Divoký rok na MPSV: Drábkovy projekty zavařily Česku

V první polovině roku vedla resort ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09). Po svém předchůdci a stranickém kolegovi Jaromíru Drábkovi (TOP 09) uklidňovala rozbouřenou situaci. Začala se vypořádávat hlavně s projektem sKaret a s problémy kolem systému na vyplácení dávek. Po pádu Nečasovy vlády Müllerovou vystřídal František Koníček, převzal i řešení sporných záležitostí.

Projekt sKaret sklízel od počátku kritiku rady postižených, odborů, tehdy opoziční ČSSD i politiků někdejších vládních stran. Výhrady měl Úřad pro ochranu osobních údajů a ombudsman. Po sílícím tlaku Nečasova vláda souhlasila se zrušením sociálních karet. Müllerová se ale bránila, několikrát připravila jen jejich úpravy. Resort má totiž na provozování systému smlouvu s Českou spořitelnou až do ledna 2024. Zákonodárci nakonec přijali senátní normu, který projekt ruší. S postupnou likvidací se začalo v listopadu.

V jednáních se spořitelnou, která vyčíslila své požadavky na 203,8 milionu korun, pak pokračoval Koníček. Nedávno řekl, že nevidí důvod, proč by jeho úřad měl o jakékoliv kompenzaci jednat. Zdůraznil, že ministerstvo smlouvu neporušilo. "My v dané chvíli odpovědnost odmítáme," řekl ministr v demisi.

Starost číslo jedna - vyplácení dávek

Větší starosti než sKarty dělal vedení resortu ale spíš systém pro vyplácení dávek. Ten ministerstvo pod Drábkovým vedením pořídilo bez tendru, připojilo se jen k rámcové smlouvě vnitra s firmou Fujitsu. Podle antimonopolního úřadu tak resorty porušily zákon o veřejných zakázkách, zakázal příslušné aplikace používat. V zajišťování provozu budou ale dál pokračovat nynější dodavatelé, jen s novou smlouvou.

Podle Koníčka nebyl na řádné výběrové řízení čas. Aby prý jeho úřad vyplácení dávek neohrozil, oslovil přímo dosavadní firmy. Systém mají provozovat nejdéle do konce roku 2015. Do té doby budou úředníci využívat ale i část původních systémů, které měli dřív. Podle vyjádření ministerstva si souběžný provoz vyžádá 783 milionů korun navíc.

Potíže s informačním systémem připravily o místo generálního ředitele úřadu práce Jiřího Kubešu. V dubnu ho nahradila Marie Bílková. Podle ní je systém pomalý a jeho ovládání je pracné. Úředníci s ním tak stráví mnoho času, který by mohli věnovat klientům. Podle Bílkové kvůli vyřizování a vyplácení dávek navíc úřady práce pořádně nestíhají věnovat se řešení nezaměstnanosti a hledání práce. Pobočky tak posílilo několik stovek úředníků, další nastoupí v novém roce.

Postupně se do září utlumil i kritizovaný systém docházky nezaměstnaných DONEZ. Nezaměstnaní se museli chodit hlásit na poštu. Mělo to bránit práci na černo. Od října 2011 do letošního června to muselo dělat 117.900 lidí. Asi 9600 z nich přišlo kvůli porušení pravidel o dávky.

Krach důchodové reformy

Úspěch neslavila ani důchodová reforma Nečasovy vlády s takzvaným druhým pilířem. Od ledna do listopadu smlouvu se do ní zapojilo 83.800 lidí. V listopadu to udělalo jen 292 osob. Expremiér Petr Nečas už dřív řekl, že za tím je masivní negativní kampaň. Sociální demokraté totiž tvrdili, že po svém vítězství ve volbách reformu zruší. Vznikající koalice už se dohodla na tom, že druhý pilíř sloučí s penzijním spořením, tedy se třetím pilířem.

Boj se letos sváděl znovu i o sociální služby. Jejich poskytovatelé si stěžovali na to, že dotace šest miliard na péči o postižené, seniory a další potřebné nestačí. Pohrozili omezením nabídky a propouštěním. Müllerová po dohodě s kabinetem pak našla další půl miliardu. V Nečasově vládě usilovala i o zvýšení minimální mzdy. Neuspěla. Záměr provedla až Rusnokova vláda v demisi. Krátce po svém nástupu schválila vylepšení nejnižšího výdělku o 500 korun - od srpna tak činí 8500 korun.

Resort práce má letos za sebou i personální změny. Někteří náměstci se ve svých kancelářích dlouho "neohřáli". Náměstek pro informační technologie Jan Vitula (TOP 09), kterého si do úřadu přivedla Müllerová, po čtyřech měsících odešel. Nahradil ho stranický kolega Petr Krůček. Ve funkci pobyl jen do července. Byl jedním z pěti manažerů, kteří po Koníčkově nástupu skončili.

Na rozloučenou ministr v demisi provedl ve svém úřadu před koncem roku ještě nějaké změny, a to v sekci sociálních služeb. Rozhodl se také přidat úředníkům z úřadů práce, sociální správy a inspekce, a to od prosince. Vláda v demisi schválila v listopadu i koupi administrativní budovy v Praze na Letné za 299 milionů korun, kam by se měl přestěhovat centrální úřad práce.