Konec nenáviděných sKaret? Stihne se termín k 1. říjnu?

Kritizovaný projekt loni prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s cílem ušetřit za zasílání dávek. Ministerstvo pak uzavřelo na sKarty smlouvu s Českou spořitelnou, a to do roku 2024. U ní příjemci příspěvků a podpor museli k plastikové kartě mít i konto, přes něž peníze od státu dostávali. Ministerstvo práce už před pár měsíci vydávání karet zastavilo. Lidé je dostávali jen na vyžádání. Do konce července je mělo zhruba 277.200 příjemců.

Pokud zákon začne platit, měly by úřady práce držitelům karet dát na výběr, jak chtějí dávky dostávat - zda na bankovní účet, či poštou. Pokud by lidé úřadu práce neoznámili, jak chtějí dávky po zrušení karty dostávat, úředníci by je začali posílat na naposledy sdělené konto. Kdyby takový účet nebyl, budou peníze chodit poštou.

Sociální karty nebudou už sloužit ani jako průkazky pro zdravotně postižené. Ti začnou znovu dostávat průkazy papírové. Změnit by se mělo i posuzování závislosti na pomoci. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by se mohlo stihnout k 1. říjnu.

Na Úřadu práce ale panují obavy, zda zrušení sKaret proběhne bez problémů, a to právě kvůli nespolehlivému informačnímu systému, píše web CT24. "V počítačovém systému se musí jedním kliknutím a zadáním čísla běžného účtu nastavit změna výplaty. To by nemělo být tak administrativně náročné, otázkou ale je, jak rychlé budou odezvy systému. Ty jsou stále problematické. Někdy se navíc stane, že data, která zadáte, tam druhý den nejsou, takže se to musí velmi pracně dohledávat a zadávat znovu," upozornil ředitel Úřadu práce Jeseník Martin Viterna.

Úředníci podle něj zřejmě budou muset pracovat dlouhé hodiny přesčas, aby stihli včas zadat čísla účtů, na které bude úřad po zrušení sKaret zasílat klientům peníze, nebo jim eventuálně poslali dávky složenkou.

"I dnešní ministr práce a sociálních věcí potvrdil, že karta za první rok existence ušetřila na výdajích za rozesílání sociálních dávek 38 milionů korun. Pokud by byl dokončen proces vydávání karet, mohla být roční úspora 250 milionů korun. Přitom jednorázové náklady na zavedení systému elektronického rozesílání sociálních dávek byly jen několik desítek milionů a za vlastní rozesílání dávek stát podle smlouvy neplatí České spořitelně nic," tvrdí někdejší ministr. A jak podle Drábka ukazuje státní závěrečný účet, několik set milionů ministerstvo ušetřilo i díky novému informačnímu systému: "Jen za první tři čtvrtletí roku 2012 byla vykázána úspora 70 milionů," řekl pro CT24 k sKartám exministr Jaromír Drábek.