"Sviňárna", vláda obírá lidi. Ceny nafty dohnaly u Jílkové podnikatele málem k infarktu

Nejdůležitějším člověkem v určování cen benzinu a spotřební daně je ministr dopravy. Ten ale svou účast v diskuzním pořadu na poslední chvíli odřekl a poslal za sebe svého prvního náměstka Daniela Barteka. Ten se ale projevil jako typický úředník - vyhýbal se odpovědím a nevysvětlil téměř nic. Přesto se na něj valila silná kritika."Když jste byl normální a byl jste u benzinky, nenadával jste taky, kolik to stojí? Vládní vozidla vůbec nevědí, kolik stojí benzin. Měl by se zlevnit a byl by tady klid," rozčílil se na něho Marcel Mráz z Kutné Hory, který zde byl za řidiče. A nelíbilo se mu ani, že nedorazil ministr. "Ministr se nás bál, proto nepřišel! Přitom je placenej ze státních daní," křičel.Ceny benzinu a nafty se pohybují až u hranic 39 korun za litr. Řidiči jsou rozzlobení na pumpaře, že si nechávají spoustu peněz, ale Václav Loula z české Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu vysvětlil, jak to s maržemi je."Průměrná marže je 2 koruny. Ale máme dálniční sítě, máme čerpací stanice, kde je náročnější zajistit zásobování – je to čerpací stanice s vyššími náklady, máme tam nonstopové provozy, obslužnost je tam vysoká. Tam se marže může pohybovat klidně na 3 korunách nebo o korunu vyšší. Ale jsou zase čerpací stanice, kde pracujeme s daleko nižší marží, třeba jenom 50 haléřů," řekl.Souhlasil s ním Milan Urban (ČSSD), ale ten podotkl, že vinu nelze svalovat na pumpaře. Největší "vydřiduch" je podle něho stát. "Já vím, že občané jsou na pumpaře naštvaní, ale to není největší problém. Největší lapka je stát. Protože když si uděláte proporce, tak na bnzinu dáte dneska skoro 13 korun na spotřební dani, a to nepočítám DPH, na naftě nějakých 11 korun. Takže oni když mají průměrnou marži 2 koruny, tak je nehájím, ale když se podíváme do okolních států, tak ta marže je přibližně stejná."Česko má nejvyšší daně, stát je nesnížíUrban i další odborníci navrhovali, ať stát sníží spotřební daň. Podle studie, jíž vypracovala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické by snížením daně stát paradoxně vybral více peněz. Podobná situace už nastala v roce 2010, když stát daň zvýšil o 1 korunu a vybral naopak méně peněz než předtím. Tuto možnost ale Bartek odmítl jako naprostý nesmysl."Vy máte za dva roky propad na spotřební dani a DPH nejméně 12 miliard korun. O to jste připravili tento stát vy! A k tomu občané trpí, protože musí platit drahou naftu. Na tohle nemáte vysvětlení," obvinil náměstka Urban.A dodal, že on koncem minulého roku navrhl snížení této daně o 2,50 Kč. "Váš ministr mi na hospodářském výboru říkal: „Já jsem celkem pro, ale nemůžu hlasovat, protože v rámci koalice si to nemůžeme dovolit,"" obvinil koalici.A moderátorka Michaela Jílková dodala, že i Věci veřejné v listopadu roku 2010 navrhovaly snížení této daně o 2,40 Kč. Ale o měsíc později si to rozmyslely.Přitom Česko má pátou (podle Urbana) nebo šestou (podle Barteka) nejvyšší spotřební daň z pohonných hmot v Evropě. V Německu činí zdanění pohonných hmot - tedy spotřební daň a daň z přidané hodnoty - 49 procent. V ČR je to 48 procent. Ale například na Slovensku je to 46 %, v Rakousku 45 % a v Polsku 42 procent. A podíváme-li se do Evropské unie jako celku, tak tam je minimální výše spotřební daně určena na 8 korunách. V Česku je minimum 11 korun.Právě proto se velmi rozčílil provozovatel malé autodopravy Bedřich Suldovský. Ten Ministerstvu dopravy vytkl, že kvůli cenám nafty a benzinu dopravci čerpají v jiných státech. Když naberou ve Španělsku, dojedou až do Slovinska. Podle Suldovského na jednu nádrž přejedou třikrát Českou republiku a nemají důvod čerpat pohonné hmoty za drahé peníze tady. Rozzlobený Suldovský Barteka obvinil, že je to od státu "sviňárna".A rozjitřené emoce musela mírnit až Jílková, která se obávala, aby postarší autodopravce nedostal infarkt.