Obchvat Buštěhradu nebude možné postavit brzy bez shody obcí, kolem kterých případně povede. Nyní se zastupitelstva vyjadřují k návrhům, kudy by obchvat měl vést, stanoviska se liší. Aktuálně zpracovávaná studie pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má být investorem stavby obchvatu, posuzuje tři základní varianty trasy. Pro jednu z nich se ve středu vyslovili zastupitelé Buštěhradu, některé okolní obce ale preferují jinou variantu.
Obchvat má tvořit silnice I/61, která spojuje Kladno s dálnicí D7 a Prahou. Po dokončení studie bude podle Martina Bučka z tiskového oddělení ŘSD rozhodnuto co dál v závislosti na stanoviscích a názorech obcí. Do rozhodování mohou promluvit i výsledky ekonomického hodnocení variant, případně názor ministerstva dopravy, jehož centrální komise musí záměr schválit, sdělil na dotaz ČTK Buček. ŘSD podle něj v tuto chvíli nepreferuje žádnou z variant.
"Bez všeobecné shody alespoň zastupitelstev dotčených obcí není reálné takovou stavbu v rozumném časovém horizontu připravit," uvedl Buček. Při hledání tras projektanti vychází z možností, které vymezují obecní územní plány i krajské zásady územního rozvoje. Volbu vedení silnice mohou ovlivnit i posudky vlivu na životní prostředí (EIA). "Pokud se nenajde všeobecně přijatelná varianta, na které by panovala rámcová shoda mezi všemi obcemi, je možné posoudit více variant v procesu EIA," dodal Buček.
Nebude-li shoda, mohou dle něj následovat dodatečné prověřovací studie a příprava se může prodloužit o několik let nebo opět zastavit. "V tuto chvíli se dá horizont výstavby těžko odhadovat. Pokud by panovala shoda nad jednou z variant, dá se předpokládat pět až deset let, tj. po roce 2025," doplnil Buček.
Buštěhradští zastupitelé se ve středu vyslovili pro takzvanou třetí variantu, kdy by silnice vedla po stávající trase, upravily by se ale křižovatky a přibyla by protihluková stěna.
Varianty jedna a dvě představují přeložku silnice I/61 od jižní části Buštěhradu na severní část, liší se mimo jiné místem napojení na silnice u Kladna a vedením průmyslovou zónou. Přeložka by trasu odvedla od Lidic a Makotřas, proto vedení těchto obcí preferuje variantu jedna.
Zatímco někteří obyvatelé Buštěhradu žijící u I/61 preferují variantu, která by provoz odvedla jinam, jiní přeložku kritizují například kvůli vlivu na životní prostředí.
Související
Další tunely ve Středočeském kraji!
Rathe raduj se! Buštěhrad předražený nebyl!
buštěhrad , doprava , Dálnice , Silnice
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák