Česko zásahem do platů neporušilo práva soudců, rozhodl Štrasburk

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt dnes upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Stížnosti podali v letech 2019 až 2020 postupně soudci obecných soudů Ondřej Kubát, Robert Ožvald, Alena Makovcová, Adriana Pilařová, Soňa Biskupová Fišerová a Miroslav Pečený. Na ESLP se obrátili kvůli tomu, že v letech 2011 až 2014 stát opakovaně snížil platovou základnu pro soudce - konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.

"Ústavní soud dané úpravy jako protiústavní opakovaně zrušil. Ve svém nálezu z července 2014 přitom uvedl, že nález nemá retroaktivní účinky, a nezakládá tak nárok na zpětné doplacení rozdílu v platech. Stěžovatelé v roce 2015 nepřistoupili na mimosoudní vyrovnání se státem o částečném dorovnání platu za příslušné období. Soudní cestou se domáhali zpětného doplacení platu do výše tzv. trojnásobku, avšak neúspěšně," shrnulo ministerstvo.

Ohledně práva na spravedlivý proces nyní ESLP podle ministerstva shledal, že české soudy všechna svá příslušná rozhodnutí ve sporech stěžovatelů dostatečně odůvodnily, přičemž respektovaly nálezy Ústavního soudu. U vlastnického práva ESLP poukázal na argumentaci Ústavního soudu, podle níž by zpětné doplacení požadovaných částek znamenalo významný a nepředvídatelný zásah do státního rozpočtu, a navíc by se týkalo i období, kdy se Česko nacházelo ve finanční krizi.

"Dále zdůraznil, že nic nenasvědčuje závěru, že by namítaná opatření ovlivnila způsobilost českých soudců, včetně stěžovatelů, vykonávat svou profesi nezávisle a nestranně, nebo že by představovala ohrožení jejich živobytí. Zmínil také, že i navzdory snížení předmětného koeficientu průměrné měsíční soudcovské platy v letech 2011–2014 kontinuálně rostly," zmínilo ministerstvo.

Někteří stěžovatelé namítali také platovou diskriminaci ve srovnání se zaměstnanci státní správy, zejména s náměstky ministrů, řediteli odborů a dalšími úředníky ve vysokých pozicích na ministerstvech. K tomu štrasburský soud sdělil, že nelze srovnávat situaci vyšších státních úředníků, kteří v dané době podléhali režimu zákoníku práce, a soudců. Soudcům totiž na rozdíl od ostatních české právo přiznává jedinečné postavení včetně nároku na setrvání ve funkci do dosažení věku 70 let.

Debaty o faktickém zmrazení soudcovských platů se vedou i nyní, a to v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v květnu zástupcům justice sdělil, že stát uvažuje o zásahu do jejich platové základny v příštím roce. Také v této souvislosti se hovořilo o tom, že někteří soudci by se mohli bránit žalobami.

Ústavní soud se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například právě po ničivých povodních.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle standardního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk soudy Česká republika mzdy / platy

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4 Prohlédněte si galerii

MS v hokeji 2025: Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení. Tři obraty, rozhodl Červenka

Hned na úvod 88. mistrovství světa v hokeji, které se letos koná v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu, se spolu v rámci základní skupiny B utkal obhájce titulu mistrů světa Česká republika se Švýcarskem a zopakoval se tak svůj souboj z loňského finále MS v Praze. Do duelu nenastoupil oproti původním předpokladům útočník Martin Nečas, jemuž zůstala část výstroje na letišti v Londýně. Dále se pak na soupisku nedostali Adam Klapka, Daniel Gazda a Josef Kořenář. .

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Toxická atmosféra v Mönchengladbachu kvůli Čvančarovi? Agent potvrdil, že chce z klubu pryč

Fotbalový útočník Tomáš Čvančara neprožívá aktuálně nejvydařenější část kariéry. V německém Mönchengladbachu totiž dlouhou dobu spíše paběrkuje, a když ho v poslední době tamní kouč Gerardo Seoane chtěl nominovat na zápasy do základní sestavy, vyvolalo to u jeho spoluhráčů vlnu nevole. Alespoň tak o tom informuje německý deník Bild Sport. Čvančara pak uvedl, že za jeho aktuální náladu může vedení klubu, které nesplnilo sliby, a jeho agent David Nehoda pak potvrdil, že chce Čvančara po sezóně tento bundesligový klub opustit.

včera

včera

Armáda Indie

Další epizoda dlouhého konfliktu. Indie a Pákistán v nekončícím cyklu napětí a válek

Americký prezident Donald Trump výrazně přehání délku konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Jeho výrok, spolu s čerstvým indickým útokem na pákistánské území, však nabízí příležitost připomenout si skutečnou povahu napětí mezi těmito dvěma státy. Série válek a krizí, které se od vzniku nezávislé Indie a Pákistánu v roce 1947 periodicky opakují, tvoří rámec jednoho z nejnebezpečnějších sporů, jaké dnes na světě probíhají. 

Aktualizováno včera

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025) Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 

včera

včera

včera

včera

8. května 2025 21:53

8. května 2025 20:48

Aktualizováno 8. května 2025 19:30

Objevil se bílý kouř. Novým papežem je Američan, jmenuje se Lev XIV.

Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy