Současný důchodový systém je podle vlády Petra Fialy (ODS) dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem. V Poslanecké sněmovně proto byla při třetím čtení návrhu MPSV schválena důchodová reforma, která byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.
Důchodová reforma, která byla připravována odborníky na ministerstvu práce a sociálních věcí, je zásadní změnou v českém důchodovém systému. Ministr práce Marian Jurečka v tiskové zprávě zaslané serveru EuroZprávy.cz zdůraznil, že reforma je nezbytná pro zajištění důstojných důchodů nejen pro současné, ale i pro budoucí generace seniorů.
Cílem reformy je rovněž posílení spravedlnosti v důchodovém systému, což se projeví například zavedením rodinného vyměřovacího základu, který bude uznávat péči o děti a osoby se zdravotními problémy.
Reforma se však neomezí pouze na tuto novinku. Jedním z klíčových kroků je úprava důchodového věku, který bude odpovídat očekávanému prodlužování věku dožití, což je trend, který se pozoruje již posledních 30 let.
V současnosti se důchodový věk zvyšuje již od roku 1996 a reforma má tento proces upravit. Nově bude věk pro odchod do důchodu zastropován na 67 letech, přičemž tuto hranici dosáhnou osoby narozené v roce 1989 až v roce 2056. Důchodový věk se přitom bude zvyšovat postupně o jeden měsíc ročně.
Další částí reformy je zohlednění specifických profesí, které vykonávají rizikové práce. Osoby, které pracují na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví, budou mít nárok na snížení důchodového věku. Maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn. Pokud odpracují 4400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce, mohou si snížit důchodový věk až o 30 měsíců.
Reforma rovněž umožní větší flexibilitu pro osoby, které si chtějí v průběhu svého pracovního života rozdělit vyměřovací základ s partnerem nebo manželem. Toto opatření umožní partnerovi s nižšími příjmy získat vyšší důchod.
Reforma nezapomíná ani na osoby, které vykonávají práci ve specifických podmínkách, a zavádí motivační prvky, které mají podpořit prodloužení pracovního života pro seniory. Osoby pracující po dosažení důchodového věku budou osvobozeny od placení zaměstnaneckého sociálního pojištění, což má podpořit jejich motivaci pokračovat v pracovním procesu i v seniorském věku.
V rámci důchodové reformy se také očekává zavedení nového systému pro výpočet důchodů, který zahrnuje novinku v podobě zahrnutí dokončeného doktorského studia do doby pojištění. Reforma se také zaměřuje na zajištění udržitelnosti celého důchodového systému, přičemž zavádí opatření jako poloviční krácení procentní výměry předčasného důchodu pro osoby, které získaly alespoň 45 let doby pojištění.
Mezi další důležité novinky patří i prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod, která se vrátí na pět let, a možnost pro manžele nebo partnery dobrovolně si rozdělit dosažené vyměřovací základy na polovinu za období, kdy oba pracovali. Tato opatření mají zajistit, že bude více lidí schopno čerpat pozůstalostní důchod, a to i po uplynutí několika let od úmrtí partnera.
Z hlediska udržitelnosti důchodového systému reforma počítá také s postupným snížením zápočtu osobního vyměřovacího základu a procenta za rok pojištění. Tato opatření budou platit od roku 2026 do roku 2035. Reforma se také zaměří na zajištění dostatečných minimálních důchodů, které budou výrazně zvýšeny a dosáhnou výše odpovídající 20 % průměrné mzdy.
Vzhledem k těmto změnám se očekává, že průměrná výše nově přiznávaných důchodů bude v příštích letech stabilně růst, přičemž reforma se má pozitivně projevit nejen v kvalitě životní úrovně důchodců, ale také v udržitelnosti celého důchodového systému.
Související
Jurečka chce, aby Pavel promluvil hnutí ANO do duše ohledně důchodů
Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
Aktuálně se děje
před 33 minutami
OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu
před 1 hodinou
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
před 1 hodinou
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
před 2 hodinami
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
před 3 hodinami
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
před 3 hodinami
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
před 4 hodinami
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
před 4 hodinami
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
před 5 hodinami
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
před 6 hodinami
Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA
před 7 hodinami
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
před 8 hodinami
Víkendové počasí přinese změnu. Teploty opět poletí nahoru
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Zdroj: Libor Novák