Ministerstvo navrhne zvýšení životního minima. Změna by ovlivnila sociální dávky

"Mimo plán legislativních prací bude v letošním roce vládě předložen návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního a existenčního minima, a to s účinností od 1. ledna 2019," uvedla ministryně práce Jana Maláčová.

Už dřív řekla, že by se životní minimum mohlo zvýšit z 3410 na 3800 korun. Existenční minimum by se pak upravilo z 2200 na 2450 korun. Představuje to růst asi o 11,4 procenta. Pokud by stejné přidání platilo i u dalších osob v rodině, první dospělý v domácnosti by měl místo 3140 korun nově 3500 korun, druhému či dalším dospělým by připadlo místo 2830 korun 3150 korun. Na dítě do šesti let by místo 1740 korun bylo 1940 korun, na dítě od šesti do 15 let místo 2140 pak 2380 korun a na mladé od 15 do 26 let místo 2450 celkem 2730 korun.

Pokud by se částky minima zvedly o 11,4 procenta, minimum rodičů s dvěma malými dětmi by proti dnešním 9850 korunám vzrostlo zhruba o 680 korun. U samoživitele či samoživitelky s desetiletým dítětem by se částka 5280 korun zvýšila o 600 korun. Rodiče se dvěma mladými, kteří studují střední a vysokou školu, by měli mít místo 10.560 korun minimum asi o 1240 korun vyšší.

Resort zatím návrh nezveřejnil. Není tedy jasné, jak vysoké by mohlo přidání být. Navýšení minima by zřejmě zvýšilo výdaje na dávky. Dosáhlo by na ně totiž víc lidí než nyní. S životním minimem se srovnává příjem žadatelů a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima.

Výdaje na dávky v posledních letech klesají, a to díky vysoké zaměstnanosti, růstu výdělků i zpřísnění pravidel vyplácení. I když se některým lidem zvýšila mzda či plat jen málo, stanovenou hranici životního minima a příjmu pro výpočet dávky překročili a peníze od státu už nedostávají.

Loňský rozpočet počítal na pomoc v hmotné nouzi se sumou 8,7 miliardy korun, nakonec se vyplatilo 7,4 miliardy. Letos má ministerstvo práce 8,1 miliardy. Za prvních osm měsíců se vyčerpalo 46 procent sumy, tedy 3,7 miliardy. Za celý rok by se tak výdaje mohly dostat pod šest miliard. V příštím roce by do hmotné nouze mělo podle návrhu rozpočtu putovat 6,6 miliardy.

O zvýšení minima rozhoduje vláda svým nařízením. Může to udělat od ledna, pokud růst životních nákladů překročí za sledované období od posledního přidání pět procent. Může ale částky zvednout i za mimořádných okolností mimo termín.

Babišova vláda v programovém prohlášení se zvýšením minima nepočítá. Kritizovaly ji za to odbory. Podle nich by bylo po letech vhodné částku upravit. Minimum nezvedla v minulém volebním období ani vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdůvodňovala to tím, že chce motivovat lidi k práci a raději zvyšovat minimální mzdu. Nynější kabinet s růstem nejnižšího výdělku také počítá.

V minulosti kabinet částky nutné pro život nezvedal pravidelně. Od roku 2007 se minimum navíc počítá jinak. Do té doby se skládalo z částky na výživu a osobní potřeby podle věku, k níž se připočítávala ještě částka na nezbytné náklady na domácnost podle počtu lidí v rodině. V posledních 11 letech se už do minima nezahrnují výdaje na bydlení a posuzují se společně lidé, kteří spolu v domácnosti žijí.

Od roku 2007 se zavedlo také existenční minimum. Tehdy činilo 2020 korun, o pět let později se zvýšilo na 2200 korun. Na tuto částku může z životního minima spadnout dospělý, který si třeba nehledá aktivně práci či neodpracuje stanovený počet hodin prospěšných prací.