Vláda chce zatočit s ubytovnami. Čtěte, jak se má změnit doplatek za bydlení

Aby norma začala platit, musí ji schválit Parlament a podepsat prezident. Jestli se norma na stůl poslancům dostane, bude záležet ale na nové ministryni práce.

Podle odhadů vládní agentury pro sociální začleňování v ubytovnách žije až 100.000 lidí. Často bydlí v nevyhovujících podmínkách a platívají přemrštěné nájmy. Podle zjištění sdružení Vzájemné soužití dva dospělí se čtyřmi dětmi hradili v jedné z ostravských ubytoven měsíčně za místnost 17.400 korun, v jiné 24.000. Obecní byt o velikosti 65 metrů čtverečních bez služeb tam vyšel na 2294 korun, méně kvalitní pak na 1982 korun.

Lidem v tísni doplácí částky stát. Výdaje výrazně rostou. Důvodem je podle autorů nejen krize a zdražování bydlení, ale také to, že situace začali někteří majitelé ubytoven využívat. 

Podle novely by ubytovny měly nově splňovat standardy kvality, a to třeba stanovený počet metrů na osobu. Nájemníci by doplatek měli dostávat jen půl roku. Pokud by se jim nedařilo s pomocí sociálních pracovníků z radnic najít jiné bydlení, mohla by se lhůta protáhnout ještě o šest měsíců. Doplatek by se určil podle obvyklého nájemného.

Návrh počítá i se zpřísněním přidělení dávky. Na jeden byt by se vyplácela jen jedna. Stanovila by se podle počtu osob, které spolu žijí a hospodaří. Přijít by o ni mohl také ten, kdo by se nesnažil si vhodné a přiměřené bydlení hledat a neusiloval by o nějaký příjem. Ministerstvo tak chce "motivovat k řešení" nepříznivé situace.Zákon by měl podle autorů usnadnit situaci i seniorům. Dosud se jim při posuzování žádosti o doplatek započítával do příjmu celý důchod, nově by to měly být jen čtyři pětiny penze. Rada seniorů s tím ale spokojena není. Podle ní se tak zpřístupní dávka stejně jen lidem s důchodem do 3575 korun. Těch bylo v Česku asi 13.000, uvedla rada.

Vytváří se závislost na majiteli ubytovny

Počet chudinských čtvrtí, takzvaných ghett, u nás postupně narůstá. Varuje před tím šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. V roce 2006 bylo takzvaných vyloučených lokalit asi 330, před dvěma lety už kolem 400 a nyní je jich víc, popsal pro iDnes.cz Šimáček.

"Vidíme, že řada vyloučených lokalit od roku 2006 zanikla, ale větší díl jich vznikl," uvedl šéf vládní agentury. Podle Šimáčka se trend ještě umocnil. Jedním z důvodů jsou dluhy. Mnohé rodiny se kvůli nim musí vystěhovat a na jiný byt nedosáhnou. "Fenomén ubytoven, který není nový, posílil. Dostávají se do nich lidé, kteří v sociálně vyloučené lokalitě nežili," podotkl šéf agentury.

Podobu ghett v Česku zmapovala v roce 2006 analýza, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce. V těchto chudinských domech či čtvrtích žili převážně Romové, mohlo to být až 80 tisíc lidí. Většina dospělých neměla práci, rodiny byly závislé na sociálních dávkách a zadlužovaly se. Děti chodívaly do "zvláštních škol".

Podle Šimáčka je zásadní problém v předlužení lidí. Mnohým na uhrazení ubytovny dávky nestačí a musí ještě doplácet. "V podstatě se vytváří závislost lidí na majiteli ubytovny a na nelegální práci, kterou často organizují sami ubytovatelé," podotkl Šimáček.