Česko zásahem do platů neporušilo práva soudců, rozhodl Štrasburk

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt dnes upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Stížnosti podali v letech 2019 až 2020 postupně soudci obecných soudů Ondřej Kubát, Robert Ožvald, Alena Makovcová, Adriana Pilařová, Soňa Biskupová Fišerová a Miroslav Pečený. Na ESLP se obrátili kvůli tomu, že v letech 2011 až 2014 stát opakovaně snížil platovou základnu pro soudce - konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou.

"Ústavní soud dané úpravy jako protiústavní opakovaně zrušil. Ve svém nálezu z července 2014 přitom uvedl, že nález nemá retroaktivní účinky, a nezakládá tak nárok na zpětné doplacení rozdílu v platech. Stěžovatelé v roce 2015 nepřistoupili na mimosoudní vyrovnání se státem o částečném dorovnání platu za příslušné období. Soudní cestou se domáhali zpětného doplacení platu do výše tzv. trojnásobku, avšak neúspěšně," shrnulo ministerstvo.

Ohledně práva na spravedlivý proces nyní ESLP podle ministerstva shledal, že české soudy všechna svá příslušná rozhodnutí ve sporech stěžovatelů dostatečně odůvodnily, přičemž respektovaly nálezy Ústavního soudu. U vlastnického práva ESLP poukázal na argumentaci Ústavního soudu, podle níž by zpětné doplacení požadovaných částek znamenalo významný a nepředvídatelný zásah do státního rozpočtu, a navíc by se týkalo i období, kdy se Česko nacházelo ve finanční krizi.

"Dále zdůraznil, že nic nenasvědčuje závěru, že by namítaná opatření ovlivnila způsobilost českých soudců, včetně stěžovatelů, vykonávat svou profesi nezávisle a nestranně, nebo že by představovala ohrožení jejich živobytí. Zmínil také, že i navzdory snížení předmětného koeficientu průměrné měsíční soudcovské platy v letech 2011–2014 kontinuálně rostly," zmínilo ministerstvo.

Někteří stěžovatelé namítali také platovou diskriminaci ve srovnání se zaměstnanci státní správy, zejména s náměstky ministrů, řediteli odborů a dalšími úředníky ve vysokých pozicích na ministerstvech. K tomu štrasburský soud sdělil, že nelze srovnávat situaci vyšších státních úředníků, kteří v dané době podléhali režimu zákoníku práce, a soudců. Soudcům totiž na rozdíl od ostatních české právo přiznává jedinečné postavení včetně nároku na setrvání ve funkci do dosažení věku 70 let.

Debaty o faktickém zmrazení soudcovských platů se vedou i nyní, a to v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v květnu zástupcům justice sdělil, že stát uvažuje o zásahu do jejich platové základny v příštím roce. Také v této souvislosti se hovořilo o tom, že někteří soudci by se mohli bránit žalobami.

Ústavní soud se politickými zásahy do výše platů soudců v minulosti zabýval opakovaně, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například právě po ničivých povodních.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle standardního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk soudy Česká republika mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Očkování, ilustrační foto

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování

Ve Spojeném království začne letos v létě celosvětově první očkovací program proti kapavce. Britské zdravotnické úřady oznámily, že vakcína bude od 1. srpna nabízena vybraným skupinám obyvatel skrze místní centra sexuálního zdraví. Cílem je zpomalit rychle rostoucí výskyt této pohlavně přenosné infekce, která v posledních letech vykazuje alarmující nárůst a čím dál častěji je rezistentní vůči antibiotikům.

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie

Nejde jen o Ukrajinu. USA stojí před možností největšího vojenského konfliktu od druhé světové války

Americká zahraniční politika se čím dál častěji točí kolem jednoho bodu na mapě východní Asie – Tchaj-wanu. Tento ostrov, jehož mezinárodní status zůstává nejednoznačný, se připravuje na možný vojenský střet s Čínou, která si na něj dělá dlouhodobý nárok. A Spojené státy stojí před dilematem, které by mohlo vést k největšímu vojenskému konfliktu od druhé světové války – tentokrát ale s jadernou mocností, píše National Interest.

před 2 hodinami

Elton John

Elton John kvůli AI označil britskou vládu za absolutní lůzry

Zpěvák a hudební skladatel Elton John ostře kritizuje britskou vládu za návrh, který by umožnil technologickým firmám využívat chráněný obsah umělců bez jejich souhlasu pro trénování umělé inteligence. John tento přístup označil za „trestní čin“ a britskou vládu za „absolutní lůzry“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody

Vyjednávání prezidentů Ukrajiny a Ruska, jak sám Putin oficiálně během tiskové konference nabídl, by mohlo znamenat důležitý posun v jednání o ukončení války. Hlavním bodem by měly být územní otázky a jejich budoucí kontrola. Na přijetí této nabídky naléhal i Donald Trump, který vyzval Ukrajinu k okamžitému souhlasu.

před 4 hodinami

Andrij Portnov

Ve Španělsku byl zastřelen Andrij Portnov, ukrajinský politik a poradce Janukovyče

V úterý ráno otřásla Madridem šokující vražda bývalého vlivného ukrajinského politika Andrije Portnova. Neznámý útočník či útočníci ho zastřelili poblíž prestižní American School of Madrid ve čtvrti Pozuelo de Alarcón. Jak informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování, obětí byl právě Portnov – dlouholetý právník a někdejší vysoce postavený člen administrativy prezidenta Viktora Janukovyče.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky

Drsný rozkaz proniká šumem vysílačky: „Velitele zajmout, ostatní zabít.“ Tato děsivá slova zazněla v rámci série rádiových komunikací mezi ruskými jednotkami, které podle ukrajinských úřadů dokazují, že vyšší důstojníci ruské armády přikazují vojákům popravovat kapitulující ukrajinské vojáky – což je hrubé porušení mezinárodního práva.

před 4 hodinami

Monika Brusenbauch Meislová

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy

Ukrajina se znovu cítí opuštěná jedním ze svých klíčových spojenců. Americký prezident Donald Trump 19. května jednal telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se pokusil prosadit příměří ve válce, která už téměř čtyři měsíce drtí Ukrajinu. Výsledek? Žádný průlom, žádné sankce a z pohledu Kyjeva – další ostudná ukázka Trumpovy důvěřivosti vůči Kremlu.

před 5 hodinami

lesy

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

před 5 hodinami

Ehud Olmert

Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

před 8 hodinami

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 8 hodinami

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 8 hodinami

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce

Šéf britské diplomacie David Lammy oznámil tvrdé kroky, které Londýn podnikne proti Izraeli. Po předvolání izraelské ambasadorky Tzipi Hotovely oznámil, že Velká Británie odstupuje od jednání s izraelskou vládou Benjamina Netanjahua o volném obchodu. Důvodem je pokračování invaze Izraele v Pásmu Gazy. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy