Při autonehodách loni v Česku zemřelo 460 lidí, nejméně od roku 1961

Na silnicích v Česku loni při nehodách zemřelo 460 lidí, což je o 87 méně než v roce 2019. Zároveň jde o nejnižší počet obětí od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Důvodem je koronavirová krize, která loni hlavně na jaře výrazně utlumila provoz. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Na dosavadní minimum klesl také počet těžce zraněných, kterých loni bylo 1807, meziročně o 303 méně. Zhruba o 12 procent se loni snížil i počet dopravních nehod na celkových 94.794.

Loňské statistiky výrazně ovlivnila zejména covidová krize. Vondrášek upozornil, že loňské výsledky se tak vymykají dosavadnímu trendu a je složité je porovnávat s předchozími roky. Pandemie zejména během jarního a podzimního nouzového stavu snížila dopravní intenzitu na silnicích. Na jaře se počet dopravních nehod snížil zhruba o třetinu, stoupla však tehdy závažnost kolizí. Na podzim počet nehod klesl asi o pětinu, následky kolizí proti jaru klesly.

K nejčastějším příčinám nehod patří podle ředitele dopravní policie Jiřího Zlého chování řidičů i chodů. Nejčastěji šlo u řidičů o nevěnování se řízení, nedovolené couvání a otáčení či nedodržení bezpečné vzdálenosti. U chodců Zlý apeloval na bezpečné chování v provozu a používání reflexních prvků. V úvodu loňského roku provoz výrazně komplikovalo počasí.

Vedle počtu obětí a těžce zraněných se snížil i celkový počet zraněných, a to o 3055 na 20.880. Je to nejméně od roku 1990. S poklesem celkového počtu dopravních nehod se snížila i celková škoda. Loni dosáhla 6,01 miliardy korun, meziročně o zhruba 800 milionů korun méně.

Mezi oběťmi dopravních kolizí bylo 302 řidičů a 77 spolujezdců. Dalších 81 mrtvých byli chodci, což je meziročně o 12 méně. Klesl také počet obětí z řad motorkářů o 16 na 57. Zvýšil se naopak počet usmrcených cyklistů, a to o čtyři na celkových 40.

Policisté loni při kontrolách zjistili 354.761 dopravních přestupků. To je zhruba o 17 procent méně než o rok dříve. Souvisí to i se omezením kontrol během jarního nouzového stavu. Nejčastějším přestupkem bylo ve 29.000 případů telefonován za jízdy. Jízda pod vlivem alkoholu byla zjištěna ve 5311 případech a ve 2141 jízda pod vlivem drog. Policie loni zorganizovala 519 velkých dopravně bezpečnostních akcí.

Nejtragičtějším měsícem minulého roku byl srpen, během něhož na silnicích v zemi zemřelo 57 lidí. Nejméně obětí si nehody vyžádaly v březnu, bylo jich 32.

Loňské statistiky jsou i tak co do počtu úmrtí nejpříznivější od začátku sestavování nehodových statistik od roku 1961. Dosud byly nejlepší výsledky z roku 2017, kdy na silnicích zemřelo 502 lidí. Naopak nejtragičtějším je stále rok 1969 s 1758 usmrcenými.

Ani přes loňský pokles nehod a počtu obětí se ovšem opět nepodařilo splnit cíl Národní strategie bezpečnosti silničního provozu pokud jde o snížení počtu obětí. Pro loňský rok předpokládala nejvýš 333 mrtvých. Naopak se splnil předpoklad u počtu těžce zraněných, kterých bylo loni o 315 méně, než se počítalo. Cíle strategie se nedaří plnit dlouhodobě.

Související

Více souvisejících

Dopravní nehody řidiči život

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 38 minutami

před 47 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy