Praha - Jednání ministerstva práce s Českou spořitelnou o "finančních dopadech" kvůli předčasnému ukončení kritizovaného projektu sociálních karet začnou po 12. říjnu. V tiskové zprávě to dnes uvedl generální ředitel banky Pavel Kysilka. Spořitelna měla sKarty, s nimiž si měli potřební původně vybírat dávky z bankomatů, provozovat podle smlouvy do roku 2024. Parlament ale projekt zákonem zrušil. Podle ministra práce v demisi Františka Koníčka by mohly sociální karty definitivně skončit do dubna.
"Pana ministra jsem informoval o tom, že v České spořitelně máme zájem minimalizovat negativní finanční dopady, které vyvolala změna legislativy," uvedl Kysilka. Podrobnosti banka nechtěla sdělit. "Další detaily nemůžeme rozkrývat," řekla Klára Pačesová z tiskového centra. Předmětem jednání podle ní bude "ukončení projektu".
Podle dřívějších informací spořitelna do projektu investovala kolem 300 milionů korun. Smlouvu měla mít na 12 let, tedy do ledna 2024. Příjemci dávek podle kontraktu automaticky dostali spořitelní konto, přes něž k nim plynuly dávky. Měli si je vybírat s sKartou v bankomatu, mohli s ní i platit. Počítalo se s tím, že by se v budoucnu přes sociální karty a účty k nim vyplácely i penze. Plastikovou kartu má kolem 280.000 lidí.
Koníček ČTK před deseti dny řekl, že spořitelna zašle ministerstvu do pár dnů svou představu o tom, na co by případně mohla mít po předčasném zrušení projektu nárok. Dodal, že banka určitě "nějaké nároky" mít bude, nepředpokládal, že by se pohybovaly ve stamilionech.
Pokud by zákon o zrušení sKaret byl účinný od 1. listopadu, definitivně by skončily nejpozději v dubnu příštího roku, upřesnil Koníček.
Co dělat, když už sKartu mám
Ministerstvo práce a sociálních věcí i Úřad práce svorně tvrdí, že se budou snažit občanům všechno maximálně usnadnit. A v první fázi nemusíte dělat opravdu nic. Fakt, že zákon, který sKarty ruší, už podepsal prezident, neznamená, že se dávky včetně třeba rodičovské přes sKarty okamžitě přestanou vyplácet. „Ti, kteří prostřednictvím sKarty dostávají dávky, nemusí nyní nic dělat, o dalším postupu je bude písemně informovat Úřad práce ČR," uvádí mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová. A generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková dodává, že úředníci udělají maximum pro to, aby zrušení sKarty mělo na klienty minimální dopad a výplatu dávek neohrozilo.
Do měsíce by mělo všech dvě stě osmdesát tisíc držitelů sKaret dostat z úřadu práce psaní s dalšími instrukcemi. Pak už byste se ale měli začít starat. Do šedesáti dní od obdržení dopisu musíte místnímu úřadu práce oznámit, jak si přejete dávky dál vyplácet. V praxi to znamená, že se vypravíte na příslušnou pobočku úřadu práce nebo ho vyrozumíte písemně.
Možnosti jsou k dispozici dvě: buď si necháte dávky vyplácet složenkou, nebo bankovním převodem na účet. V obou případech bezplatně. Vracíme se tak vlastně v čase o rok zpátky, zpět k původním pravidlům. „Úřad práce pak bude mít dva měsíce na to, aby změny zapracoval. Do té doby bude peníze vyplácet prostřednictvím sKarty," dodává mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. V případě, že se klient úřadu práce ve zmiňované lhůtě neozve a neoznámí mu, jaký způsob výplaty dávek upřednostňuje, zařídí se podle Štěpánky Filipové úřad sám, informuje server penize.cz.
Ve hře budou opět dvě možnosti. „Pokud daný člověk nemá založený účet, bude dávky dostávat složenkou na adresu, ze které s úřadem práce nejčastěji komunikuje – obvykle jde o adresu trvalého nebo hlášeného pobytu. Dostává-li už nyní klient peníze přes sKartu na bankovní účet, bude mu je tam úřad práce posílat i po jejím zrušení," vysvětluje mluvčí ministerstva.
Související
Rada postižených slaví 20 let. Přispěla k přijetí zákonů, brojila proti Drábkově sKartě
Slovensko plánuje projekt sKaret, v Česku to dopadlo fiaskem
sociální karta , Ministerstvo práce a soc. věcí , Česká pojišťovna
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák