Komise doporučila vládě brněnské nádraží přesunout. "Metro" neprošlo, Vokřál se nevzdává

Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě odůvodnilo rozhodnutí studiemi a stanovisky především kraje a města i dalších účastníků projektu. Dále tím, že na rozdíl od varianty modernizace nádraží v centru je nádraží v odsunuté poloze v územně plánovacích dokumentech. S rozhodnutím je spokojený i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). "Jsem rád, že se konečně domluvil jak kraj s městem, tak členové centrální komise ministerstva. Přesun prospěje především městu a dělá to prostor pro organický rozvoj jeho centra," uvedl Ťok.

Na dnešní rozhodnutí centrální komise se čekalo několik týdnů a jde o klíčové doporučení vládě, která definitivně rozhodne. O umístění nového brněnského nádraží se vedou ostré spory.

"Jsem velmi spokojený, že se konečně rozhodlo a že se rozhodlo o variantě Řeka," řekl Vokřál. Tak se označuje varianta odsunu nádraží a jeho stavby na novém místě, nádraží by mělo být vedle Svratky. Dnes zde stojí nákladové dolní nádraží na nákladním průtahu.

Na sloučení nákladní a osobní dopravy a nedostatečnou kapacitu nového řešení brněnského uzlu pro nákladní dopravu poukazovalo sdružení dopravců ZESNAD. "SŽDC ještě zpracuje technicko-ekonomické prověření průjezdnosti nákladní dopravy pro vybranou variantu," uvedlo ministerstvo.

Podle studie proveditelnosti, která srovnávala varianty nového nádraží a řešení uzlu, vychází vybraná podvarianta značená jako Ab nejlevněji, železniční infrastruktura by měla stát 40,8 miliardy korun. Zároveň se počítá s náklady 2,3 miliardy na městskou infrastrukturu. Vybraná varianta je také v souladu s vydaným nepravomocným územním rozhodnutím, uvedl v tiskové zprávě předseda politického hnutí Brno+ Robert Kotzian.

Podvarianty nádraží ve variantě Řeka se liší různým zaústěním některých tratí. Podzemní železnice má v budoucnu spojit jih města se severem, měla by být propojením železniční trati od Chrlic s tratí na Tišnov, na niž se připojí v Králově Poli či Řečkovicích. Bez její existence se jeví dopravní obsluha odsunutého nádraží podle studií problematicky. I proto brněnští zastupitelé schválili usnesení, v němž deklarovali, že po státu chtějí, aby nové nádraží nezačalo fungovat, aniž by v dohledné době začala fungovat alespoň část podzemní železnice.

Kdy by se mohlo začít stavět, není zatím zřejmé, optimistické odhady hovoří o brzkém termínu po roce 2020. Přestavba se stala naléhavou především v posledním desetiletí, kdy začala výrazně růst poptávka cestujících a nyní se již větší množství vlaků na nádraží v době dopravní špičky nevejde. Kolejiště současného nádraží má v budoucnu zaniknout, zachovat se má pouze památkově chráněná nádražní budova.