Česko bude mít moře? Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe je zpět ve hře

Ředitelství vodních cest o výstavbu 300 kilometrů dlouhé vodní cesty usiluje dlouhou dobu, ale stavba byla kvůli finanční náročnosti a nejrůznějším vlivům vždy odsunutá.

Kanál je chybějícím článkem propojení evropských vodních cest a měl by pomoci vyřešit propojení Česka s mořem. Vedle nákladní i osobní dopravy má zajišťovat i vodohospodářskou a protipovodňovou funkci.

Zájem o využití kanálu mají mimo jiné velké průmyslové podniky severní Moravy, například Vítkovice Steel, Acellor Mital nebo Třinecké železárny.

"Kdo na živo nezažil přepravu nadměrného nákladu, těžko si dokáže představit, jak složitý a hlavně drahý je to proces. Nejdříve desítky hodin plánování a hledaní schůdné cesty. Hned na začátku rychle zjistíte, že převézt výrobek po železnici je nemyslitelné, protože vlak má naprosto přesně dané maximální rozměry a váhu přepravovaného zboží. Nad letadlem ani neuvažujete. Co tedy zbývá? Náklaďák nebo loď. Jenže vodu nemáme," uvedl generální ředitel Vítkovice Holding Jan Světlík.

Připomněl, že i lodě mají svá omezení, ale: „Při přepravě nadrozměrných nákladů jsou bezkonkurenčně nejlevnější, nejrychlejší a nejekologičtější. To věděli už naši předci. Naplánovali splavněni Labe do Pardubic a dál vodní koridor Dunaj–Odra–Labe," řekl ředitel Vítkovic.

Podle něj musí ve stavbě kanálu padnout politické rozhodnuti a k tomu zatím není vůle. "Potřebujeme celkový koncepční pohled na dopravní cesty z hlediska podpory exportních možnosti českého průmyslu. Pro někoho by to znamenalo větší konkurenci na dopravním trhu, pro někoho se to zdá neekologické, další křičí o nerentabilitě a velkých nákladech. A tak se u nás v době, kdy Evropská unie hledá cesty, jak podporovat a dále rozvíjet vodní dopravu, schováváme za vzletná slova o ochraně přírody a dáváme maximální prostor ekoaktivistům ke snadným výdělkům při hledaní důvodů, proč to nejde," popisuje současnou situaci Světlík.

Je spokojený, že podporu vodnímu dílu vyslovil prezident Miloš Zeman, který o něm jednal s předsedou Evropské komise José Barrosem při jeho dubnové návštěvě Prahy.

To, že se situace kolem stavby vodního koridoru mění, přivítal také Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje. "Je pozitivní, že se o propojení Dunaje, Odry a Labe vodním koridorem začíná opět diskutovat, přestože samotná realizace stavby není v nejbližší době příliš pravděpodobná."

O výstavbě průplavu se začalo uvažovat už v 17. století, debaty se pak vystupňovaly hlavně před druhou světovou válkou a jeho podporovateli byli i Tomáš a Jan Antonín Baťovi. Průplav byl již také obsahem několika strategických dokumentů, ale ekonomická situace jeho stavbu odsunula do roviny snů a přání.

Celý projekt má ale také kritiky, kteří se obávají, že vodní dílo zničí některá vzácná území.