Rozšíření mýtného systému. Naplnily se obavy krajů a obcí?

Problémy v dopravě kvůli letošnímu rozšíření mýta zatím obce a kraje většinou nezaznamenaly. Vyplývá to z vyjádření jejich představitelů. Některé obce se obávají, že kamiony budou placené úseky objíždět po nezpoplatněných silnicích nižších tříd.

Od ledna se mýto rozšířilo na dalších asi 900 kilometrů silnic, většinou první třídy. Mýto je tak už na 2409 kilometrech českých silnic a dálnic. Roční výnosy z mýta stoupnou po rozšíření podle státu o 1,5 miliardy korun na 12,5 miliardy.

Nově se platí třeba na silnici I/50 ve Zlínském kraji. Náměstek hejtmana Pavel Botek (KDU-ČSL) řekl, že kamiony ji neobjíždějí. Protíná kopcovitou krajinu, kde jsou podle něj možnosti objízdných tras omezené. Stížnosti zatím neeviduje ani třeba Křelov na Olomoucku, v jehož blízkosti vede dálnice a nově zpoplatněná část silnice první třídy. "Spíš nás dlouhodobě trápí to, že jsme tranzitní obec pro připojení na dálnici. Je to situace, která se řeší několik let," řekla starostka Marie Škavronková.

Pardubický kraj také prozatím problémy nezaznamenal. Pokud by se situace změnila, omezil by tranzitní provoz na silnicích druhé a třetí třídy značkami, řekl ČTK vedoucí krajského odboru dopravy Ladislav Umbraun.

"U silnic první třídy bychom jednali s Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem dopravy o aplikaci mýtného systému i na další úseky," dodal. Ani zpoplatnění úseků silnic I/20 a I/26 v Plzeňském kraji ještě problémy nepřineslo, uvedl vedoucí krajského odboru dopravy Dušan Pakandl. Podle něj je však začátek roku pro hodnocení dopadů mýta předčasný. Kraj si nechá zpracovat sčítání vozidel v dubnu a srovná je s daty z října 2019.

V sousedním Karlovarském kraji se mýto nově týká úseku I/6 mezi Bošovem a Karlovými Vary, jehož objíždění by bylo neekonomické, řekl ČTK náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO). Podle starostky Vrbic, pod kterou Bošov spadá, Evženie Štěpánové by bylo možno úsek objet jedině přes Doupovské Hradiště. "A to by nikdo rozumný neudělal," míní. Je to úzká klikatá a špatně sjízdná silnice.

Zpoplatněny jsou nově i hlavní tahy z jižních a středních Čech na Vysočinu. Starostové okolních obcí se ale nyní vesměs shodli, že je na hodnocení dopadů zavedení mýta moc brzy. Kraj Vysočina je podle hejtmana Jiřího Běhounka (za ČSSD) připraven provoz monitorovat prostřednictvím silničářů a nevylučuje případné omezení dopravy. "Ale zatím k tomu není důvod," uvedl hejtman.

Také jihomoravští starostové uváděli, že je na hodnocení brzy. Například v okolí Kyjova chystají v únoru měření, jež budou srovnávat s loňským listopadovým. I Moravskoslezský kraj měří kvůli rozšíření mýta hustotu dopravy. Objíždění zpoplatněných úseků by se mohlo týkat hlavně prodloužené Rudné silnice v Ostravě, řidiči by mohli mezi Ostravou a Opavou jezdit po silnici I/56 přes Hlučín. "Děláme měření, kolik tam jezdilo aut předtím a kolik aut tam jezdí teď. Zhruba na konci ledna budeme vědět, jestli kamiony náhodou ten placený úsek neobjíždějí," řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Třeba v Mimoni na Českolipsku ale podle starosty Petra Krále (ANO) už teď kamionů po rozšíření mýtného přibylo. Po krajské silnici II/268 objíždějí zpoplatněný úsek silnice I/38. Liberecký kraj chce omezit průjezd kamionů dopravními značkami. "Už máme zpracovaný projekt, čeká na připomínky policie a silničních správních úřadů, a pak ho chceme ještě projednat se všemi dotčenými obcemi," řekl ČTK vedoucí krajského odboru dopravy Jan Čáp. Značky zřejmě na silnicích nebudou dřív než v dubnu.

I někteří středočeští starostové tvrdí, že hustota nákladní dopravy po rozšíření mýta stoupla. "Nárůst kamionové dopravy přes Olešku je dost znatelný, lidé si na to stěžují," uvedl starosta Olešky u Prahy Josef Kaše (Cesta k sobě). Obce se bojí nárůstu dopravy po zpoplatnění silnice I/12. Souběžná silnice I/2 totiž zůstala nezpoplatněná. "Že by se to dramaticky změnilo, to zatím ne, ale čekám, že se to zhorší," řekl starosta Vyžlovky u Prahy Jan Pelikán (Společně pro Vyžlovku).

Také jihočeské obce mají podobné obavy. Jihočeský kraj chce proto prosadit zákaz vjezdu kamionů na silnice druhé a třetí třídy. V únoru bude mít kraj výsledky sčítání dopravy, kdy bude zjišťovat, jak se změnil provoz na silnicích, po nichž lze ty zpoplatněné objet. V současnosti ale hejtmanství ještě údaje o tom, zda kamiony objíždějí placené úseky, nemá. ČTK to řekli jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) a vedoucí krajského odboru dopravy a silničního hospodářství Jiří Klása.

Správa silnic Královéhradeckého kraje už loni požádala příslušné úřady o vydání zákazu jízd pro auta nad 12 tun na čtyřech úsecích v kraji. Policie ale k návrhu dala negativní stanovisko. Podle vedoucího krajské dopravní policie Petra Duška zatím nebylo prokázáno, že kamiony zpoplatněné silnice po těchto úsecích objíždí. Řízení o vydání zákazů ještě neskončilo.

Související

Martin Kupka

Mýtné na dálnicích příští rok zdraží, oznámil Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve dnešním dílu pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi (ČT) oznámil, že od příštího března by se mýtné na českých dálnicích mohlo zvýšit o deset až 15 procent. Důvodem pro toto navýšení je možnost využití změny evropské směrnice, která umožňuje zahrnutí poplatků za emise do výše mýtného. 

Více souvisejících

Mýtné doprava kraje dálnice silnice nákladní doprava kamiony

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy