Rozšíření mýtného systému. Naplnily se obavy krajů a obcí?

Problémy v dopravě kvůli letošnímu rozšíření mýta zatím obce a kraje většinou nezaznamenaly. Vyplývá to z vyjádření jejich představitelů. Některé obce se obávají, že kamiony budou placené úseky objíždět po nezpoplatněných silnicích nižších tříd.

Od ledna se mýto rozšířilo na dalších asi 900 kilometrů silnic, většinou první třídy. Mýto je tak už na 2409 kilometrech českých silnic a dálnic. Roční výnosy z mýta stoupnou po rozšíření podle státu o 1,5 miliardy korun na 12,5 miliardy.

Nově se platí třeba na silnici I/50 ve Zlínském kraji. Náměstek hejtmana Pavel Botek (KDU-ČSL) řekl, že kamiony ji neobjíždějí. Protíná kopcovitou krajinu, kde jsou podle něj možnosti objízdných tras omezené. Stížnosti zatím neeviduje ani třeba Křelov na Olomoucku, v jehož blízkosti vede dálnice a nově zpoplatněná část silnice první třídy. "Spíš nás dlouhodobě trápí to, že jsme tranzitní obec pro připojení na dálnici. Je to situace, která se řeší několik let," řekla starostka Marie Škavronková.

Pardubický kraj také prozatím problémy nezaznamenal. Pokud by se situace změnila, omezil by tranzitní provoz na silnicích druhé a třetí třídy značkami, řekl ČTK vedoucí krajského odboru dopravy Ladislav Umbraun.

"U silnic první třídy bychom jednali s Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem dopravy o aplikaci mýtného systému i na další úseky," dodal. Ani zpoplatnění úseků silnic I/20 a I/26 v Plzeňském kraji ještě problémy nepřineslo, uvedl vedoucí krajského odboru dopravy Dušan Pakandl. Podle něj je však začátek roku pro hodnocení dopadů mýta předčasný. Kraj si nechá zpracovat sčítání vozidel v dubnu a srovná je s daty z října 2019.

V sousedním Karlovarském kraji se mýto nově týká úseku I/6 mezi Bošovem a Karlovými Vary, jehož objíždění by bylo neekonomické, řekl ČTK náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO). Podle starostky Vrbic, pod kterou Bošov spadá, Evženie Štěpánové by bylo možno úsek objet jedině přes Doupovské Hradiště. "A to by nikdo rozumný neudělal," míní. Je to úzká klikatá a špatně sjízdná silnice.

Zpoplatněny jsou nově i hlavní tahy z jižních a středních Čech na Vysočinu. Starostové okolních obcí se ale nyní vesměs shodli, že je na hodnocení dopadů zavedení mýta moc brzy. Kraj Vysočina je podle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) připraven provoz monitorovat prostřednictvím silničářů a nevylučuje případné omezení dopravy. "Ale zatím k tomu není důvod," uvedl hejtman.

Také jihomoravští starostové uváděli, že je na hodnocení brzy. Například v okolí Kyjova chystají v únoru měření, jež budou srovnávat s loňským listopadovým. I Moravskoslezský kraj měří kvůli rozšíření mýta hustotu dopravy. Objíždění zpoplatněných úseků by se mohlo týkat hlavně prodloužené Rudné silnice v Ostravě, řidiči by mohli mezi Ostravou a Opavou jezdit po silnici I/56 přes Hlučín. "Děláme měření, kolik tam jezdilo aut předtím a kolik aut tam jezdí teď. Zhruba na konci ledna budeme vědět, jestli kamiony náhodou ten placený úsek neobjíždějí," řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Třeba v Mimoni na Českolipsku ale podle starosty Petra Krále (ANO) už teď kamionů po rozšíření mýtného přibylo. Po krajské silnici II/268 objíždějí zpoplatněný úsek silnice I/38. Liberecký kraj chce omezit průjezd kamionů dopravními značkami. "Už máme zpracovaný projekt, čeká na připomínky policie a silničních správních úřadů, a pak ho chceme ještě projednat se všemi dotčenými obcemi," řekl ČTK vedoucí krajského odboru dopravy Jan Čáp. Značky zřejmě na silnicích nebudou dřív než v dubnu.

I někteří středočeští starostové tvrdí, že hustota nákladní dopravy po rozšíření mýta stoupla. "Nárůst kamionové dopravy přes Olešku je dost znatelný, lidé si na to stěžují," uvedl starosta Olešky u Prahy Josef Kaše (Cesta k sobě). Obce se bojí nárůstu dopravy po zpoplatnění silnice I/12. Souběžná silnice I/2 totiž zůstala nezpoplatněná. "Že by se to dramaticky změnilo, to zatím ne, ale čekám, že se to zhorší," řekl starosta Vyžlovky u Prahy Jan Pelikán (Společně pro Vyžlovku).

Také jihočeské obce mají podobné obavy. Jihočeský kraj chce proto prosadit zákaz vjezdu kamionů na silnice druhé a třetí třídy. V únoru bude mít kraj výsledky sčítání dopravy, kdy bude zjišťovat, jak se změnil provoz na silnicích, po nichž lze ty zpoplatněné objet. V současnosti ale hejtmanství ještě údaje o tom, zda kamiony objíždějí placené úseky, nemá. ČTK to řekli jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) a vedoucí krajského odboru dopravy a silničního hospodářství Jiří Klása.

Správa silnic Královéhradeckého kraje už loni požádala příslušné úřady o vydání zákazu jízd pro auta nad 12 tun na čtyřech úsecích v kraji. Policie ale k návrhu dala negativní stanovisko. Podle vedoucího krajské dopravní policie Petra Duška zatím nebylo prokázáno, že kamiony zpoplatněné silnice po těchto úsecích objíždí. Řízení o vydání zákazů ještě neskončilo.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 
Ilustrační fotografie.

Dopravci loni zaplatili za mýto v Česku téměř 15 miliard korun

Dopravci loni zaplatili v ČR za mýto 14,85 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta více. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Celkové náklady na provoz a rozvoj systému podle firmy zůstaly pod miliardou korun, v poměru k výnosům tedy stejně jako v roce 2021 nepřekročily hranici sedmi procent.

Více souvisejících

Mýtné doprava kraje dálnice silnice nákladní doprava kamiony

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy