Jana "Venezuela" Maláčová, hulvát a slušný člověk! U Jílkové nebyla opět o hádku nouze a hojně se zapojovalo i publikum

Moderátorka Jílková se zeptala Dvořáka, proč jsou podle něj sociální dávky nespravedlivě rozdělovány. Ten jí nejprve odpověděl, že si politické strany uplácejí své voliče prostřednictvím sociálního systému. Dále také řekl, že má zkušenost s lidmi evidovanými na Úřadě práce, kteří jej žádali o potvrzení, že je odmítl zaměstnat, protože ve skutečnosti pracovat nechtějí. Když už některé takové jedince přemluvil k podpisu pracovní smlouvy, okamžitě začali marodit, na což jej dokonce i dopředu upozornili.

Ministryně Maláčová reagovala, že takové případy skutečně existují, a že si její resort chce na takové lidi takříkajíc posvítit. Nemůžeme ale na základě jednoho případu generalizovat na celou populaci. Největší dávky, které máme, jsou příspěvek na péči ve výši 26 mld. Kč ročně a rodičovský příspěvek. Dvořák si postěžoval na matky "samoživitelky" vysedávající s kočárkem v bufetech a kavárnách se svými korpulentními příteli. "Proč se dneska málo berou lidi?," položil Dvořák řečnickou otázku. "Nevykládejte mi, že máme republiku plnou zneužívačů dávek!," uzemnila Maláčová Dvořáka a zopakovala, že velká část lidí pobírajících sociální dávky jsou handicapovaní a matky na rodičovské, a pak jsou příspěvky na bydlení. 

Senátor Vystrčil oponoval, že by sociální dávky neměly demotivovat lidi od práce. Existují případy, kdy je pro člověka nevýhodné pracovat. Jako příklad uvedl zálohované výživné, které prosazuje Maláčová. "Matka samoživitelka bere čistého 13 tisíc. Je pod takzvaným životním minimem Druhá matka samoživitelka, která pracuje více, bere 15 tisíc čistého a je nad minimem. A představte si, že paní ministryně navrhuje, aby ta matka samoživitelka, která vychovává sama dítě, a bere čistého 13 tisíc, měla nárok na zálohované výživné například ve výši 4 tisíce, nebo 3 tisíce korun," vysvětlil Vystrčil své obavy

Maláčová řekla, že nic takového nenavrhuje, a že její verze zálohovaného výživného není veřejně přístupná. Jílková vysvětlila, že jsou dvě varianty - jedna pro vybrané skupiny a druhá pro všechny. Ke slovu se dostal Rosenko z publika, který si postěžoval, že u nás spousta lidí žije pod hranicí chudoby. "To je ostuda tohohletoho státu a především vás všech, kteří o tomhletom tady mluvíte. Vy si zvyšujete platy o sto šest, ale neuděláte nic pro to, aby ta důstojnost byla i obyčejnému lidu zajištěná! Vždyť žijeme tady v 21. století a zadruhý jsme členové Evropské unie!," rozohnil se Rosenko

Vystrčil nesouhlasil a vysvětlil, že společně s Norskem, Slovenskem a Finskem patříme mezi země, které mají nejméně obyvatel pod hranicí chudoby. Pícl oponoval, že tato čísla jsou vždy relevantní dané zemi. Chudý v Německu je střední třída v ČR. Navíc se do tohoto údaje nezahrnují exekuce. Bartas řekl, že Vystrčil vycházel ze statistik Eurostatu, které by měla sociální demokracie brát jako důvěryhodné. Pícl řekl, že i ony deklarují nesrovnatelnost chudoby u nás a v Německu. Podle Rusenka máme velké problémy s dluhovou pastí, do které se lidé často nedostávají vlastní vinou, když třeba zapomenou zaplatit popelnice a z tisícikoruny se pak stane dvacetitisícový dluh. 

Maláčová bilancovala svojí sociální politiku a deklarovala, že chce pomáhat především seniorům, handicapovaným, matkám s dětmi a pracujícím rodinám. Dávkový systém by měl fungovat na bázi trampolíny, která daného člověka vrátí do běžného života. Vystrčil si pořád trval na statistikách, podle nichž je u nás společně s Norskem, Finskem a Nizozemskem chudobou, anebo sociálním vyloučením ohroženo nejméně lidí. Opíral se o ČSÚ a OECD.

Holá se svěřila se svojí situací, kdy musí se dvěma dětmi, z nichž je jedno autistické (syn ve druhém stupni invalidity - dostává na něj příspěvek), vyžít s 6.400,-Kč. Pro její přátele ve Finsku je nepředstavitelné, že takhle v ČR žijeme. Vystrčil vyjádřil Holé pochopení a řekl, že bychom měli mít více posudkových lékařů, protože by její autistický syn měl být ve třetím stupni invalidity. Holá si také postěžovala na zdlouhavý postup při vyřizování dávek.

Dvořák vrátil do debaty situace, kdy na sociálním systému parazitují vychytralí a neoprávnění dávkaři. Následně na něj začala pokřikovat část občanů z publika. Jak je možné, že je víc pracovních míst, než nezaměstnaných? Jílková dala prostor pánovi, který řekl, že má zkušenosti s nezaměstnatelnými lidmi, a že Dvořákovy výroky o samoživitelkách vysedávajících v bufetech jsou nesmyslné. Vystrčila pak vyzval, aby si zkusil žít měsíčně z šesti tisíci, jako Holá.

Mluvit se začalo o cizincích, kteří nahrazují chybějící pracovní sílu. Dvořák řekl, že mu jeden z nich, který umí perfektně česky, potvrdil, že se u nás mají "sociálové", jako prasata v žitě, což je koneckonců dobře vidět i v hospodách. Dávky často dostávají nepotřební. V jeho zemi ti, kteří nepracují, zemřou. Maláčová odpověděla, že ke zneužívání sociálního systému bohužel dochází, a že má připravená opatření, která chce příští týden ukázat. Jedná se například o příspěvek na bydlení, na němž parazitují obchodníci s chudobou, kterým jdou na ruku některé politické strany. Peníze, které na tento druh dávky jdou, chce Maláčová snížit, ale s rozumem, protože kvůli nedostupnému bydlení by se to mohlo neblaze podepsat na osamělých seniorech, zejména ženách.

Jana "Venezuela" Maláčová a slušní lidé

Maláčová dále popisovala, jak hodlá bojovat se zneužíváním sociálních dávek. Například na Slovensku funguje takzvaný systém sociálního podnikání pro skupiny, které nemají pracovní návyky, a potřebují mít nad sebou dozor. Co se týče nezaměstnaných, tak ty podle Maláčové tvoří z velké většiny absolventi, matky s dětmi, věkové skupiny nad 55 let a lidé měnící zaměstnání a pouhých 60 tisíc jsou ti, kteří by pracovat mohli, ale nechtějí. Bartas následně obvinil Maláčovou, že je marxistka, a po hádkách kvůli rodičovskému příspěvku ji pojmenoval "Janou Venezuelou Maláčovou". Následovalo pískání z publika.

Rusenková z publika, která pracuje, a jejíž dcera je s téměř neslyšící vnučkou na mateřské, a dostává výživné ve výši dvou tisíc měsíčně, si postěžovala na postup úřadů, když se kvůli rekonstrukci přestěhovali do dražšího bytu. Jediné, co jim zbylo, byl příspěvek na bydlení. Když se jí Dvořák ptal, proč to rozebírá, bylo mu odpovězeno, že by se měl český stát o své občany postarat. Podle Dvořáka lze za stát považovat "slušné" lidí. "Vy jste hulvát! Vy říkáte tady paní, že není slušný člověk!," obořil se na něj Pícl.

Prostor dostal ještě také Hutař, který pracuje na Národní radě osob se zdravotním postižením (sám je na invalidním vozíčku), a který ze statistik vyčetl, že v loňském roce klesly náklady pomoci v hmotné nouzi o 25-30 %. Čísla jasně ukazují, že se zaměstnává daleko více lidí. Maláčová jej doplnila, že se zvýšily příjmy. Hutař vysvětlil, že zvýšení životního minima může připravit spousty rodin o přídavky na děti, protože se jedná o jednu ze tří dávek, které jsou na něm závislé. Debatovalo se také o špatné úrovni některých posudkových lékařů.

Podle Vystrčila by měla být větší podpora úplných rodin, na což mu Jílková odpověděla, že je mnoho mužů otců nezodpovědných a nestará se. Z části publika se ozval potlesk. Na otázku, jak by si představoval pomoc samoživitelce Holé, odpověděl Vystrčil, že vymahatelností práva, pokud jde o placení výživného, a v zařazení jejího nemocného autistického syna do třetího stupně invalidity.

Mikrofon s blížícím se koncem debaty začali dostávat ještě občané. Podle jednoho pána je na sociálních dávkách závislých mnoho lidí, kteří by na nich být nemuseli, protože jim úřady práce odmítají žádosti o rekvalifikaci. Jiný se ještě zeptal Dvořáka na jeho definici "slušného člověka". Jílková musela uklidňovat lidi, kteří mu začali nadávat, a vysvětlovat jim, že Dvořák rozhodně nechtěl nikoho urazit. Paní z publika ještě promluvila o svých špatných zkušenostech v sociálních službách, zejména u závislých lidí. Jílková ukončila diskuzi a oznámila téma příštího týdne, jímž bude očkování.