Chudoba hrozí stále více lidem ve světě. Ušetřeni nejsou ani Češi

Nedávná analýza Joint Research Centre Evropské komise na konci loňského roku zjistila, že inflace, která silně ovlivnila výši cenové hladiny, pravděpodobně prohloubila materiální a sociální deprivaci, absolutní chudobu a energetickou chudobu a rozšířila stávající sociální nerovnosti v rámci celé Evropské unie. 
 
Podobné zdroje z Česka hlásily ve stejném čase, že vážné finanční problémy mělo už 1,3 milionu Čechů, kteří se kvůli tomu většinou propadávají systémem veřejné pomoci. Média uváděla, že kvůli složitosti této pomoci se lidem nedaří k ní dostat a úřady práce, které agendu zpracovávají, jsou navíc přetížené. Když odbočíme od tématu, kritici tohoto stavu poukazovali na šílenou úroveň digitalizace celého procesu státní pomoci, včetně vyřizování žádostí, a na další vážné problémy. A nejen proto se musel poroučet ze svého křesla generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon. Snad čerstvý „personální“ vítr v této instituci dokáže něco s čísly chudoby v ČR udělat.  
 
O to lépe se snad budou číst závěry z lednové studie projektu Česko: Život k nezaplacení, který vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu a PAQ Research. Studie uvedla, že teplá zima, nižší míra inflace, ale i vyšší mzdy, přispěly k tomu, že se ekonomická situace domácností v Česku na přelomu roku nezhoršovala. A to i přesto, že za bydlení platí lidé průměrně stále víc. Navíc ‒ až jedna třetina obyvatel ČR není schopna měsíčně ušetřit žádné peníze. Zpravodajský server iRozhlas.cz k tomu dodal, že průměrná domácnost dává za bydlení stále 31 % příjmů a vysoce zatížena náklady na bydlení je pětina obyvatel, což je (opět) shodné s daty v prosinci loňského roku z této studie.  
 
Podle lednové analýzy významné mezinárodní charitativní organizace Oxfam, která pod hlavičkou Oxfam International sdružuje několik národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě, má ve světě kvůli vysoké inflaci, ovlivňující výši životních nákladů, problémy se zajištěním dostatečné výše přijmů více než 1,7 miliardy lidí. U těch je problém právě to, že žijí v zemích, kde hodnota inflace je vyšší než růst mezd. Konstatování této studie je prosté: Poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ani data z Evropské unie nejsou zatím o nic příznivější. V prosinci loňského roku vydala Evropská komise data, která říkají, že v EU je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 28,9 % populace se zdravotním postižením ve srovnání s 19procentním zastoupením lidí bez nějakého zdravotního postižení. A zpráva konstatuje, že toto číslo bude dále růst.  
 
Zdali bude i v rostoucím čísle chudoby ještě hůř, není stále jasné. Analytici se vzácně shodují v tom, že bude velmi záležet na tom, jak se budou vyvíjet nejen ceny energií, ale i potravin a dalších životně důležitých položek, včetně bydlení. A i když nyní nejen veřejností, ale i médii nejvíce sledovaný růstový faktor inflace, totiž ceny energií, už několik týdnů znatelně klesá, ve hře o lepší finanční „dostatečnost“ je také růst či dokonce pokles úrokových sazeb, nastavených centrální bankou. Centrální banka sice už několik měsíců nezvyšuje úrokové sazby, jenže podle viceguvernéra tuzemské centrální banky Jana Fraita zůstanou vysoké úrokové sazby nastaveny delší dobu. Věřme proto, že reálná inflace začne klesat co nejdříve. A to nejen v České republice.