NKÚ: Česko nemá účinné daně ke splnění cílů v ochraně klimatu

Podle NKÚ se státu nedaří motivovat obyvatele k používání ekologičtějších vozidel, ke snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie. Za většinou zemí EU tak zaostává. "Z výsledků kontroly vyplynulo, že resorty svou úlohu neplní, jak by měly. Nepřipravily totiž taková daňová opatření, která by v ochraně klimatu výrazně pomohla," uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.

Ministerstvo dopravy ale oponuje tím, že zavádění opatření na snižování emisí se dlouhodobě věnuje. Zmiňuje osvobození vozidel na alternativní paliva od dálničního poplatku od 1. ledna 2020, měření emisí vozidel za pomoci mobilních expertních jednotek nebo chystané zavedení ekologických složek mýta pro nákladní automobily. Podle mluvčího Františka Jemelky tak úřad finanční opatření k ochraně klimatu aktivně prosazuje. "Se závěrem z tiskové zprávy NKÚ, že resort dopravy neplní svou úlohu v této oblasti, jak by měl, nesouhlasíme, neboť na ochranu klimatu nelze užít jen měřítka daňových opatření, jak lze ze závěrů NKÚ dovodit," dodal.

Česká republika nemá účinná daňová opatření, která by pomohla splnit cíle v ochraně klimatu. Zaostává za ostatními zeměmi EU. Více zde: https://t.co/PEvrUQY0Q1 pic.twitter.com/WATNfcf1og

Podobně reagovalo MŽP. Vypočítává, že co se týká dopravy, financuje už několik let podporu elektromobility v krajích a obcích, obcím dalo možnost zavést nízkoemisní zóny nebo zjednodušilo zákon o posuzování vlivů na životní prostřední tak, aby cesta k výstavbě obchvatů byla rychlejší. NKÚ podle ministra Richarda Brabce (ANO) vzal jednu část problematiky a na základě této části se snaží bez "komplexních znalostí celou oblast hodnotit".

Podle ministerstva financí je také těžko pochopitelné, že NKÚ pro své hodnocení vybral pouze dopravu a domácnosti, a nehodnotí problematiku komplexně v kontextu české ekonomiky jako celku. V dopravě považuje mimo jiné za efektivní spíše rozšiřovat kroky směřující k budování patřičné infrastruktury, tedy sítě nabíjecích stanic. Uvedlo také, že například snížilo sazby DPH na deset procent u hromadné dopravy.

NKÚ zjistil, že sazby daní a poplatků, které souvisejí s používáním vozidel a měly pomoci k ekologizaci dopravy, od svého zavedení reálně klesly a už neplní svou funkci. U některých nástrojů pak podle kontrolorů nejde prokázat jejich efektivnost, ať už jde o změny sazby silniční daně, nebo slevy na spotřební dani pro alternativní paliva. Některé finanční nástroje jsou v podstatě nefunkční, například recyklační poplatek, který vznikl v roce 2009 a měl zabránit dovozu zastaralých vozidel do ČR. Jeho účinek byl v letech 2015 až 2018 jen zanedbatelný, uvedl NKÚ.

"Výsledkem systému je, že vozový park v ČR zastarává, roste dovoz starých vozidel, emise neklesají, zatímco podíl vozidel s ekologicky šetrným pohonem stoupá jen pomalu a je nízký," shrnuli kontroloři.

Omezený dopad mají v ČR podle NKÚ také daňová opatření zaměřená na to, aby domácnosti přešly na ekologičtější zdroje vytápění. Pro spotřebitele je stále nejvýhodnější využívat uhlí. "Je ale třeba říci, že se ČR v daňové podpoře ekologičtějších zdrojů vytápění od dalších zemí EU zásadně neliší a ministerstvo financí další možnosti zdanění emisí z domácích topenišť dále zkoumá," uzavřel NKÚ.

Podle MŽP kontrolní úřad zcela pomíjí programy ministerstva jako kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám. "Pozitivní efekt na snižování emisí je nezpochybnitelný, domácnostem šetří peněženky, pro všechny pak šetří emise, a cíleně tak pomáhá k ochraně ovzduší a klimatu," uvedlo MŽP.