Senát vrátil Sněmovně návrh na rychlejší výstavbu dálnic

Požadují také, aby vlastníci rodinných a bytových domů v místech budování dopravní nebo energetické infrastruktury dostávali za své nemovitosti, pokud v nich bydlí, až dvojnásobek odhadní ceny. O pozměňovacích návrzích bude muset rozhodnout Sněmovna.

Někteří senátoři předlohu v několikahodinové debatě kritizovali jako špatně připravenou. Zákon odolal dvěma návrhům na zamítnutí, které vznesli senátoři Jiří Dienstbier (ČSSD) a Ladislav Kos (SEN 21). Neprošel ani návrh na schválení v předložené podobě. Podle kritiků z řad senátorů zákon ve sněmovní podobě například zasahuje příliš do vlastnických práv, otevírá prostor ke korupci a může v konečném důsledku výstavbu zpomalit kvůli soudním sporům o úřední rozhodnutí.

Podle vlády by novela měla zkrátit přípravu staveb až o třetinu. Státu má také usnadnit získávání pozemků.

Senát schválil návrh svého hospodářského výboru, který rozšiřuje definici vodní infrastruktury pro účely tohoto zákona. Má nově i veřejně prospěšnou stavbu technické infrastruktury k ochraně před účinky povodní a sucha, která bude vymezená v územně plánovací dokumentaci. To by mělo umožnit zahájit budování těchto zařízení ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu.

Mezi preferované dopravní stavby, u nichž má být snazší získávat potřebné pozemky a rychleji zahajovat jejich výstavbu, zařadil Senát na návrh výboru například silnici I/11 směřující z Hradce Králové přes Šumperk, Opavu, Ostravu a Havířov na slovenské hranice, tedy hlavně část nazvanou Prodloužená Rudná. Spolu s tím chce Senát zařadit na seznam vybraných staveb také silnice I/20 z Karlových Varů do Českých Budějovic, I/22, tedy takzvanou pošumavskou tangentu z Domažlic do Vodňan, dále silnice I/26 , I/27 a I/56. Mezi takto preferované stavby má podle výboru patřit i projekt, který chce využít výstavby dálnice D3 k rozšíření vodárenské soustavy v koridoru dálnice.

Zvýšení výkupních cen nemovitosti pro bydlení vyplácených jejich vlastníkům schválil Senát na návrh svého hospodářského výboru. Naproti tomu nepřijal návrh tohoto výboru vypustit ze seznamu preferovaných staveb vodní dílo Skalička na Bečvě. Neuspěl ani Václav Hampl (KDU-ČSL) s návrhem vypustit ze seznamu stavbu nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla.

Vládní návrh kromě jiného rozšiřuje možnost využití takzvaného mezitímního rozhodnutí, které zavedla předchozí novela tohoto zákona. Tento institut umožňuje státu u dopravních projektů stanovených v příloze k tomuto zákonu zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Předloha tento nástroj rozšiřuje i na vodní a energetické stavby. V příloze k zákonu proto vláda navrhuje zařadit mezi tyto významné stavby i nové jaderné zdroje v Temelíně a Dukovanech.

Poslanci do zákona doplnili navíc i takzvaný polský model, který se má vztahovat pouze na dopravní stavby. Státu umožní stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.

Polský model označil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) za revoluční změnu. Senátor Dienstbier mu ale vytkl, že porušil legislativní pravidla, když tento návrh prosadil poslaneckým pozměňovacím návrhem místo vládního návrhu.

Řada senátorů předlohu kritizovala a tvrdila, že zákon přípravu a výstavbu neurychlí, ale naopak zpomalí kvůli případným soudním sporům, které budou povolování provázet. Mikuláš Bek (STAN) prohlásil, že předlohu považuje za nejbizarnější návrh, který za dva roky v Senátu viděl. Obdobně Václav Hampl (za KDU-ČSL) popsal návrh zákona jako hodně ošklivý legislativní paskvil, který nepovede ke zrychlení výstavby, ale nakonec ji zpomalí. Podle některých senátorů výstavbu zpomalí kvůli soudním sporům, které ji budou doprovázet.

Senátor Petr Orel (za Zelené) poukazoval na to, že vláda nepředložila žádnou analýzu příčin dlouhého trvání povolovacích procesů. Nová opatření podle něj učiní systém otevřenější korupci. "Nemáme analýzu toho, proč se přijímá tato novela," konstatovala Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Zákona se zastala například senátorka za Třebíčsko Hana Žáková (STAN). Poznamenala, že je sice třeba dávat pozor na životní prostředí, ale s rozumem, a pokud se najdou jednotlivci nebo organizace, kteří tomu škodí, je podle ní dobře, že takovýto zákon existuje.