Důchodci jsou vítězi inflační krize 2022, říká ekonom. Překonali i pracující, kteří je platí, jako nikdy v historii

Česko čelí dramatickému propadu životní úrovně, jaký nepamatuje od svého vzniku roku 1993. Přesněji řečeno, pracující Česko. Důchodci nikoli, říká ekonom Lukáš Kovanda. Za první letošní tři čtvrtletí vzrostly výdělky pracujících průměrně meziročně o 5,9 procenta, zatímco ovšem meziroční inflace v téže době činila 14,9 procenta. 

Výsledkem je tedy propad reálných mezd a platů letos od ledna do září průměrně o rovných devět procent. Zhruba takový výsledek lze čekat také za celý letošní rok. To znamená, že propad životní úrovně vyjádřené právě změnou reálného výdělku pracujících bude letos šestinásobný v porovnání s dosud nejhorším rokem české historie z hlediska vývoje životní úrovně. Tím byl až do letoška rok 2013 (tehdy se reálné výdělky propadly o 1,5 procenta).

Na rozdíl od předchozích krizových let, jako byl právě rok 2013 nebo předtím rok 1998, však letos představují zřetelné vítěze krize důchodci. Popsaný dramatický pokles životní úrovně se totiž týká opravdu jen pracujících. Zato důchodci si letos reálně poměrně citelně polepší. To proto, že vzestup průměrné výše starobní penze znatelně překoná inflaci. To umožňuje letošní hned trojí valorizace penzí.

Výsledkem trojí valorizace důchodů (valorizace se týká i dalších druhů důchodů, ne jen starobních) je, že zatímco v prosinci 2021 činila průměrná výše starobního důchodu v ČR dle dat České správy sociálního zabezpečení (zde) celkem 15 425 korun, letos v září už to bylo 18 033 korun. Za prvních devět měsíců letošního roku tedy průměrná výše starobního důchodu stoupla o 16,9 procenta. Jestliže od této hodnoty odečteme úroveň inflace za měsíce leden až září, tedy již zmíněných 14,9 procenta, činí výsledná hodnota rovná dvě procenta. Starobní důchodci si tedy za prvních devět měsíců letošního roku polepšili po zohlednění inflace o právě dvě procenta. Zatímco tedy pracující si v průměru reálně pohoršili o devět procent, důchodci si o dvě polepšili (viz graf níže).

Například ve zmíněném krizovém roce 2013 narostl průměrný starobní důchod o 1,8 procenta. To vše při inflaci 1,4 procenta. Důchodci si tehdy tedy také na rozdíl od pracujících polepšili, ale jen o 0,4 procenta. Pracující tehdy zaznamenali pokles reálného přijmu o již zmíněné 1,5 procenta. Reálně tak vývoj reálných příjmů důchodců v roce 2013 předčil vývoj reálných výdělků pracujících o 0,4 -(-1,5) = 1,9 procentního bodu. Letos však jsou dané nůžky rozevřeny daleko šířeji: důchodci letos zatím předčí pracující 2 -(-9) = 11 procentních bodů.

Ještě nikdy v historii ČR tedy vývoj životní úrovně důchodců tolik nepřevýšil vývoj životní úrovně pracujících jako právě letos během prvních tří čtvrtletí roku (a velmi podobný bude výsledek za celý letošní rok).

Dosud nejlepším rokem z hlediska vývoje starobních penzí v porovnání s vývojem pracovních výdělků byl v historii ČR pandemický rok 2020. Tehdy reálný růst starobních důchodů v průměru překonal reálný vývoj pracovních výdělků o 4,4 procentního bodu. Oproti letošním jedenácti procentním bodům se ovšem tedy jednalo o stále poměrně nízkou úroveň rozdílu, přitom se jednalo o mimořádný rok, kdy pracovní výdělky ponížila pandemie a s ní související restrikce, zatímco důchody nijak dotčeny nebyly.

Výrazněji pak už důchodci v historii ČR vývojem svých reálných příjmů překonali pracující jen roku 1996, o necelá čtyři procenta. Z celkem 29 sledovaných let historie ČR, počínaje rokem 1994, včetně letoška, si důchodci v průměru reálně polepšili výrazněji než pracující v celkem třinácti rocích. Nikdy se však nestalo, že by důchodci „poráželi“ pracující čtvrtý rok v řadě, jako je tomu právě letos.

Důchody jsou financovány z velké míry průběžně, tedy z daní pracujících, případně na dluh, což jsou po navýšení o příslušný úrok, stejně jen budoucí daně pracujících. Prohlubuje se tudíž nebezpečná nerovnováha, kdy pracující ze svých poměrně pomalu rostoucích výdělků platí důchody, které ovšem rostou relativně rychle – čili soustavně rychleji než výdělky pracujících.

Zatímco tedy jsou důchodci vítězi letošního roku, poražení se rekrutují z řad prakticky všech pracujících a profesí. Nejvíce vývoj letošního roku ovšem poškozuje lékaře, zdravotní sestry, pracovníky sociální péče, učitele nebo úředníky. To všechno jsou profese, které patří do skupiny povolání, jimž se letos ve třetím čtvrtletí dle dat ČSÚ (zde) reálný výdělek propadal ještě mnohem výrazněji než průměr za všechny pracující, odpovídající zmíněným devíti procentům. Například pracovníci zdravotní a sociální péče, včetně lékařů a sester, si letos od července do září meziročně pohoršili reálně o bezmála patnáct procent.

Mezi poražené pracující – ty, kterým výdělek reálně padá nejrychleji – tudíž letos patří hlavně ti, kteří jsou placeni z veřejných rozpočtů, čili pracovníci mimo soukromou sféru. To znamená, že zatímco stát na důchodcích nešetří, a ani nemůže (valorizace jsou dané ze zákona), na pracujících ve státní sféře letos šetří více než soukromá sféra. Tento vývoj tak částečně pomáhá tlumit efekt výše uvedeného trendu, kdy čtvrtý rok v řadě výdělky pracujících reálně rostou pomaleji než starobní penze.   

Související

Jaderná elektrárna Temelín Komentář

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Více souvisejících

inflace Česká republika důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy