Hyperloop má v dopravě budoucnost, říká odborník VUT

Řekl to Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). Hyperloop spíše propojí místa, mezi nimiž povede řídce osídlenou krajinou v rovině, ideálně v poušti. Stavbu tubusu v hustě osídlené krajině s velkými převýšeními, čímž se vyznačuje Česko i velká část Evropy, si Dvořák nedokáže představit. K projektu hyperloopu se přihlásilo před dvěma lety vedení města Brna s firmou Hyperloop Transport Technologies (HTT) z USA.

Hyperloop, jehož název se překládá jako hypersmyčka, má být podle svých tvůrců rychlá pozemská doprava budoucnosti. Kapsle s místy pro cestující se bude pohybovat v tubusu, z něhož bude odčerpán vzduch a tlak v něm bude přibližně tisíckrát nižší, než je atmosférický tlak. Maximální rychlost kapsle se bude blížit rychlosti zvuku, což je zhruba 1200 kilometrů za hodinu.

Pro podmínky v Česku je ale podle Dvořáka hyperloop natolik technologicky náročný, že by jeho stavba byla obtížně uskutečnitelná. "Při tak vysokých rychlostech je potřeba, aby tubus neměl ideálně žádné oblouky a žádné převýšení. Při spojení Prahy a Brna je potřeba překonat Vysočinu, kde jsou běžně kopce o výškových rozdílech až stovky metrů na pár set metrech vzdálenosti. Kdyby měl tubus kopírovat dálnici, musela by být rychlost maximálně 400 kilometrů v hodině, aby bylo přetížení pro cestující snesitelné," řekl.

Vývoj technologií a řešení technologických problémů souvisejících s hyperloopem ale postupuje v posledních letech velmi rychle. "Před deseti až 15 lety se myšlenka ještě odsuzovala a řešila se jen mezi vizionáři a snílky. Komerční firmy však projekt velmi rychle tlačí kupředu. Reálně se hyperloop řeší již více jak pět let," řekl Dvořák.

Vývoj hyperloopu přirovnal k přípravám letu člověka na Měsíc. Základní fyzikální principy fungování hyperloopu jsou totiž známy již desítky let, ale jedná se o náročný technologický problém. "Že lze letět na Měsíc, se také vědělo dlouho, ale trvalo desetiletí, než se zjistilo, jak na to a než se tak stalo. Toto je podobné," řekl Dvořák.

V Česku Dvořák nezná nikoho, kdo by se nyní vývojem hyperloopu zabýval. Což by se mohlo změnit, pokud Brno nakonec nechá zadat studii proveditelnosti, zda lze hyperloop využít v českých podmínkách. "Záleží na rozhodnutí nové koalice," napsala ČTK mluvčí města Kateřina Gardoňová.

Podle bývalého náměstka primátora Jaroslava Kacera, který se problematice věnoval, je klíčové, aby se na studii podílely české firmy a akademici. "Brno je v Česku tahoun, protože ministerstvo dopravy to nevnímá jako prioritní záležitost," řekl ČTK Kacer.

Právě zapojení menších firem a akademické sféry vnímá jako velmi pozitivní i Dvořák, protože s postupem projektu je potřeba řešit řadu technických a technologických detailů, které jsou podle něj pokrokem pro celé lidstvo. Vývoj už dospěl k tomu, že americká firma HTT letos představila hotovou podobu kapsle a v pondělí má začít fungovat první zkušení tunel v Kalifornii, který postavila firma Boring Company, v níž se angažuje vizionář Elon Musk.