S bezpečností na železnici se po loňských tragédiích nic neudělalo, říká strojvůdce

Smutně konstatuje, že nižší cena na tratích vítězí nad bezpečnostní. Členu prezidia Federace strojvůdců ČR Davidu Votroubkovi se nelíbí, že na železnici nevládnou jednotná pravidla pro všechny dopravce. Za příklad uvádí konkrétní příklad z Plzeňska, kdy výběrové řízení pro úsek na Šumavě vyhrál jeden ze soukromých dopravců, neboť kraji jeho levnější podmínky vyhovovaly.

„Naprosto ale úředníci ignorovali, že České dráhy nabízely soupravy vybavené zabezpečovacím systémem,  ETCS (European Train Control System) pomocí něhož lze i na dálku napravit chybu strojvůdce. Pokud disponujete takovým vybavením, pak je jasné, že vaše cena bude vyšší, ale zároveň bezpečnější. Objednavatel si ale bohužel vybral levnější variantu,“ posteskne si.

Resort dopravy zabezpečovací systém ETCS neřeší

Zástupce pro oblast Olomouc otevřeně z pohledu strojvůdce přiznává, že od loňského léta, kdy během osmi dní došlo k šesti mimořádným událostem, z nichž nejvážnější bylo neštěstí ze 7. července  u Perninku na Karlovarsku, kde při čelní srážce dvou osobních vlaků zemřeli dva cestující a 24 lidí se zranilo, se pro bezpečnost na tratích příliš mnoho neudělalo. „Stav se fakticky vůbec nezměnil.“ Přesto dnešní nehody, které se udály v jeden den, a to u Kralup nad Vltavou, u nichž vykolejil nákladní vlak, a u obce Milavče na Domažlicku, kde se srazily dva vlaky a tři lidé zemřeli, považuje za shodu událostí. „Jedná se o stejnou nešťastnou paralelu, jaká se odehrála loni při sérii tragédií a karambolů,“ soudí Votruba, jehož pochopitelně zasáhlo, že mezi obětmi jsou dva kolegové-strojvůdci. O život přišel loni 14. července při tragédii u Českého Brodu rovněž strojvůdce.

Podle dosavadního šetření strojvůdce Západního expresu číslo 351, který jezdí z Plzně do Mnichova, projel návěst Stůj ve výhybně Radonice a střetl se s osobním vlakem číslo 7413. David Votroubek se domnívá, že pokud by soupravy byly vybaveny ETCS, k neštěstí by nemuselo dojít. „Zařízení by expres buď úplně zastavilo, anebo zpomalilo na minimum.“ Zabezpečovací systém, který vyjde kolem patnácti milionů korun, ale není na tuzemských tratích povinný.

Zaveden by měl být až od 1. ledna roku 2025, a to jen na mezinárodních koridorech. „V současné době kolem provozování ETCS vládne taková pionýrská, průkopnická doba. Bohužel ministerstvo dopravy nezavedlo doposud žádné parametry, jak se v českém prostředí s ním na dráze pohybovat, a to i přes skutečnost, že naše ve federace ve spolupráci se Správou železnic vytváří na resort tlak, aby vypracoval jasné podmínky, se však nic neděje.“ Podle experta je zarážející, že téměř tři roky před spuštěním ETCS neexistuje ani žádný nástřel pravidel. „Pokud mám volit diplomatickou rétoriku, tak současný stav je politováníhodný a ministerstvo by si mělo uvědomit, že tři roky na zavedení systému je málo. Jedná se o velice krátkou dobu.“

Zástupce za nákladní oblast soudí, že za nehody na dráze může liberální přístup trhu. „Soukromým dopravcům se vychází vstříc, aby nemusely mít drahá zabezpečovací opatření. Nepanují tedy jednotné bezpečnostní podmínky. Je šokující, že stále nám jezdí po tratích vlaky, které nemají spojení a spoléhají jen na mobilní telefony, což je nedostačující. Jinak řadu systému, které by pomohly, máme, ale soukromí dopravci si vždy vymohou výjimku.“ Bezpečnostní systémy jsou totiž nákladné. „A tak, i když Správa železnic stanovila původně užívání vysílaček za povinné, alternativní soukromí dopravci se odvolali a povinnost padla. Jde o nebezpečný precedens,“ kroutí expert hlavou. Přesto upozorňuje, že za nastalé nedostatky nemohou soukromí dopravci. „Hlavní chybu vidím v bezduché liberalizaci a přístupu státu a krajů.“

Psychologové: U nedbalostních činů restrikce nepomohou

Aby bezpečnost na dráze byla naprosto primární, vyzval v rozhovoru pro EuroZprávy.cz už loni prezident Federace strojvůdců České republiky Jaroslav Vondrovic. „Přestaňme řešit luxus objednavatelů dopravy, zda mají ve vlaku wifinu na internetové připojení či možnost promítat filmy pro děti, aby mohly sledovat pohádky, ale zaměřme se na to, aby došlo k maximálnímu technickému zabezpečení na dráze, které ochrání životy našich lidí i cestujících.“ Jeho přání nebylo doposud naplněno. K riziku přispívají podle Davida Votroubka i takzvané dělené směny, u nichž přestávka mezi dvěma částmi činí alespoň více než jednu hodinu. „Jedná se o nutné zlo, které se nezapočítává ani do pracovní doby.“ Šéf strojvůdců Vondrovic je přesvědčený, že dělené směny někde nedávají smysl. „Pokud skončíte někde v horní - dolní o půlnoci a další spoj jede až ve čtyři ráno, pak se to dá ještě pochopit, ale například ve dne často smysl postrádají. Jde o kontroverzní téma.“

Votroubkovi, který mašiny řídí přes dvacet let, vadí, jak se ministerstvo dopravy staví k pochybením strojvůdců, kteří projedou návěstidlem signalizujícím Stůj. „Resort  místo řešení systému ETCS populisticky zavádí pro strojvedoucí, kteří projedou návěstidlem Stůj, padesátitisícové pokuty, jež nic nevyřeší. A stejný názor mají i psychologové, kteří tvrdí, že u nedbalostních činů, kam takové pochybení spadá, žádná restrikce nepomůže.“

Velká změna nenastala ani u doby odpočinku, kde po zásahu ministerstva práce a sociálních věcí došlo k navýšení o hodinu. „Úředníci si ale vůbec neuvědomili, že cesta na nocležnu zabere právě onu hodinu, a tak k žádnému posunu nedošlo. Když jsme náš návrh připomínkovali, nikdo se s námi na ministerstvu nebavil. Zřejmě si myslí, že problematice nerozumíme a chceme jen kritizovat,“ hlesne podrážděně. Určité zlepšení si železničáři slibují od novelizace zákona o drahách. „Zatím ale leží v Poslanecké sněmovně a máme k němu řadu připomínek.“ 

Votroubek i přes nehody na dráze vyzývá veřejnost, aby se nebála cestovat po železnici. „Strojvůdci jsou neskuteční profesionálové. Bohužel se na ně klade řada povinností, která se samotnou činností nesouvisí, a zbytečně je vyčerpává. Lidé si ale mylně myslí, že pokud se stane přešlap, tak za vše může automaticky strojvůdce, což tak v mnoha případech není. Děláme maximum pro to, abychom lidi i sebe dovezli do cíle bezpečně,“ uzavírá  pro EuroZprávy.cz člen prezidia Federace strojvůdců ČR David Votroubek.

Během týdne zemřeli před rokem na dráze tři lidé

Bilance železničních přehmatů od 7. července do 15. července loňského roku byla alarmující. Za osm dní došlo k šesti mimořádným událostem, které otřásly tuzemskou dráhou. Během jediného prázdninového týdne zemřeli tři lidé.

Série započala 7. července, kdy se u Perninku na Karlovarsku čelně srazily dva osobní vlaky; dva cestující zemřeli, 24 lidí se zranilo. Policie ČR letos obvinila 28letého strojvedoucího osobního vlaku jedoucího z Johanngeorgenstadtu. Podle ní tragický střet způsobil.

10. července se v Praze - Běchovicích srazil osobní vlak s rychlíkem, nikdo nebyl zraněn, 12. července včasným zastavením rychlíku zabránil strojvůdce jedoucí z Klatov tragédii u Černošic, když zjistil, že jede po stejné koleji jako osobní vlak před ním, 13. července došlo k projetí návěsti Stůj v Medlešicích na trati z Chrudimi do Pardubic.

14. července ve Štolmíři v Českém Brodě najel osobní vlak City Elefant směřující z Prahy Masarykova nádraží do Řečan nad Labem do konce nákladního expresu dopravce ČD Cargo, při nehodě zemřel čtyřicetiletý strojvůdce osobního vlaku City Elefant, 15. července se staly Medlešice na Chrudimsku opět svědkem další nepříjemnosti, tentokráte zde vykolejil osobní vlak, když vjížděl do stanice.