Kupka: V Česku by brzy mohli řídit auto i sedmnáctiletí

V Česku by brzy mohli řídit auto i sedmnáctiletí řidiči. Na silnice by mohli pod dohledem zkušenějších šoférů. Ministerstvo dopravy to chce navrhnout společně s úpravou bodového systému. V rozhovoru s ČTK to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ministr dále počítá se zpřísněním sankcí za závažnější přestupky a naopak snížit postih u méně závažných porušení. Změny by měly začít platit od roku 2024.

Kupka chce o chystaných změnách pro řidiče informovat s předstihem, aby se veřejnost s nimi mohla dopředu seznámit. Nový bodový systém i pravidla podle ministra budou přehlednější a jednodušší, fungovat v něm budou tři sazby přestupků za dva, čtyři a šest bodů.

Jednou ze změn by měla být možnost získání řidičského průkazu po dovršení 17 let. Ti by mohli do dosažení plnoletosti na silnice pod dohledem zkušených lektorů či řidičů. Zkušenější řidič, kterým by mohl být například někdo z rodičů, by měl mít více než desetiletou praxi a zároveň by neměl mít žádný záznam v bodovém rejstříku řidičů.

Pro mladé a začínající řidiče se připravují i další novinky. Šlo by třeba o dříve avizovaný řidičský průkaz na zkoušku, který by platil pro začínající řidiče do prvních dvou let jejich praxe bez ohledu na jejich věk. Podle současného návrhu by měl fungovat tak, že v případě spáchání závažného přestupku a dosažení šesti trestných bodů by musel tento řidič absolvovat speciální školení a zkušební jízdu.

Další navrhované změny by měly zpřísňovat sankce za závažné přestupky a naopak snižovat pokuty u těch bagatelních. Peněžní i bodové sankce by se podle Kupky měly zvyšovat s mírou nebezpečnosti přestupků. Šlo by například o výrazně překročení rychlosti či zakázaný vjezd na železniční přejezd. Zpřísnit by se mohly sankce například i u držení telefonu za jízdy, které by nově místo dvou trestných bodů bylo za čtyři a maximální pokuta až 4000 korun. Naopak zmírnění postihů ministr předpokládá například u špatného parkování nebo nerozsvícení světel.

Bodový systém v ČR funguje 16 let. V loňském roce přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu 12 trestných bodů 41.268 řidičů. Proti roku 2020 je to nárůst asi o tisíc řidičů. Alespoň jeden bod v hodnocení pak za přestupek dostalo přes 423.000 motoristů, což je 6,17 procenta všech registrovaných řidičů v Česku.

Podle reportéra serveru EuroZprávy.cz se v atmosféře na místě stále odrážela euforie z úspěchu v říjnových sněmovních volbách, kdy ODS stála v čele vítězné koalice Spolu. Odpovídala tomu i důvěra, kterou v hlasování od delegátů obdrželi předseda Petr Fiala a 1. místopředseda Zbyněk Stanjura.

V projevech řečníci z řad ODS v čele s premiérem Fialou i hosté z ostatních vládních stran vyzdvihovali úspěch v loňských volbách, zároveň však zdůrazňovali, že vládní angažmá je teprve na svém začátku, proto je nutná pokora. V kuloárech byly velkým tématem i blížící se komunální a senátní volby na podzim letošního roku a prezidentská volba na začátku příštího roku.

Související

Více souvisejících

auto řidiči Martin Kupka (ODS)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 44 minutami

před 53 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy