ROZHOVOR | Druhý důchodový pilíř? Jen hlupák vstoupí

Praha - Ačkoliv sám ještě není v důchodu, za seniory bojuje už 17 let. Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes byl 4 roky zastupitelem na pražském magistrátu, dělá poradce senátorovi Zdeňku Škromachovi a neoficiálně i předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Neváhá pochlubit se tím, že má otevřené dveře na Pražský hrad. Ale ačkoliv je to v podstatě odborář, je příjemný, někdy sarkastický a nebojí se rýpnout si. Když jsme si domlouvali rozhovor, zval mě do své expertní kanceláře, že prý má plnou lednici.

„Byl jsem zastupitelem Prahy a taky jsem si tam říkal, co jsem chtěl, a volil jsem, koho jsem chtěl. Všem říkám, co chci – i panu prezidentovi,“ prohlásil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéfsenior Zdeněk Pernes. A evidentně je to tak.PŘÍŠTÍ GENERACE SE NA SOUČASNÉ POLITIKY VYKAŠLOUEZ: Vláda chystá penzijní reformu. Co jako Rada seniorů říkáte na návrh, že by děti mohly přispívat svým rodičům na penzi jedním procentem svého platu?To se nám líbí. U příjemců starobních penzí, kteří mají děti, kteří zabezpečili ekonomicky prostou reprodukci současného penzijného systému do dostatečné míry, je to záslužné. Vaše generace už to dostatečně nezabezpečila, takže vy budete mít s tím systémem problém a budete se muset nějakým způsobem zabezpečit na své stáří jinak – ale to je váš probém, ne náš. My jsme vás vychovali, my jsme vás vyživili, my jsme vám dali život a vy jste povinni se teď o nás starat.EZ: Dalším bodem je zvyšování věku odchodu do důchodu až na 71 či více let. To byste podpořil?V žádném případě. Zatím nemáme ekonomický systém na takové úrovni, aby neexistovaly profese, které nejste schopna zabezpečovat možná už v 60 letech. Například já jsem ročník 1950, ještě nejsem senior – teda senior už jsem, ale nejsem příjemce starobní penze – já mám seniorský věk 62 a půl roku. A kdybych neseděl u počítače a byl třeba nějaký horník nebo huťař anebo možná letec nebo vytížený účetní, tak bych s tím měl potíže.  A to, co už vláda uzákonila, umožňuje technicky navyšovat důchodový věk do nekonečna. Takže například děti, co se narodí v roce 2011, mají jít do penze v 72 letech a 8 měsících. Oni si určitě udělají pořádek, oni se na současné politiky vykašlou a změní si to podle potřeb, ale tady vidíte tu absurditu.EZ: A souhlasíte se zavedením druhého pilíře?Jako Rada seniorů k tomu máme výhrady – ne k zavedení toho pilíře, ale k tomu, že se vyvádí prostředky ze současného průběžného účtu. S tím nesouhlasíme. A nedoporučujeme žádnému z těch, kteří se budou dobrovolně rozhodovat, jestli se do toho zapojí nebo ne, aby do toho vstoupili. Ale je to každého věc, vnímáme, že je to dobrovolný pilíř, tak ať si rozhodne každý sám. Čili děkujeme vládě za to, že je to pilíř dobrovolný.EZ: Dobrovolný sice je, ale pokud do něj vstoupíte, už se z něho nedá nikdy vystoupit.Ale dá. Zase se změní zákon – a v pohodě. Maďarsko to zprivatizovalo, Polsko, myslím, napůl taky, takže ono se dá ledacos.EZ: A neobáváte se, že to u nás dopadne stejně?Ano, obávám se, že to tak může dopadnout i u nás. Čili jsou hloupí ti, kteří do toho vstoupí. Ale to je můj osobní názor.EZ: Takže vy byste spíš podpořil dobrovolné penzijní spoření, které funguje v současnosti?Já osobně ho nepodporuji, protože v něm nejsem. Nepotřebuji, aby se o mé peníze staral nějaký subjekt, já jsem dostatečně chytrý na to, abych se o ně postaral sám. A nepotřebuji platit žádného dobře placeného manažera, aby manipuloval s mými penězi. Navíc mají velkou režii. Nevím, jak si to vůbec můžou dovolit, že svoje náklady na získávání klientů zaplatí ne oni, ale ti klienti. To je naprostá absurdita. Takže mě osobně to nemotivuje. Ale je asi správně, že to je. Když to stát podporuje, nechť to podporuje.EZ: Stát ale potřebuje peníze i na reformy. Vy jste kdesi řekl, že „odmítáte financování reforem zvyšováním cen životních potřeb současným důchodcům“. Jak by se podle vás tedy měly financovat?Reformy se měly financovat tak jak to dělali v Maďarsku a Polsku – z prodeje národního majetku. Ten tady vytvořili současní senioři, od roku 1992 nebo 1993 (velká a malá privatizace, kuponová privatizace) byl prodán za, nevím, bilion a tři sta miliard. Takhle jsem to v jiných funkcích než předseda Rady seniorů, v tom roce 1993, 1995 navrhoval. Bohužel, vlády tenkrát měly jiné priority a neprošlo to. Teď už je pozdě, ale přesto ještě něco málo zbylo. Bohužel tato vláda porušila své programové prohlášení, kde řekla, že na penzijní reformu použije prostředky z privatizace nebo z dividend současných státních nebo polostátních podniků. A nic takového zatím neudělala. A zvyšuje místo toho základní sazbu DPH, která, pokud bude v příštím roce inflace 3,1 až 3,5 procenta, jak se odhaduje, zvýší životní náklady o 4,1 až 4,5 %. A to je měsíčně 405 až 465 korun. A valorizovat bude podle mých odhadů tak o 201 korun měsíčně. Vidíte ty obrovské nůžky? A to tam nejsou započítány zvýšené ceny za léky, zvýšené poplatky v nemocnicích a skokové navýšení ceny bydlení třeba v Praze, kde v průměru v seniorské domácnosti vzrostou náklady na bydlení o 1 200 korun. Takže 277 korun dostanou v průměru Pražáci navýšení na penzi a 1 800 nebo 1 900 zaplatí. S tím nemůžeme souhlasit.EZ: A můžete s tím jako Rada něco dělat?Budeme po vládě požadovat, aby přijala mimořádný zákon o vykrytí zvýšených životních nákladů v příštím roce minimálně všem, kteří mají nižší než průměrnou penzi. Protože čím nižší máte penzi, tím méně dostanete na valorizaci. Ale podle mých propočtů tu vysokou inflaci vykryjí penze až asi kolem 17 tisíc – a těch je v České republice jenom několik tisíc. Přitom příjemců starobních penzí je, dovolil bych si odhadnout, 2 280 000. Takže budeme požadovat tento mimořádný návrh zákona. A když tak vláda neučiní, tak to učiníme my.MÁME SVÉ PÁKY - LOBBUJEME V PARLAMENTU I U PREZIDENTAEZ: Vy se vyjadřujete nejen k penzijní reformě, ale i ke zdravotní a sociální...Jsme připomínkovým místem Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva pro místní rozvoj. A v podstatě veškeré návrhy právních předpisů, které tahle ministerstva zpracovávají, nám prochází rukama, máme možnost se k nim vyjádřit. A když naše připomínky nejsou akceptovány, tak lobbujeme v Poslanecké sněmovně, pak se obrátíme na Senát, aby naše návrhy a připomínky načetli v Senátu, no a pak se obrátíme na prezidentskou kancelář. Máme příslib od pana prezidenta, který nás ročně přijímá, že máme být v kontaktu, takže budeme v kontaktu. Ale hlavně – až budou volby, tak seniorům řekneme, jak pro ně kdo hlasoval. A máme svoje noviny – tam to napíšeme.EZ: Prohlásil jste, že po reformě zdravotnictví budou důchodci občany druhé kategorie. Vážně to bude tak špatné?U některých sociálních skupin určitě. Už jsme zaznamenali několik případů u starších seniorek, které bydlí v Praze v nájemních bytech. Ty babičky mají penzi kolem 9 a půl tisíce korun. A když máte byt o podlahové ploše 50 m², tak za něj zaplatíte kolem 8 tisíc. A když jste měsíc v nemocnici a máte zaplatit 3 tisíce na poplatcích, tak už vám na náklady na bydlení nezbyde. A když třikrát nezaplatíte nájem, tak vás pronajímatel ze zákona vyhodí na ulici. Proto jsme požadovali, aby tito senioři – jenom tito senioři – kterých je v České republice několik tisíc, možná několik desítek tisíc, byli od poplatků v nemocnici osvobozeni.EZ: A má tohle šanci projít?Když to neprojde v Poslanecké sněmovně, oslovíme Senát, pak pana prezidenta. A po nových volbách to předložíme znovu.MINISTR JE CHYTREJ, ON SE TO NAUČÍEZ: Vy jste se za Radu seniorů zúčastnil i demonstrace proti zdravotnické reformě. Je podle vás reforma zdravotnictví potřeba?Určité změny jsou určitě potřeba, protože se odhalují věci, nad kterými mi rozum stojí. Ale náš návrh je, aby byli senioři nad 70 let osvobozeni od nadstandardu.EZ: Ale ono se pořád neví, co bude nadstandardem.Právě. Pokud by to byly opravdu jen čtyři věci, tak se to seniorů příliš netýká. Snad kromě toho kloubu – oni taky chtějí, aby jim vydržel deset, patnáct let, ne jenom čtyři. Ale je naprosto nepřijatelné, že je pouze na Ministerstvu zdravotnictví, aby si to schválilo prostřednictvím vyhlášky – což je podle mého soudu protiústavní, protože to má být vymezeno zákonem.(Zdeněk Pernes na červencové demonstraci proti reformě zdravotnictví. Foto: Jana Maxová, EuroZprávy.cz)EZ: Na demonstraci proti zdravotnické reformě jste prohlásil, že se budete zúčastňovat i dalších protivládních akcí.Rada seniorů podporuje a spoluorganizuje odborářské akce – ne všechny, ale ty, které mají vztah k seniorské populaci. Tam jsem se snažil odhalit něco podobného jako tady. A všimla jste si, že mi dokonce tleskali? (smích)EZ: Ano, na rozdíl od ministra zdravotnictví Leoše Hegera, kterého vypískali.Ministr to tam nezvládl. On ještě není politik, ještě tyhle věci nezná. On tam hloupě vystoupil, a pak to od těch lidí sice nebylo korektní, ale on si za to mohl sám. Zkrátka nevystoupil kvalifikovaně. Ještě tyhle demonstrace nezná.EZ: On je pozná. Podle toho, co odbory ještě plánují, se to brzy naučí.Naučí se to určitě, on je chytrej.PŘEDSEDNICTVÍ JE PRO MĚ CTÍ I ZÁVAZKEMEZ: Rada seniorů vede i poradnu pro seniory. Navštěvují ji důchodci?My máme osm kanceláří, pět poraden – v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové a v Plzni – a budeme otevírat šestou, v Kladně. Je bezplatná a za rok nám sem chodí tři a půl až čtyři tisíce zájemců.EZ: Co seniory nejvíc trápí?Nejvíc navštěvovaná je bytová poradna – tam je nejvíc trápí navyšování nájmů. Pokud je nájem regulovaný, tak přepočítáváme, jestli je to navýšení zákonné nebo nezákonné, a radíme jim, jak mají postupovat. U těch, kde je tržní nájem, se jim snažíme vyložit technologie vyjednávání, protože na to není nikdo připravený – když přijde majitel domu za starou babičkou a vyjednává vyšší nájem, to je samozřejmě problém. Pak máme případy, že je chtějí vyhodit na ulici...EZ: A můžete jim nějak pomoci?Pokud je to protizákonné, tak určitě. Dáme jim právní radu, jak mají postupovat, eventuálně zatelefonujeme tomu majiteli, ať si na nás dá pozor, že jsme za tím člověkem.Pak sem hodně lidí chodí přepočítávat vyúčtování vody, tepla a dalších položek, jestli to je zákonné. Takže to přepočítáváme. Někdo se ptá, jestli má koupit byt nebo nemá, někdo se ptá, když převede byt na svoji vnučku, jestli tam má napsat věcné břemeno, což jim samozřejmě radíme velmi, protože jsme zachytili několik desítek případů, kdy je chtěli vyhodit na ulici. I takové máme vnuky. Ale většinou to nejsou přímí pokrevní, ale jejich přátelé a manželé.Jinak je to podrobně popsáno ve zprávě za loňský rok, kterou jsme uveřejnili na našich stránkách.V sociální poradně máme i terénního pracovníka, který chodí po těch babičkách a vyřizuje příspěvek na péči, organizuje jim doprovod do nemocnice a další věci.EZ: Poradna a pomoc je sice zadarmo, ale jinak vybíráte od svých členů poplatky. A přitom seniory hájíte, že mají málo peněz. Není to paradoxní?Rada seniorů je konfederace, takže jsme něco jako odbory. Ale na rozdíl od odborů jsou členské příspěvky symbolické. Od členské organizace, třeba od Asociace důchodců, která má 120 tisíc členů, vybíráme ročně 1 500 korun. Od klubů stovku. To je akorát na zaplacení kafe a bagety, které dostávají, když tady jednáme. Jinak máme peníze od státu, krajů, stutárních měst. Ročně zpracováváme třicet, pětatřicet projektů, někdo se nad námi smiluje a něco nám dá. Teď nám například chybí na činnost ještě milion korun, a to je začátek září. Na noviny (Doba seniorů – pozn. redakce) nám chybí půl milionu korun.EZ: A vaše funkce jsou placené?Ne. Naše funkce jsou čestné.EZ: Jak vy jste se vlastně dostal do čela Rady seniorů?Já už mám čest sloužit seniorské generaci, přestože ještě nejsem příjemcem starobních penzí, od roku 1994. Ve vedoucích funkcích od roku 1997. Tenkrát se to jmenovalo Koordinační výbor organizací důchodců a zdravotně postižených České republiky, já jsem byl od roku 1997 jedním z jeho místopředsedů. Pak když umřel profesor Stejskal (Antonín Stejskal, předseda ADO – pozn. redakce) z Asociace důchodců odborářů, jsem byl úřadujícím místopředsedou, a pak jsem byl prvním předsedou, když se to v roce 2005 přetransformovalo v Radu seniorů České republiky. Před dvěma lety jsme měli první sjezd a tam mě zase zvolili, což je pro mě ctí a závazkem, že ve mně mají věkově starší lidé důvěru.EZ: Proč děláte tuhle práci? Proč se už od toho roku 1994 zaměřujete na seniory?Začal jsem, protože si těch lidí nesmírně vážím, řada z nich mi dala obrovské poznání. A když se podíváte na lidi okolo mě – třeba na pana plukovníka Vranského (ukazuje na titulní stránku zářijového čísla časopisu Doba seniorů) – a přečtete si, co je to za člověka, který pořád aktivně pracuje, aktivně chodí do škol a vykládá, jaká byla třeba operace v Tobruku, tak to je obdivuhodné. A má 90 roků. A nás tady školí – mailuje, všecko bez problémů ovládá. Takže takovéhle lidi mám kolem sebe, a to je obrovským závazkem. A taky to všichni dělají zadarmo. Odbory si ty věci (připomínkování zákonů, schůze kolegií apod – pozn. redakce) platí, my ne. My to všechno děláme zadarmo.Jsou to tisíce dobrovolníků, kteří za seniorskou generaci bojují, ale třeba i organizují zájezdy, sportovní utkání, kulturní produkce a tak dále.Já mám jejich důvěru v tom, že se vyznám v zákonech, umím vypočítat penzi a spotřební koš, ale taky v tom, že se snažím bojovat a nikdy jsem je nenechal na holičkách – v rámci skromných možností. Já se koupit nedám. A nikdy jsem se koupit nedal.

Související

Vodička, Jaroslav (ČSBS)

Vodičkův svaz varoval před neonacismem, zazněla narážka na poničení Koněva

Evropa je svědkem nových realit, na které upozorňoval po druhé světové válce prezident Edvard Beneš, a to znovuzrození sil neonacismu a fašismu. Na dnešním shromáždění ke 101. výročí vzniku Československé republiky pořádaném Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) to řekl jeho předseda Jaroslav Vodička. Boj proti fašismu, nacismu a dalším formám diskriminace tak podle něj není jen otázkou minulosti, ale i přítomnosti.

Více souvisejících

Zdeněk Pernes rozhovor důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy