Česko zásahem do platů neporušilo práva soudců, rozhodl Štrasburk

Stížnosti podali v letech 2019 až 2020 postupně soudci obecných soudů Ondřej Kubát, Robert Ožvald, Alena Makovcová, Adriana Pilařová, Soňa Biskupová Fišerová a Miroslav Pečený. Na ESLP se obrátili kvůli tomu, že v letech 2011 až 2014 stát opakovaně snížil platovou základnu pro soudce - konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.

"Ústavní soud dané úpravy jako protiústavní opakovaně zrušil. Ve svém nálezu z července 2014 přitom uvedl, že nález nemá retroaktivní účinky, a nezakládá tak nárok na zpětné doplacení rozdílu v platech. Stěžovatelé v roce 2015 nepřistoupili na mimosoudní vyrovnání se státem o částečném dorovnání platu za příslušné období. Soudní cestou se domáhali zpětného doplacení platu do výše tzv. trojnásobku, avšak neúspěšně," shrnulo ministerstvo.

Ohledně práva na spravedlivý proces nyní ESLP podle ministerstva shledal, že české soudy všechna svá příslušná rozhodnutí ve sporech stěžovatelů dostatečně odůvodnily, přičemž respektovaly nálezy Ústavního soudu. U vlastnického práva ESLP poukázal na argumentaci Ústavního soudu, podle níž by zpětné doplacení požadovaných částek znamenalo významný a nepředvídatelný zásah do státního rozpočtu, a navíc by se týkalo i období, kdy se Česko nacházelo ve finanční krizi.

"Dále zdůraznil, že nic nenasvědčuje závěru, že by namítaná opatření ovlivnila způsobilost českých soudců, včetně stěžovatelů, vykonávat svou profesi nezávisle a nestranně, nebo že by představovala ohrožení jejich živobytí. Zmínil také, že i navzdory snížení předmětného koeficientu průměrné měsíční soudcovské platy v letech 2011–2014 kontinuálně rostly," zmínilo ministerstvo.

Někteří stěžovatelé namítali také platovou diskriminaci ve srovnání se zaměstnanci státní správy, zejména s náměstky ministrů, řediteli odborů a dalšími úředníky ve vysokých pozicích na ministerstvech. K tomu štrasburský soud sdělil, že nelze srovnávat situaci vyšších státních úředníků, kteří v dané době podléhali režimu zákoníku práce, a soudců. Soudcům totiž na rozdíl od ostatních české právo přiznává jedinečné postavení včetně nároku na setrvání ve funkci do dosažení věku 70 let.

Debaty o faktickém zmrazení soudcovských platů se vedou i nyní, a to v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v květnu zástupcům justice sdělil, že stát uvažuje o zásahu do jejich platové základny v příštím roce. Také v této souvislosti se hovořilo o tom, že někteří soudci by se mohli bránit žalobami.

Ústavní soud se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například právě po ničivých povodních.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle standardního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun.