Jak si letos vedla Marksová? Prosadila koncepci sociálního bydlení, zpoždění má se zákony

Pozadu je pak s přípravou některých zákonů, jiné skončily "ve ztracenu". Velkou část svého času trávila ministryně Michaela Marksová (ČSSD) na cestách po regionech. Resort se zabýval i klokánky či kauzou sourozenců Michalákových v Norsku.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 700 korun na 9900 korun. Odbory požadovaly růst o 1000 korun, zaměstnavatelé se klonili k 500 korunám. Vláda si předsevzala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy.

Důchodci si v příštím roce přilepší o 140 korun měsíčně. Penze se sice podle zákona kvůli nízké inflaci zvedne od ledna jen o 40 korun, k nim ale v únoru přibude mimořádný příspěvek 1200 korun. Marksová navrhuje změnu zákona tak, aby vláda mohla zvyšovat důchody víc, než jí ukládá zákon. O pět let dřív do penze možná začnou chodit horníci. Kabinet změnu po průtazích schválil, nyní je zákon ve Sněmovně.

Resort v letošním roce dokončil koncepci sociálního bydlení. Napoprvé s ní ve vládě ale neuspěl. Koaliční partneři měli výhrady. Ministerstvo muselo vypracovat i analýzu dopadů. Kabinet materiál schválil v říjnu. V tu dobu měl mít přitom na stole už obrysy zákona, který má z koncepce vycházet. Zákon o sociálním bydlení měl původně platit od ledna 2017. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že se termín nestihne.

Marksová letos neuspěla s plánem na zavedení náhradního výživného, které by za neplatiče poskytl stát. Proti záměru se postavilo hnutí ANO, požadovalo jiné řešení. Ministryně zvažuje opatření na podporu všech rodin. Na stole měly být také obrysy uceleného zákona na podporu rodin. Ten zřejmě nevznikne. Marksová na podzim ale ohlásila několik opatření, která by chtěla brzy dostat do legislativy. Navrhuje otcovské volno po narození potomka či ošetřovné pro vnoučata a prarodiče. Jiné zákony nabírají zpoždění, například norma o sociálních pracovnících.

S žádostí o posílení úřadů práce resort ve vládě uspěl jen napůl. Místo 600 pracovníků jich instituce dostala 300. Najít novou šéfku úřadu práce se podařilo také až na druhý pokus. Vítěze prvního konkurzu Marksová nejmenovala kvůli nejasnostem kolem výkladu služebního zákona. Po necelých devíti měsících se tak výběr opakoval. Některá média psala o zpackaném konkurzu či o blamáži.

Velký úspěch ministerstvo neslavilo ani při přípravě rozpočtu na příští rok. Na rozdíl od jiných resortů si víc peněz nevyjednalo. Chyběly mu tak prostředky třeba na zvýšení příspěvku na péči. Ministryně už dřív řekla, že věří, že se na financování schválených návrhů bude podílet ministerstvo financí. Jeho šéf Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Marksová v pokladně peníze neměla, protože si je nevyjednala.

Psali jsme: Zeman mění plány: Místo splácení státního dluhu bude posílat peníze dětem  

Spory byly v létě i kolem klokánků. Babiš pro ně navrhl mimořádnou dotaci, Marksová byla proti. Další podporu pro zadluženou organizaci považovala za nefér vůči ostatním provozovatelům. Kritiku sklízelo ministerstvo práce i jeho úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí od podporovatelů rodiny Michalákových za svůj postup v kauze. Marksová výtky odmítla. Podle ní naopak matka chlapců a příbuzní nevyužili všech možností, aby se děti vrátily domů. Norské úřady rozhodly o adopci mladšího hocha, případ se dál projednává.