Tragická statistika: Závažnost dopravních nehod při nouzovém stavu strmě vzrostla

Během nouzového stavu se stalo 13.504 dopravních nehod. To je meziroční pokles o 30 procent. Počet fatálních nehod se však snížil pouze o 15 procent. Podle analýzy CDV tak vzrostla závažnost dopravních nehod. Zatímco vloni bylo při přepočtu zemřelých na 1000 nehod usmrceno 4,6 lidí, letos je to 5,6 osob. Závažnost nehod v období vyhlášeného nouzového stavu je tak meziročně o 22 procent vyšší.

Centrum také porovnávalo vývoj nehodovosti za jednotlivé roky od 13. března do 18. května od roku 2010. Ze statistik vyplývá, že i přes platnost nouzového stavu a omezení volného pohybu neměl letošní rok v tomto období nejméně tragickou celkovou bilanci. V roce 2017 zemřelo na silnicích 72 lidí. Nejnižší ovšem byl počet těžce i lehce zraněných, kterých bylo 3072. Loni to bylo o 1119 více. Nejtragičtějším dnem na silnicích bylo během nouzového stavu úterý 28. dubna, kdy při nehodách zemřelo pět lidí.

Jednou ze skupin, u kterých se v období nouzového stavu výrazně zvýšil počet nehod, jsou motocyklisté. Za čtyři měsíce letošního roku zemřelo při nehodách 20 motorkářů, což je meziročně o 67 procent více. Většina těchto nehod se stala právě během nouzového stavu.

Zvýšil se i počet nehod, ve kterých hrál roli alkohol. Pod jeho vlivem byl každý dvacátý řidič, který boural. To, že si Češi hlavu s pravidly příliš nelámou, potvrzují i průzkumy. "Každý pátý Čech se nám přiznal k tomu, že občas hrubě porušuje dopravní předpisy. Na 15 procent pak přímo uvedlo, že alespoň jednou řídili s alkoholem v krvi," upozornil expert na odškodnění společnosti Vindicia Tomáš Beck.

Právě pro otázku odškodnění je přitom alkohol zásadní. Pokud dojde k autonehodě, kdy byl viníkem opilý řidič, nemá na kompenzaci nárok. "Pro viníka z toho ale plynou i vážnější potíže. Pojišťovny často požadují, aby uhradil částku, kterou musely vyplatit poškozeným. V případě, že si nehoda vyžádala oběti na životech, může jít i o miliony," dodal Beck.

Problém má i řidič, který sice nehodu nezavinil, ale byl u něj naměřen alkohol. V takovém případě zpravidla dochází ke krácení odškodnění, běžně o polovinu. O část odškodnění mohou přijít i spolujezdci řidiče, který seděl za volantem pod vlivem alkoholu. Nezáleží přitom na tom, zda byl viník, či nikoliv.

Řízení s alkoholem v krvi je hodnoceno jako trestný čin samo o sobě. "Případný trest závisí na mnoha faktorech. V prvé řadě na závažnosti následků, kdy je přísněji posuzován případ, kdy došlo k úmrtí či vážným zraněním. Soud přihlíží také k trestní minulosti viníka. Roli hraje právě i nouzový stav. Ten sice u nehod pod vlivem alkoholu nestanoví přísnější sazby, je ale brán jako přitěžující okolnost, doplnil Martin Čumpelík z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.