rozšíření fotovoltaiky a urychlení prací na soustavách tepelných čerpadel a bioplynu.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor očekává, že největší spory teprve EU čekají, a to při diskusích o individuálních cílech jednotlivých států. Podle něj bude pro ČR dosažení závazku pro rok 2030 obtížné a nejisté.

Podle hlavního inženýra Greenbuddies Jana Kroneisla bude pro dosažení cíle nutná silná politická a finanční podpora. Technicky podle něj splnění cíle v EU možné je, kromě výstavby zdrojů však vnímá nutnost dalších podpůrných kroků, jako je zrychlení výstavby propojovacích přenosových kapacit, zvýšení záložních zdrojů, zajištění točivých zdrojů pro stabilitu sítě, financování provozu a zkrácení povolovacích procesů. V Česku podle něj nebude problém postavit několik gigawattů ve fotovoltaice, jiné zdroje však do roku 2030 vidí spíše nereálně. Upozornil také na problémy s přenosovými soustavami. "Například Německo není schopné propojit sever a jih země již přes 15 let, a to již před deseti lety to měli jako hlavní strategickou prioritu. A nyní má toto 700 kilometrů dlouhé vedení být hotovo nejdřív v roce 2028," dodal Kroneisl.

Velmi vysoký, ale dosažitelný je unijní cíl podle analytika XTB Jiřího Tylečka. Upozornil na to, že mezi státy EU jsou v podmínkách pro obnovitelné zdroje velké rozdíly, a český podíl tak bude určitě pod stanoveným průměrem. S navýšením tuzemského podílu by podle něj měly pomoci unijní dotace na přechod z fosilních na obnovitelné zdroje.

Související

Více souvisejících

Energetika solární energie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy