Lodní doprava? Československo expandovalo až k moři, dnes je to bída

Podle historika Ivana Jakubce z Univerzity Karlovy byla vodní doprava po vzniku ČSR společně se železniční dopravou jedním z pilířů zahraničního obchodu. Nový stát proto měl podle Jakubce s vodní dopravou velké plány, protože doprava po vodě tehdy představovala obchodní spojení s celým světem.

Jednoznačně nejdůležitějším dědictvím z prvních let samostatného státu jsou podle historiků i rejdařů přístavy v Hamburku, jejichž pronájem na 99 let ČSR dojednalo v roce 1929. Přístavy se okamžitě staly klíčovým prvkem tuzemského námořního obchodu až do současnosti.

Plány nového státu pro vodní dopravu však podle Jakubce byly ještě daleko větší. Patřil mezi ně například průplav Dunaj-Odra-Labe, který v současnosti oživil prezident Miloš Zeman, nebo další námořní přístav ve Štětíně. Tyto projekty se však nepodařilo plně zrealizovat.

Se zrychlující železniční dopravou a rostoucí dopravou na silnici postupně význam vodní dopravy upadal až do současnosti, kdy se rejdaři potýkají s nedostatkem zakázek a veřejné přístavy hlásí stamilionové škody.

S postupným úpadkem vodní dopravy se snižovaly i investice do dopravní infrastruktury na tuzemských řekách. Většina vodních staveb totiž podle historiků pocházela ještě z období monarchie. Podle dlouholetého zaměstnance Správy povodí Labe a nadšence do vodní dopravy Jindřicha Zídka se v období po roce 1945 nejen že nic velkého nepostavilo, ale navíc se přestala efektivně využívat už vybudovaná infrastruktura, což vedlo k dalšímu propadu.

Vedle nedostatečné infrastruktury rejdaře dlouhodobě sužuje i sucho, které snižuje vodní hladinu a znemožňuje po velkou část roku plavbu po Labi. Současná sucha však podle Jakubce nejsou ničím novým. "V průběhu dvacátých let bylo rovněž dlouhodobé sucho a také se mluvilo o krizi," řekl. Zároveň však upozornil, že vodní doprava se tehdy nacházela v úplně jiné situaci než dnes, a proto počasí nezpůsobovalo takové škody jako nyní.

Podle Zídka je důvodem krize vodní dopravy také neschopnost ekonomicky uchopit výhody vodního provozu. Česko by se podle něj mělo inspirovat fungováním vodní dopravy v sousedním Německu.

Právě s Německem je podle rejdařů potřeba zintenzivnit provoz na vodě. Upínají se proto k dostavbě vodní infrastruktury na Labi. Stavba plavebních stupňů u Děčína a Přelouče se však dlouhodobě potýká s problémy okolo jejich vlivu na životní prostředí. Obě stavby se ovšem dostaly do přijaté novely zákona, která by měla urychlit výstavbu dopravní, energetické i komunikační infrastruktury.