Miliardy na opravy krajských silnic? Stát využití peněz neověřil, zjistil NKÚ

Kontroloři prověřili jak státní dotace, které rozděloval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), tak částečně i dotace evropské, které rozdělovala Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. U sedmi příjemců podpory – vybraných krajů a příspěvkových organizací zřízených kraji – pak kontroloři prověřili 39 projektů celkem za téměř 750 milionů korun. Peníze rozdělované kraji z jejich rozpočtů NKÚ nemohl prověřit kvůli rozsahu své působnosti.

Stát poprvé mimořádně přispěl na opravy krajských silnic miliardami korun ze SFDI v roce 2015. Podle ministerstva dopravy to nemělo být systémovým řešením, ale peníze pak dával stát krajům na silnice i v dalších letech. Podle kontrolorů přesto SFDI nestanovil, jakých cílů by se pomocí těchto dotací mělo dosáhnout. "Fond určil jen účel - tedy že se za tyto peníze mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly," uvedl nku.cz.

Mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar poukázal na to, že šlo o mimořádnou dotaci na opravy silnic nižších tříd. "Podstatné ve vztahu ke kontrole efektivnosti je, že se jedná pouze o jeden ze zdrojů financování silnic II. a III. tříd. Kraj disponuje dalšími zdroji, například IROP, úvěry a další vlastní zdroje, o kterých SFDI nemá žádné informace. Z tohoto důvodu proto nelze vyhodnocovat celkový dopad na celou síť daného kraje a celé republiky," uvedl Neusar.

Za výběr úseků, které se budou opravovat, jsou podle Neusara primárně zodpovědné kraje. SFDI má přesný přehled rekonstruovaných silnic a kontroluje provedení oprav i postup při zadávacím řízení, doplnil.

Kraje dosahovaly pomocí dotací při opravách silnic různých výsledků. Třeba Plzeňský kraj s 4600 kilometry silnic II. a III. třídy získal v letech na státních i evropských dotacích 3,7 miliardy korun. Podíl cest v nevyhovujícím a havarijním stavu díky nim snížil o 1177 kilometrů. Liberecký kraj s 2100 kilometry silnic druhé a třetí třídy získal za stejné období zhruba dvě miliardy. Podíl silnic v nevyhovujícím stavu ale snížil jen o přibližně 150 kilometrů, a cest v havarijním stavu dokonce o 50 kilometrů přibylo.

Čtyři kontrolované kraje také podle NKÚ neměly spolehlivý nástroj či postup, jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na opravy silnic. "Stanovení předpokládaných hodnot nechávaly v rukou externích dodavatelů. Nijak už ale neověřovaly, jak byla tato hodnota určena," sdělil mluvčí kontrolorů. Průměrná cena opravy jednoho kilometru silnic druhé a třetí třídy tak v daných regionech kolísala od 1,5 milionu až po 14 milionů korun.

Předsedkyně Rady Asociace krajů Jana Vildumetzová označila závěry NKÚ za "velmi přínosné". Připomněla, že současní hejtmani nebyli v kontrolovaném období ještě ve funkcích. "Nicméně právě proto jsou pro nás zjištění NKÚ, mimo jiné ohledně hospodárného využití finančních prostředků především při určování cen oprav, velmi důležitá," uvedla. Na jejich základě chce zmapovat aktuální postup a vyhnout se případným chybám. Podotkla, že vždy ale nejde jen o opravy silnic, mnohem nákladnější jsou podle ní rekonstrukce mostů, což může způsobit velký rozdíl v konečných nákladech na jeden kilometr opravených silnic.