Omezení dávek na bydlení? Hrozí lavinový efekt a bezdomovectví. Bouří se i zástupci Romů

Lidé v ubytovnách mohou dostat 80 procent dávky na bydlení. Podle letošní novely o hmotné nouzi mohou obce také z části rozhodovat o tom, kdo na jejich území pomoc získá. V místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, je možné vyhlásit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Dávku tak nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chce vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem a další města.

"Změny v dávkách na bydlení mohou spustit lavinový efekt. Lidé se budou snažit hledat si bydlení blízko. Podobná opatření budou pak přijímat další města. Může to vést ke zvýšení výskytu bezdomovectví," uvedla Martina Veverková z Charity ČR.

Dle letošní vládní zprávy o plnění koncepce prevence bezdomovectví je v ČR kolem 68.500 lidí, kteří nemají domov. Téměř 120.000 dětí a dospělých pak žije v nejistém či nevyhovujícím bydlení a hrozí jim, že o ně přijdou.

Podle Veverkové je v nynějším systému sociálního zajištění několik problémů, které představují pro potřebné bariéru v přístupu k pomoci. Vedle omezení dávek na bydlení je to povinná veřejná služba, poskytování části dávek v poukázkách či nezvyšování životního minima.

Proti omezení dávek je i rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Začátkem listopadu vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění sporného paragrafu a "zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu". Také podle rady změna nepřispěje ke zmírnění chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak je ještě prohloubí.

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Podle analýzy se od roku 2006 do roku 2015 jejich počet zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 lidí.